Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.
„Jedná se o takzvané řícené závrty, které se objevily v důsledku specifického geologického složení této oblasti. Půda tu spočívá na vápencovém podloží silně nasyceném povrchovou vodou,“ říká geolog Josip Terzić z chorvatské geologické služby.
Výskyt nových závrtů po silné seismické aktivitě není neobvyklý, pro místní obyvatele je přesto udivující jejich vysoký počet i rychlost, s jakou po zemětřesení z 29. prosince vznikly. Za poslední dva měsíce jich napočítali kolem stovky.
Podle geologů zemětřesení urychluje proces vytváření závrtů, který by jinak trval mnoho let či dekád. Vědci podle Terziče plánují použít různé metody k posouzení činnosti zdejších podzemních vod i dalších geologických charakteristik.
S agenturou AP hovořil Terzić u rozsáhlého závrtu, který byl podle něj 15 metrů hluboký a stejně tak široký. Některé vznikly hned u lidských obydlí, což úřady přimělo vydat varování.
Podivné díry
Učitel ze vsi Mečenčani Nenad Tomašević říká, že už toho je příliš. „Samo zemětřesení bylo dost nepříjemné, mírně řečeno. A poté se začaly objevovat tyhle díry,“ uvedl Tomašević, který se musel nastěhovat k sousedům poté, co se jedna taková objevila u něj na dvoře.
„Odborníci říkají, že tyto závrty by se časem vytvořily tak jako tak, ale zemětřesení sehrálo roli jakéhosi katalyzátoru, který celý proces urychlil,“ dodal pedagog.
Zhruba tři měsíce po katastrofě se nejpostiženější oblasti stále potýkají s následky zkázy způsobené otřesy půdy. Mnoho domů v hlavním městě regionu Petrinji je stále v troskách či jsou poloopuštěné. Místní znervózňují občasné následné otřesy, z nichž některé byly silnější než čtyři stupně.
