Geologie strana 2 z 2

Kyselina ribonukleová (RNA), která byla pravděpodobně prvním genetickým materiálem pro život, se spontánně tvoří na čedičovém lávovém skle, oznámili vědci z Nadace pro aplikovanou molekulární evoluci. Takové sklo bylo na Zemi časté před 4,35 miliardy let, tedy právě v době, kdy tu život podle důkazů vznikal. A podobné materiály dodnes existují na Marsu.

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.

Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science ukazuje, že písně velryb druhu plejtvák myšok se dají využít pro seismické zobrazování oceánské kůry, a mohou tak poskytnout vědcům alternativu k tradičnímu průzkumu, který má negativní vliv na oceán.

Univerzita Palackého v Olomouci získala akreditaci pro bakalářský studijní program v iráckém Erbílu, který je zaměřený na naftové inženýrství. Program s názvem Petroleum Engineering, jehož garantem je Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty, je výsledkem poptávky kurdských studentů po naftovém inženýrství. Irácký Kurdistán je regionem s bohatými nalezišti ropy.

Nová studie prozkoumala, proč na Zemi došlo před 252 miliony let k největšímu vymírání v historii planety. Potvrdila, že dramatické změny způsobil oxid uhličitý, a naopak vyvrátila hypotézu o vlivu metanu.

Ve středu došlo u města Alta, které leží za polárním kruhem, k sesuvu půdy. Nikdo sice nebyl zraněn, ale několik domů tato katastrofa smetla do moře. Lavina půdy měla šířku asi 700 metrů a mocnost přes 150 metrů. Sesuv trval několik hodin, záchranáři museli pomoci jedné osobě, která v postižené oblasti uvízla.

Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.

Návštěvníci Oder na Novojičínsku se už brzy budou moct podívat do nitra zdejšího břidlicového dolu. Flascharův důl bude teprve druhým v Česku, který se takto otevře veřejnosti. Na jeho zpřístupnění se pracovalo pět let. V podzemí se ukrývá i geologicky unikátní Oderská vrása.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pomocí geotechnického průzkumu prověřuje, zda v části rozestavěného úseku D3 Hodějovice–Třebonín, který bude součástí obchvatu Českých Budějovic, nemůže nastat sesuv půdy. Podnět ke zkoumání dali čeští geologové. Trasa dálnice se měnit nemusí, jak a zda se na ní prodraží práce, ale nejde podle ŘSD odhadnout.

V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí  polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.

Na jednu z nejnavštěvovanějších turistických stezek v Národním parku České Švýcarsko se brzy vrátí turisté. V posledních letech nesměli na trasu od Královského smrku k Dolskému mlýnu, protože tam v roce 2015 hořelo a požár poničil svah, který hrozil zřícením. Správci parku pracovali na zajištění svahu.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Nová studie zveřejněná v odborném časopise Geology popsala, jak vznikla tsunami, která roku 2018 připravila v Indonésii o život přes 430 lidí. Její příčinou byla erupce a následný kolaps sopky Anak Krakatau.

Ve španělské Andalusii se pro veřejnost otevře unikátní podzemní dutina vyplněná obrovskými čirými krystaly. Nachází se ve starých dolech na okraji městečka Pulpí. Zahájení provozu se plánuje na říjen, už v červenci ale chce přípravný výbor uspořádat několik předběžných prohlídek.

Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Ale podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.

Přibližně pět tisíc let poté, co lidé na Britských ostrovech začali stavět Stonehenge, se vědci dozvěděli, odkud kameny na tuto unikátní stavbu pocházely.