TÉMA

Geologie strana 2 z 3

Vědci objevili v moři u Sicílie tři sopky. Mohou být aktivní

Po několikatýdenní hlubinné expedici objevili vědci z celého světa u jihozápadního pobřeží Sicílie tři podvodní sopky. Nově nalezené vulkány jsou nejméně šest kilometrů široké a tyčí se více než 150 metrů nad okolním mořským dnem. Badatelé si nejsou zcela jistí, zda jsou aktivní.
10. 8. 2023|

Geologové popsali „bumerang“ mezi meteority. Pochází ze Země

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.
7. 8. 2023|

Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.
7. 6. 2023|

Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.
24. 4. 2023|

Národní muzeum v Praze se v laboratořích pokusí zachránit požárem zničené exponáty z Banské Štiavnice

Odborníci z Národního muzea se pokusí preparovat nebo konzervovat v laboratořích v Praze exponáty z požárem zasažené Banské Štiavnice. Od pondělka také pomáhali na žádost slovenské strany se záchranou mineralogické expozice ve Slovenském hornickém muzeu. Další sbírkové předměty se ale nacházejí v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea, kde se zřítila střecha.
30. 3. 2023|

Turecko leží na tektonických zlomech, silná zemětřesení jsou jen otázkou času

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.
6. 2. 2023|

V moři u Santorini se možná probouzí vulkán. Bezprostřední erupce nehrozí, uklidňují vědci

Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.
30. 1. 2023|

Vědci hledají místo na Zemi nejvíc poznamenané lidskou aktivitou. Mezi kandidáty je i Sněžka

Skupina geologů, klimatologů a paleontologů od letošního 17. listopadu vybírá místo na planetě Zemi, které nejvíc poznamenala lidská aktivita. Na analýzu devíti lokalit, které nejlépe ilustrují vliv člověka, mají měsíc. Hlavním ukazatelem pro ně bude přítomnost radioaktivního materiálu, v potaz ale vezmou i další stopy antropogenního původu, jako jsou prachové částice ze spalování fosilních paliv, mikroplasty nebo oxid uhličitý. Jedno z nominovaných míst, mezi kterými je i polská strana Sněžky, se pak může stát bodem, který označí začátek nového období zvaného antropocén.
25. 11. 2022|

Hladina vody v okolí Turówa kolísá i po vybudování ochranné bariéry

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.
4. 8. 2022|

Základy života na Zemi mohly vznikat na lávě. Vědci podmínky napodobili v laboratoři

Kyselina ribonukleová (RNA), která byla pravděpodobně prvním genetickým materiálem pro život, se spontánně tvoří na čedičovém lávovém skle, oznámili vědci z Nadace pro aplikovanou molekulární evoluci. Takové sklo bylo na Zemi časté před 4,35 miliardy let, tedy právě v době, kdy tu život podle důkazů vznikal. A podobné materiály dodnes existují na Marsu.
8. 6. 2022|

Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.
23. 5. 2022|

Bez plynu by Česko vydrželo tři měsíce, vláda hledá alternativy

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.
27. 4. 2022Aktualizováno28. 4. 2022|

Lucy letí k Jupiteru, dvanáct let bude zkoumat jeho asteroidy

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.
16. 10. 2021|

Zájem o hornické obory opadl. Jejich absolventi se přitom o práci bát nemusejí

Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.
6. 4. 2021|

Pod závrtem v Moravském krasu jsou nejspíš neznámé prostory. Začal se propadat

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.
13. 3. 2021|

V Chorvatsku se objevují desítky obrovských hlubokých děr, jde o následky zemětřesení

Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.
8. 3. 2021|

Písně plejtváků místo vodních děl. Český vědec přišel na to, jak jejich pomocí měřit oceánskou kůru

Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science ukazuje, že písně velryb druhu plejtvák myšok se dají využít pro seismické zobrazování oceánské kůry, a mohou tak poskytnout vědcům alternativu k tradičnímu průzkumu, který má negativní vliv na oceán.
14. 2. 2021|

Univerzita Palackého otevře v Iráku obor naftového inženýrství

Univerzita Palackého v Olomouci získala akreditaci pro bakalářský studijní program v iráckém Erbílu, který je zaměřený na naftové inženýrství. Program s názvem Petroleum Engineering, jehož garantem je Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty, je výsledkem poptávky kurdských studentů po naftovém inženýrství. Irácký Kurdistán je regionem s bohatými nalezišti ropy.
9. 2. 2021|
Doporučujeme

Před 252 miliony let vymřela většina života na Zemi. Vědci popsali příčinu, byly to emise oxidu uhličitého

Nová studie prozkoumala, proč na Zemi došlo před 252 miliony let k největšímu vymírání v historii planety. Potvrdila, že dramatické změny způsobil oxid uhličitý, a naopak vyvrátila hypotézu o vlivu metanu.
20. 10. 2020Aktualizováno24. 10. 2020|

Masivní sesuv půdy odnesl do moře osm domů u norského města. Příčinou byl senzitivní jíl

Ve středu došlo u města Alta, které leží za polárním kruhem, k sesuvu půdy. Nikdo sice nebyl zraněn, ale několik domů tato katastrofa smetla do moře. Lavina půdy měla šířku asi 700 metrů a mocnost přes 150 metrů. Sesuv trval několik hodin, záchranáři museli pomoci jedné osobě, která v postižené oblasti uvízla.
4. 6. 2020|

Proměna hnědouhelného dolu v letovisko jde ztuha. Výstavbu u jezera Most brzdí nestabilní prostředí

Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.
27. 2. 2020|

V dětství se do zasypaných břidlicových dolů plížili potají. Dnes je nadšenci zpřístupňují veřejnosti

Návštěvníci Oder na Novojičínsku se už brzy budou moct podívat do nitra zdejšího břidlicového dolu. Flascharův důl bude teprve druhým v Česku, který se takto otevře veřejnosti. Na jeho zpřístupnění se pracovalo pět let. V podzemí se ukrývá i geologicky unikátní Oderská vrása.
31. 1. 2020|

Obavy na jihu. Silničáři zjišťují, zda na D3 u Českých Budějovic hrozí sesuv

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pomocí geotechnického průzkumu prověřuje, zda v části rozestavěného úseku D3 Hodějovice–Třebonín, který bude součástí obchvatu Českých Budějovic, nemůže nastat sesuv půdy. Podnět ke zkoumání dali čeští geologové. Trasa dálnice se měnit nemusí, jak a zda se na ní prodraží práce, ale nejde podle ŘSD odhadnout.
14. 1. 2020|

Před 50 lety vstoupil Josef Sekyra jako první Čechoslovák na jižní pól

V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí  polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.
26. 12. 2019|
Načítání...