Podmořská žraločí sopka je zase aktivní. Vědci se těší na neobvyklé zážitky

Americká agentura NASA ve své zprávě popsala, že v sopce Kavachi přezdívané Sharkano, která se nachází na Šalamounových ostrovech u pobřeží Papuy-Nové Guineje, se děje něco pozoruhodného. Tento podmořský vulkán podle nových dat z 19. května začal po půlroční aktivitě opět soptit.

Podmořský vulkán je zajímavý tím, že v jeho zatopeném kráteru žijí nejméně dva druhy žraloků. Nastěhovaly se sem někdy po roce 2014, kdy došlo k poslední známé erupci. Jedná se o kladivouny a menší žraloky hedvábné. 

Jedna z erupcí Kavachi
Zdroj: Wikimedia Commons

Když oceánologové jejich přítomnost zaznamenali, napsali o tom rozsáhlou studii – do té doby totiž nebylo známé, že by tito mořští predátoři projevovali o podmořské vulkány zájem. Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč se žraloci v kráteru usadili. Ve studii, která vyšla v časopise Oceanography, „vyvolává jejich přítomnost v sopce Kavachi nové otázky o ekologii aktivních podmořských sopek a extrémních prostředích, v nichž mohou velcí mořští živočichové existovat“.

Životodárná sopka

Kavachi je podle NASA jednou z nejaktivnějších sopek v Tichém oceánu. Její erupce vytvářejí v okolí řadu ostrovů, které zase po čase zmizí. Děje se to minimálně od roku 1939, kdy byla její aktivita poprvé pozorovaná.

  • Řada médií označuje tuto sopku jako „Sharkano“, což je znamená „žraločí vulkán“. Je to ale velmi podobné výrazu Sharnado, tedy žraločí tornádo. Jde o narážku na sérii filmů, v nichž se dostanou žraloci různými způsoby (erupcemi, tornády, explozemi a podobně) na pevninu a zabíjí pak lidi. Poprvé jí tuto přezdívku dala expedice National Geographic roku 2015, která tam žraloky pozorovala.
  • Sopka plná žraloků některé scény z tohoto úmyslně absurního díla hodně připomíná.

Vytváří ale zjevně nejen ostrovy, ale i podmínky, které jsou vhodné pro existenci života pod hladinou. Kromě žraloků se totiž v kráteru vyskytuje i řada jiných tvorů – například rejnok šestižábrovec Bickellův nebo ostnoploutvé ryby chňapalové. A navíc se zde dobře daří i mikrobiálním koloniím, které se živí sírou, jež se zde uvolňuje.

Jak v těchto extrémních podmínkách ale přežívají žraloci, zatím věda neví – jsou tam příliš vysoké teploty a voda je nadprůměrně kyselá. Vědci chtějí toto prostředí sledovat i v dalších letech, tamní podmínky totiž mohou připomínat ty, které panovaly na mladé Zemi. Jestli nějak šíření života, který zde mohl vznikat, mohly napomáhat erupce, může být pro pochopení vzniku života klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 12 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 14 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 19 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 20 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 23 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...