Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
Invazní ryba je podle vědců v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Akademie věd proto sumečka černého monitoruje a spolupracuje s rybářskými podniky a rybářskými svazy na tom, jak ho regulovat. Jejich cílem je ochránit původní rozmanitost vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje.
V Česku je sumeček teprve dvacet let. Pochází se Severní Ameriky a do Evropy se dostal v 19. století. Rychle se šířil, ale české země měly štěstí, protože se jim vyhnul. Až do roku 2003. Tehdy byl do Česka zavlečený s násadou kapra z Chorvatska a této příležitosti dokázal využít.
V současné době se vyskytuje na několika poměrně izolovaných místech. „I tak může napáchat velké škody a je nutné jakýkoli jeho výskyt monitorovat. Populace sumečka nejenže konkurují původním druhům ryb, ale také se živí jejich jikrami a plůdkem, tudíž původní populace významně ubývají,“ popisuje Akademie věd.
Hrozba pro české ryby i hospodáře
„Ryba známá svou žravostí a schopností rychlé reprodukce ohrožuje původní rybí druhy a způsobuje hospodářské ztráty v produkčních rybničních chovech. Vzhledem ke svým špičatým ostnům v prsních a hřbetní ploutvi, které dokáže vzpřímit a zafixovat a které mají navíc malou jedovou žlázu, nemá sumeček černý mnoho přirozených nepřátel. Z těchto důvodů dokáže ve vhodných podmínkách rychle vyprodukovat extrémně početné populace,“ líčí přírodovědci výhody, jimiž predátor disponuje.
Zatím největším problémem se stal na Vysočině. „V oblasti, jako jsou rybníky v okolí Telče, způsobuje sumeček černý výrazné hospodářské škody, přičemž odhady ztrát dosahují více než dvacet tisíc korun na hektar. V případě rybářských revírů se dokáže namnožit takovým způsobem, že daný revír přestane mít význam,“ popisuje vedoucí vědecký pracovník Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).
„Jen pro představu, za čtyři dny se z rekreačního rybníku o rozloze 0,7 hektaru (jedno fotbalové hřiště) odlovilo 750 kilogramů sumečka, odpovídajících přibližně biomase jedna tuna na hektar. To je často víc než biomasa kaprů v chovných rybnících,“ doplňuje vědec.
Věda hledá řešení
Vědci z Akademie věd od roku 2018 sledují populaci sumečka černého v odstavených ramenech Labe. Spolupráce s místními rybářskými organizacemi a dalšími institucemi přinesla cenné poznatky o metodách regulace.
Pilotní studie z loňského roku, na které se podíleli i studenti z MENDELU, prokázala efektivitu různých odlovných technik, například odlov pod výpustí při výlovech do speciální sítě, do vrší, odlov plůdku do vrhací sítě či upraveným podběrákem. Nejúčinnější metodou se podle nich zatím jeví odlov do vrší, jímž odborní pracovníci vylovili z pěti rybníků v okolí Telče 2,2 tuny dospělých sumečků černých, což odpovídá 57 tisícům kusů.
„Před pěti lety jsme znali jenom dvě místa výskytu sumečka černého. Dnes máme zmapovány lokality jeho výskytu v Mělníku, Telči, Kroměříži, Prostějově a Pasohlávkách a v důkladném monitoringu stále pokračujeme. Rekreační rybáři, ale i ‚nerybáři‘ by se měli řídit platnou legislativou a v žádném případě by neměli sumečky ani jiné invazní druhy ryb vypouštět a rozšiřovat do dalších vod,“ upozorňuje Pavel Jurajda.
Aby byla regulace sumečka černého úspěšná, vyžaduje větší čas a úsilí. Proto odborníci v redukci už známých populací tohoto invazního druhu pokračují. Současně monitorují další oblasti, aby včas zjistili případný výskyt nových jedinců. Problém je podle nich také v tom, že sumečka černého si veřejnost může splést s podobným sumečkem americkým.
„Naším cílem je pokračovat v redukci populací, zejména v oblastech s jejich vysokou hustotou, a zmírnit riziko neuváženého vypouštění tohoto druhu do přírody. Ve spolupráci s městem Telč, místními rybářskými podniky, Krajským úřadem Kraje Vysočina a Moravským rybářským svazem plánujeme regionální projekt zaměřený na pokračování regulace sumečka černého, abychom ochránili biodiverzitu našich vod,“ dodává Jurajda. „Pokud ve svém revíru objevíte sumečka černého, neváhejte nás o tom informovat,“ obrací se na veřejnost.
