Nová studie vypracovaná americkou univerzitou Yale naznačuje, že v průběhu 21. století se hurikány a tajfuny začnou objevovat i ve středních zeměpisných šířkách. A to znamená, že jejich hrozba zasáhne i velkoměsta, jako jsou New York, Boston, Peking nebo Tokio.
Autoři studie v časopise Nature Geoscience uvedli, že tropické cyklony – tedy hurikány a tajfuny – by se mohly v důsledku oteplování planety v důsledku lidmi způsobených emisí skleníkových plynů stále častěji vyskytovat i více severněji, než bylo v minulosti obvyklé.
Za předzvěst takových bouří by se podle autorů daly považovat například subtropická bouře Alpha z roku 2020, první pozorovaná tropická cyklona, která dosáhla pevniny v Portugalsku, nebo letošní hurikán Henri, který dosáhl pevniny v Connecticutu.
Ohrožení
„Představuje to významné, ale stále podceňované riziko spojené se změnami klimatu,“ uvedl první autor Joshua Studholme, který se na Yale věnuje fyzice a je také jedním z autorů šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu.
- Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
- Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
- Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
- Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.
„Tento výzkum předpovídá, že tropické cyklony se v 21. století budou pravděpodobně vyskytovat v širším rozmezí zeměpisných šířek, než tomu bylo na Zemi za poslední tři miliony let,“ uvedl Studholme.
První varování, že by teplejší planeta mohla znamenat častější a silnější bouře, se objevila už v 80. letech 20. století a vycházela z klasické termodynamiky. Zjednodušeně soudila, že bouře si berou energii z tepla – a čím teplejší planeta, tím mají více energie. Jenže počasí je velmi komplexní jev a pro tropické cyklony stále ještě chybí masivní vědecký aparát, který by je precizně popisoval.
Spousta neznámých
Vědci se zatím například neshodují na tom, jestli se celkový počet bouří s oteplováním klimatu zvýší nebo sníží, ani na tom, proč se na planetě každoročně vyskytne zhruba devadesát takových událostí.
„Existují velké nejistoty ohledně toho, jak se tropické cyklony v budoucnu změní,“ uvedli autoři. „Nicméně více důkazů naznačuje, že bychom mohli být svědky většího počtu tropických cyklon ve středních zeměpisných šířkách, a to i v případě, že se celková četnost tropických cyklon nezvýší – o čemž se stále aktivně diskutuje. V kombinaci s očekávaným nárůstem průměrné intenzity tropických cyklon tyto výsledky znamenají větší rizika způsobená tropickými cyklonami.“
Tropické cyklony se obvykle tvoří v nízkých zeměpisných šířkách, které mají přístup k teplým vodám z tropických oceánů a jsou vzdáleny od vlivu tryskového proudění – tedy pásem větrů vanoucích od západu k východu. Rotace Země způsobuje, že se bouřky shlukují, roztočí a vytvářejí víry, které se stávají tropickými cyklonami. Existují ale i další mechanismy vzniku hurikánů.
Teorie bouře
Podle vědců se s oteplováním klimatu budou snižovat teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly. V letních měsících to může způsobit oslabení nebo dokonce rozpad tryskového proudění, čímž se ve středních zeměpisných šířkách otevře prostor pro vznik a zesílení tropických cyklon.
Autoři výzkumu pro účely studie analyzovali numerické simulace teplého klimatu z dávné minulosti Země, nedávná družicová pozorování a různé prognózy počasí a klimatu, ale také základní fyzikální zákony, kterými se řídí atmosféra a větry v planetárním měřítku.
Zaznamenali například, že při simulacích teplejšího klimatu v epochách eocénu (před 56 až 34 miliony let) a pliocénu (před 5,3 až 2,6 miliony let) docházelo ve vyšších zeměpisných šířkách k častějšímu vzniku i zesílení tropických cyklon.
Výzkumníci nepokládají svou studii za definitivní odpověď, je spíše otevřením velmi složitého tématu, které skrývá obrovské množství nejistot.
