TÉMA

Geologie strana 2 z 2

Zájem o hornické obory opadl. Jejich absolventi se přitom o práci bát nemusejí

Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.
6. 4. 2021|

Pod závrtem v Moravském krasu jsou nejspíš neznámé prostory. Začal se propadat

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.
13. 3. 2021|

V Chorvatsku se objevují desítky obrovských hlubokých děr, jde o následky zemětřesení

Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.
8. 3. 2021|

Písně plejtváků místo vodních děl. Český vědec přišel na to, jak jejich pomocí měřit oceánskou kůru

Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science ukazuje, že písně velryb druhu plejtvák myšok se dají využít pro seismické zobrazování oceánské kůry, a mohou tak poskytnout vědcům alternativu k tradičnímu průzkumu, který má negativní vliv na oceán.
14. 2. 2021|

Univerzita Palackého otevře v Iráku obor naftového inženýrství

Univerzita Palackého v Olomouci získala akreditaci pro bakalářský studijní program v iráckém Erbílu, který je zaměřený na naftové inženýrství. Program s názvem Petroleum Engineering, jehož garantem je Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty, je výsledkem poptávky kurdských studentů po naftovém inženýrství. Irácký Kurdistán je regionem s bohatými nalezišti ropy.
9. 2. 2021|
Doporučujeme

Před 252 miliony let vymřela většina života na Zemi. Vědci popsali příčinu, byly to emise oxidu uhličitého

Nová studie prozkoumala, proč na Zemi došlo před 252 miliony let k největšímu vymírání v historii planety. Potvrdila, že dramatické změny způsobil oxid uhličitý, a naopak vyvrátila hypotézu o vlivu metanu.
20. 10. 2020Aktualizováno24. 10. 2020, 13:00|

Masivní sesuv půdy odnesl do moře osm domů u norského města. Příčinou byl senzitivní jíl

Ve středu došlo u města Alta, které leží za polárním kruhem, k sesuvu půdy. Nikdo sice nebyl zraněn, ale několik domů tato katastrofa smetla do moře. Lavina půdy měla šířku asi 700 metrů a mocnost přes 150 metrů. Sesuv trval několik hodin, záchranáři museli pomoci jedné osobě, která v postižené oblasti uvízla.
4. 6. 2020|

Proměna hnědouhelného dolu v letovisko jde ztuha. Výstavbu u jezera Most brzdí nestabilní prostředí

Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.
27. 2. 2020|

V dětství se do zasypaných břidlicových dolů plížili potají. Dnes je nadšenci zpřístupňují veřejnosti

Návštěvníci Oder na Novojičínsku se už brzy budou moct podívat do nitra zdejšího břidlicového dolu. Flascharův důl bude teprve druhým v Česku, který se takto otevře veřejnosti. Na jeho zpřístupnění se pracovalo pět let. V podzemí se ukrývá i geologicky unikátní Oderská vrása.
31. 1. 2020|

Obavy na jihu. Silničáři zjišťují, zda na D3 u Českých Budějovic hrozí sesuv

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pomocí geotechnického průzkumu prověřuje, zda v části rozestavěného úseku D3 Hodějovice–Třebonín, který bude součástí obchvatu Českých Budějovic, nemůže nastat sesuv půdy. Podnět ke zkoumání dali čeští geologové. Trasa dálnice se měnit nemusí, jak a zda se na ní prodraží práce, ale nejde podle ŘSD odhadnout.
14. 1. 2020|

Před 50 lety vstoupil Josef Sekyra jako první Čechoslovák na jižní pól

V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí  polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.
26. 12. 2019|

České Švýcarsko se připravuje na otevření trasy k Dolskému mlýnu. Stezku ohrožoval balvan

Na jednu z nejnavštěvovanějších turistických stezek v Národním parku České Švýcarsko se brzy vrátí turisté. V posledních letech nesměli na trasu od Královského smrku k Dolskému mlýnu, protože tam v roce 2015 hořelo a požár poničil svah, který hrozil zřícením. Správci parku pracovali na zajištění svahu.
21. 11. 2019|

Venuše mohla být obyvatelná planeta, ukázala simulace NASA

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.
1. 10. 2019|

Smrtící tsunami, která před rokem zabíjela v Indonésii, způsobil sesun malého svahu sopky Krakatoa

Nová studie zveřejněná v odborném časopise Geology popsala, jak vznikla tsunami, která roku 2018 připravila v Indonésii o život přes 430 lidí. Její příčinou byla erupce a následný kolaps sopky Anak Krakatau.
2. 9. 2019|

Křišťálový sál jako z pohádky. Španělské městečko otevírá svůj podzemní klenot

Ve španělské Andalusii se pro veřejnost otevře unikátní podzemní dutina vyplněná obrovskými čirými krystaly. Nachází se ve starých dolech na okraji městečka Pulpí. Zahájení provozu se plánuje na říjen, už v červenci ale chce přípravný výbor uspořádat několik předběžných prohlídek.
16. 6. 2019|
Doporučujeme

Už staří Římané znečišťovali. Evropský vzduch na stovky let zaplavili olovem

Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Ale podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně.
9. 5. 2019Aktualizováno12. 5. 2019, 15:33|
Změny klimatu

Vědci chystají past na oxid uhličitý. Chtějí ho uvěznit v zemi

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.
10. 5. 2019|

Archeologové konečně vědí, odkud pocházely kameny ve Stonehenge

Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.
1. 3. 2019|