Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Tým vědců z Národní fyzikální laboratoře a Edinburské univerzity, společnosti Google a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica vyvinul způsob, jak využít síť existujících podmořských optických kabelů k odhalení zemětřesení, která vznikají pod mořem. Vědci svůj vynález popsali v odborném časopise Science.

Už od 60. let dvacátého století experti věděli, že kabely se dají používat k detekci. Tehdy vědci popsali, že by se daly využít například k odhalování nepřátelských ponorek, ale teoreticky i pro odhalení podmořských zemětřesení.

Pokládání transatlantického kabelu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tato myšlenka nezapadla, naopak, před několika lety ji vědci díky technickému pokroku významně vylepšili. Roku 2019 nainstalovali kabel v Montereyském zálivu v Kalifornii, po němž vysílali světelné impulsy a sledovali, jak se signál mění v důsledku seismické aktivity.

Jiný tým z Kalifornského technologického institutu ve spolupráci se společností Google zase vyzkoušel, jak podobného efektu dosáhnout v běžných podmořských telekomunikačních kabelech, jichž jsou oceány plné.

V nové studii vědci právě tuto myšlenku rozšířili tím, že se podívaly na to, jak by přesnost mohly vylepšit takzvané opakovače, které jsou součástí kabelového systému.

Jak zahlédnout zemětřesení

Opakovače se používají k vysílání signálů na velké vzdálenosti přes oceánské dno – poslouchají signál, zesilují ho a předávají dál. Pro usnadnění udržování provozu jsou vybavené systémy pro zpětné vysílání signálů.

Vědci v novém výzkumu posílali světlo kabelem, jenž spojuje Velkou Británii s Kanadou, a studovali signály, které opakovače posílaly zpět. Zjistili, že jsou schopni nejen zaznamenat seismickou aktivitu, ale také ji dost přesně lokalizovat. Výzkumníci byli schopni detekovat malé zemětřesení s původem poblíž Peru a další poblíž Indonésie. Zjistili, že kabel je natolik citlivý, že zachytil i šum pohybujících se oceánských proudů.

Autoři doplňují, že je třeba provést ještě další analýzy, aby se zjistilo, jestli by tento systém mohl poskytnout i odhady síly podmořských zemětřesení. Současně je třeba provést další analýzu signálů, aby bylo možné zjistit více o rozdílech mezi událostmi neškodnými a těmi, které představují nebezpečí.

Celkově jsou ale autoři studie z výsledků nadšení. Jejich nálezy by mohly výrazně vylepšit schopnost lidstva předvídat ničivé události. Kabely sice „jen“ zachycují aktivní otřesy, ale i to se dá využít pro předpovědi. Řada destruktivních zemětřesení se totiž projevuje slabšími prvotními otřesy – například zemětřesné roje mohou předcházet intenzivnější sopečné aktivitě. Otřesy dna také mohou naznačovat, že dojde k pohybům zemských desek, které bývají příčinou vln tsunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...