Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Tým vědců z Národní fyzikální laboratoře a Edinburské univerzity, společnosti Google a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica vyvinul způsob, jak využít síť existujících podmořských optických kabelů k odhalení zemětřesení, která vznikají pod mořem. Vědci svůj vynález popsali v odborném časopise Science.

Už od 60. let dvacátého století experti věděli, že kabely se dají používat k detekci. Tehdy vědci popsali, že by se daly využít například k odhalování nepřátelských ponorek, ale teoreticky i pro odhalení podmořských zemětřesení.

Pokládání transatlantického kabelu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tato myšlenka nezapadla, naopak, před několika lety ji vědci díky technickému pokroku významně vylepšili. Roku 2019 nainstalovali kabel v Montereyském zálivu v Kalifornii, po němž vysílali světelné impulsy a sledovali, jak se signál mění v důsledku seismické aktivity.

Jiný tým z Kalifornského technologického institutu ve spolupráci se společností Google zase vyzkoušel, jak podobného efektu dosáhnout v běžných podmořských telekomunikačních kabelech, jichž jsou oceány plné.

V nové studii vědci právě tuto myšlenku rozšířili tím, že se podívaly na to, jak by přesnost mohly vylepšit takzvané opakovače, které jsou součástí kabelového systému.

Jak zahlédnout zemětřesení

Opakovače se používají k vysílání signálů na velké vzdálenosti přes oceánské dno – poslouchají signál, zesilují ho a předávají dál. Pro usnadnění udržování provozu jsou vybavené systémy pro zpětné vysílání signálů.

Vědci v novém výzkumu posílali světlo kabelem, jenž spojuje Velkou Británii s Kanadou, a studovali signály, které opakovače posílaly zpět. Zjistili, že jsou schopni nejen zaznamenat seismickou aktivitu, ale také ji dost přesně lokalizovat. Výzkumníci byli schopni detekovat malé zemětřesení s původem poblíž Peru a další poblíž Indonésie. Zjistili, že kabel je natolik citlivý, že zachytil i šum pohybujících se oceánských proudů.

Autoři doplňují, že je třeba provést ještě další analýzy, aby se zjistilo, jestli by tento systém mohl poskytnout i odhady síly podmořských zemětřesení. Současně je třeba provést další analýzu signálů, aby bylo možné zjistit více o rozdílech mezi událostmi neškodnými a těmi, které představují nebezpečí.

Celkově jsou ale autoři studie z výsledků nadšení. Jejich nálezy by mohly výrazně vylepšit schopnost lidstva předvídat ničivé události. Kabely sice „jen“ zachycují aktivní otřesy, ale i to se dá využít pro předpovědi. Řada destruktivních zemětřesení se totiž projevuje slabšími prvotními otřesy – například zemětřesné roje mohou předcházet intenzivnější sopečné aktivitě. Otřesy dna také mohou naznačovat, že dojde k pohybům zemských desek, které bývají příčinou vln tsunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...