Podmořská žraločí sopka je zase aktivní. Vědci se těší na neobvyklé zážitky

Americká agentura NASA ve své zprávě popsala, že v sopce Kavachi přezdívané Sharkano, která se nachází na Šalamounových ostrovech u pobřeží Papuy-Nové Guineje, se děje něco pozoruhodného. Tento podmořský vulkán podle nových dat z 19. května začal po půlroční aktivitě opět soptit.

Podmořský vulkán je zajímavý tím, že v jeho zatopeném kráteru žijí nejméně dva druhy žraloků. Nastěhovaly se sem někdy po roce 2014, kdy došlo k poslední známé erupci. Jedná se o kladivouny a menší žraloky hedvábné. 

Jedna z erupcí Kavachi
Zdroj: Wikimedia Commons

Když oceánologové jejich přítomnost zaznamenali, napsali o tom rozsáhlou studii – do té doby totiž nebylo známé, že by tito mořští predátoři projevovali o podmořské vulkány zájem. Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč se žraloci v kráteru usadili. Ve studii, která vyšla v časopise Oceanography, „vyvolává jejich přítomnost v sopce Kavachi nové otázky o ekologii aktivních podmořských sopek a extrémních prostředích, v nichž mohou velcí mořští živočichové existovat“.

Životodárná sopka

Kavachi je podle NASA jednou z nejaktivnějších sopek v Tichém oceánu. Její erupce vytvářejí v okolí řadu ostrovů, které zase po čase zmizí. Děje se to minimálně od roku 1939, kdy byla její aktivita poprvé pozorovaná.

  • Řada médií označuje tuto sopku jako „Sharkano“, což je znamená „žraločí vulkán“. Je to ale velmi podobné výrazu Sharnado, tedy žraločí tornádo. Jde o narážku na sérii filmů, v nichž se dostanou žraloci různými způsoby (erupcemi, tornády, explozemi a podobně) na pevninu a zabíjí pak lidi. Poprvé jí tuto přezdívku dala expedice National Geographic roku 2015, která tam žraloky pozorovala.
  • Sopka plná žraloků některé scény z tohoto úmyslně absurního díla hodně připomíná.

Vytváří ale zjevně nejen ostrovy, ale i podmínky, které jsou vhodné pro existenci života pod hladinou. Kromě žraloků se totiž v kráteru vyskytuje i řada jiných tvorů – například rejnok šestižábrovec Bickellův nebo ostnoploutvé ryby chňapalové. A navíc se zde dobře daří i mikrobiálním koloniím, které se živí sírou, jež se zde uvolňuje.

Jak v těchto extrémních podmínkách ale přežívají žraloci, zatím věda neví – jsou tam příliš vysoké teploty a voda je nadprůměrně kyselá. Vědci chtějí toto prostředí sledovat i v dalších letech, tamní podmínky totiž mohou připomínat ty, které panovaly na mladé Zemi. Jestli nějak šíření života, který zde mohl vznikat, mohly napomáhat erupce, může být pro pochopení vzniku života klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...