Vědci objevili v moři u Sicílie tři sopky. Mohou být aktivní

Po několikatýdenní hlubinné expedici objevili vědci z celého světa u jihozápadního pobřeží Sicílie tři podvodní sopky. Nově nalezené vulkány jsou nejméně šest kilometrů široké a tyčí se více než 150 metrů nad okolním mořským dnem. Badatelé si nejsou zcela jistí, zda jsou aktivní.

Italský Národní institut oceánografie a aplikované geofyziky (OGS) objevil v mořské oblasti mezi městy Mazara del Vallo a Agrigento řadu podvodních sopek už v roce 2019. Teď na výzkum vědci navázali průzkumem mořského dna podél Sicilského průlivu.

Zkoumali ho z mobilní základny na palubě německého plavidla Meteor a dokončili jej teprve před několika dny. Mezi 16. červencem a 5. srpnem shromáždili vzorky hornin, včetně lávových usazenin, které budou v nadcházejících měsících podrobeny detailní analýze. Některé výsledky jsou už ale známé teď. A jsou pro poznání této oblasti dost zásadní.

„V oblasti jsme zaznamenali hydrotermální aktivitu, ale ještě je příliš brzy na to říct, jestli jsou tyto sopky aktivní,“ řekl Dario Civile z OGS. Vědci podle něj ale nejprve musí analyzovat sesbírané vzorky.

Výzkumníci během expedice objevili také sto metrů dlouhý a sedmnáct metrů široký vrak lodi zhruba v polovině cesty mezi sopečným ostrovem Linosa a Sicílií. „Stále o tomto vraku nic nevíme a v tuto chvíli ani není možné zjistit, z jaké doby pochází,“ řekl Civile.

Expedici vedla Maltská univerzita společně s OGS, na průzkumu se ale podílela řada dalších výzkumných ústavů z celého světa.

Podmořské erupce lidstvo často ani nezaznamená, většinou totiž ani nedorazí k hladině. Předpokládá se však, že pod vodou se nachází více než jeden milion sopek, které jsou zdrojem osmdesáti procent sopečné činnosti na celém světě.

Boj o zmizelý ostrov

Civile uvedl, že v minulosti podmořské sopky v této konkrétní oblasti již jednou vybuchly a následně se zde objevily malé ostrůvky. Někde se vynořily z vody jen krátce a poté zase zmizely v moři. Dne 18. července 1831, několik kilometrů od nedávného objevu, prorazil sopečný ostrov hladinu Středozemního moře, zhruba padesát kilometrů od města Sciacca. 

Krátce poté vedl kapitán Humphrey Le Fleming Senhouse britskou námořní výpravu k vrcholu, který pojmenoval po prvním lordu admirality Jamesi Robertu George Grahamovi. Král tehdejšího království obojí Sicílie Ferdinand II. byl rozzuřen ztrátou potenciální strategické základny a vyslal válečnou loď, aby nahradila britskou vlajku.

Vylodila se zde také francouzská výprava, která ostrůvek pojmenovala Giulia, čímž se rozpoutal trojstranný spor, který však za několik měsíců náhle skončil. V prosinci 1831 ostrov, který Sicilané nazývali Isola Ferdinandea na počest Ferdinanda II., zase zmizel.

V listopadu 2000 vyvěsili sicilští potápěči na této bublající podmořské sopce vlajku, aby zmařili případné nároky na britskou svrchovanost v případě, že by se znovu vynořila. Byli přivoláni potomci rodu Bourbonů, kteří kdysi vládli Neapoli, a do moře byla spuštěna pamětní deska s nápisem: „Vždycky bude sicilská.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 1 hhodinou

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...