Hurikány by se mohly častěji objevovat severněji, dostanou se až k velkoměstům

Nová studie vypracovaná americkou univerzitou Yale naznačuje, že v průběhu 21. století se hurikány a tajfuny začnou objevovat i ve středních zeměpisných šířkách. A to znamená, že jejich hrozba zasáhne i velkoměsta, jako jsou New York, Boston, Peking nebo Tokio.

Autoři studie v časopise Nature Geoscience uvedli, že tropické cyklony – tedy hurikány a tajfuny – by se mohly v důsledku oteplování planety v důsledku lidmi způsobených emisí skleníkových plynů stále častěji vyskytovat i více severněji, než bylo v minulosti obvyklé.

Za předzvěst takových bouří by se podle autorů daly považovat například subtropická bouře Alpha z roku 2020, první pozorovaná tropická cyklona, která dosáhla pevniny v Portugalsku, nebo letošní hurikán Henri, který dosáhl pevniny v Connecticutu.

Ohrožení

„Představuje to významné, ale stále podceňované riziko spojené se změnami klimatu,“ uvedl první autor Joshua Studholme, který se na Yale věnuje fyzice a je také jedním z autorů šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Tento výzkum předpovídá, že tropické cyklony se v 21. století budou pravděpodobně vyskytovat v širším rozmezí zeměpisných šířek, než tomu bylo na Zemi za poslední tři miliony let,“ uvedl Studholme.

První varování, že by teplejší planeta mohla znamenat častější a silnější bouře, se objevila už v 80. letech 20. století a vycházela z klasické termodynamiky. Zjednodušeně soudila, že bouře si berou energii z tepla – a čím teplejší planeta, tím mají více energie. Jenže počasí je velmi komplexní jev a pro tropické cyklony stále ještě chybí masivní vědecký aparát, který by je precizně popisoval.

Spousta neznámých

Vědci se zatím například neshodují na tom, jestli se celkový počet bouří s oteplováním klimatu zvýší nebo sníží, ani na tom, proč se na planetě každoročně vyskytne zhruba devadesát takových událostí.

„Existují velké nejistoty ohledně toho, jak se tropické cyklony v budoucnu změní,“ uvedli autoři. „Nicméně více důkazů naznačuje, že bychom mohli být svědky většího počtu tropických cyklon ve středních zeměpisných šířkách, a to i v případě, že se celková četnost tropických cyklon nezvýší – o čemž se stále aktivně diskutuje. V kombinaci s očekávaným nárůstem průměrné intenzity tropických cyklon tyto výsledky znamenají větší rizika způsobená tropickými cyklonami.“

Tropické cyklony se obvykle tvoří v nízkých zeměpisných šířkách, které mají přístup k teplým vodám z tropických oceánů a jsou vzdáleny od vlivu tryskového proudění – tedy pásem větrů vanoucích od západu k východu. Rotace Země způsobuje, že se bouřky shlukují, roztočí a vytvářejí víry, které se stávají tropickými cyklonami. Existují ale i další mechanismy vzniku hurikánů.

Teorie bouře

Podle vědců se s oteplováním klimatu budou snižovat teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly. V letních měsících to může způsobit oslabení nebo dokonce rozpad tryskového proudění, čímž se ve středních zeměpisných šířkách otevře prostor pro vznik a zesílení tropických cyklon.

Autoři výzkumu pro účely studie analyzovali numerické simulace teplého klimatu z dávné minulosti Země, nedávná družicová pozorování a různé prognózy počasí a klimatu, ale také základní fyzikální zákony, kterými se řídí atmosféra a větry v planetárním měřítku.

Zaznamenali například, že při simulacích teplejšího klimatu v epochách eocénu (před 56 až 34 miliony let) a pliocénu (před 5,3 až 2,6 miliony let) docházelo ve vyšších zeměpisných šířkách k častějšímu vzniku i zesílení tropických cyklon.

Výzkumníci nepokládají svou studii za definitivní odpověď, je spíše otevřením velmi složitého tématu, které skrývá obrovské množství nejistot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 49 mminutami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
06:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 3 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
11:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 3 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 4 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 18 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
včera v 14:24
Načítání...