Skupina geologů, klimatologů a paleontologů od letošního 17. listopadu vybírá místo na planetě Zemi, které nejvíc poznamenala lidská aktivita. Na analýzu devíti lokalit, které nejlépe ilustrují vliv člověka, mají měsíc. Hlavním ukazatelem pro ně bude přítomnost radioaktivního materiálu, v potaz ale vezmou i další stopy antropogenního původu, jako jsou prachové částice ze spalování fosilních paliv, mikroplasty nebo oxid uhličitý. Jedno z nominovaných míst, mezi kterými je i polská strana Sněžky, se pak může stát bodem, který označí začátek nového období zvaného antropocén.
Vědci hledají místo na Zemi nejvíc poznamenané lidskou aktivitou. Mezi kandidáty je i Sněžka
„Život je plýtvání časem a čas je plýtvání životem, takže se pojďme všichni opít a přežít nejlepší chvíle našich životů,“ řekl údajně frontman kapely Nirvana Kurt Cobain. Jeho pohled odrážel lidské vnímání plynutí času – který měříme vteřinami, dny, roky, ale i rozsáhlejšími termíny, jako jsou epochy, éry či eony.
Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén. Období, v němž nyní žijeme, se označuje jako holocén – tato epocha začala před přibližně 11 tisíci lety koncem poslední doby ledové.
Je tu antropocén?
Vědci teď ale diskutují o tom, jestli už holocén neskončil a lidé nezahájili svou vlastní epochu. Ta má pracovní název antropocén, tedy období definované lidskou činností.
„Hledání stratotypu (geologického místa, které nejlépe ilustruje změnu) je složité,“ uvádí odborník na environmentální změny Alejandro Cearreta z baskické univerzity a člen pracovní skupiny pro antropocén (AWG). Místo by mělo obsahovat jeden z předem vybraných ukazatelů.
- Stratotyp je geologická lokalita, která definuje standard (typický sled vrstev) odpovídají konkrétním historickým geologickým obdobím.
- Stratotypy jsou určovány a schvalovány Mezinárodní komisí pro stratigrafii, která je součástí Mezinárodní unie geologických věd.
- Z přibližně sedmi desítek doposud schválených mezinárodních stratotypů se na území Česka nalézají tři.
Hlavním z nich je přítomnost plutonia 239, použitého v bombě, která dopadla na japonské město Nagasaki, nebo v současných jaderných zbraních. Plutonium 239 a další radioizotopy jako americium 241 nebo cesium 137, všechny vyrobené člověkem, se nacházejí v půdě, rašeliništích, na dně jezer a moří, v ledu nebo letokruzích stromů. „Plutonium-239 je hlavním ukazatelem: je uměle vyrobené, jeho přítomnost je globální a můžeme ji sledovat rok po roce,“ dodává Cearreta.
Dalšími ukazateli antropocénu jsou v tomto výzkumu částice uhlíku vznikající při spalování fosilních paliv, mikro- a nanoplasty a také stopy těžkých kovů a dokonce i populace nepůvodních, invazivních druhů.
GALERIE
Homolka v Praze-Velké Chuchli – mezinárodní stratotyp hranice lochkov-prag, dvou nejspodnějších stupňů devonu.
Sněžka a ti další
Vědci zatím debatují o devíti místech, která nejlépe definují antropocén. Jsou mezi nimi mořské sedimenty z Baltského moře a ze zálivu Beppu v Japonsku, uvádí se v článku zveřejněném v odborném časopise Science. Pod vodou jsou i další dvě lokality: korálové útesy v Mexickém zálivu a v Austrálii. Další tři kandidáti se nacházejí na dně jezer, v Kanadě, Číně a ve Spojených státech. Seznam uzavírá ledové jádro získané na Antarktidě a další jádro získané z rašeliniště na polské straně Krkonoš nedaleko vrcholu Sněžky.
AWG má třicet dní na výběr tří finalistů. Pokud jedna z lokalit získá více než 60 procent hlasů, odborníci ji jako místo, které označuje začátek antropocénu, předloží Mezinárodní unii geologických věd (IUGS). Pokud se k této hranici žádné z míst nepřiblíží, začne druhé kolo hlasování, ve kterém odborníci vyberou jeden ze tří návrhů. Konečné rozhodnutí by mělo padnout v březnu na summitu IUGS v Berlíně, uvádí Mezinárodní komise pro stratigrafii.
„Rozsah změn, které člověk na planetě provádí, je bezprecedentní. Byli jsme svědky i jiných vymírání a geochemických změn, ale rychlost, objem a intenzita současných změn nemají obdoby,“ dodává vědec.
Rozhodně nehrozí, uvádí další člen AWG Colin Waters, geograf z univerzity v anglickém Leicesteru, že bychom určili antropocén jako novou geologickou periodu (ta současná se nazývá kvartér neboli čtvrtohory), a už vůbec ne jako novou éru (současná se nazývá kenozoikum). Taková změna by vyžadovala kataklyzma, jako je úplné vyhynutí lidí, zdůrazňuje Waters.
„V takovém případě by už nemělo smysl ji nazývat antropocén ani by ji neměl kdo pojmenovat,“ uzavírá Cearreta.