Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Invazní ryba je podle vědců v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Akademie věd proto sumečka černého monitoruje a spolupracuje s rybářskými podniky a rybářskými svazy na tom, jak ho regulovat. Jejich cílem je ochránit původní rozmanitost vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje.

V Česku je sumeček teprve dvacet let. Pochází se Severní Ameriky a do Evropy se dostal v 19. století. Rychle se šířil, ale české země měly štěstí, protože se jim vyhnul. Až do roku 2003. Tehdy byl do Česka zavlečený s násadou kapra z Chorvatska a této příležitosti dokázal využít.

V současné době se vyskytuje na několika poměrně izolovaných místech. „I tak může napáchat velké škody a je nutné jakýkoli jeho výskyt monitorovat. Populace sumečka nejenže konkurují původním druhům ryb, ale také se živí jejich jikrami a plůdkem, tudíž původní populace významně ubývají,“ popisuje Akademie věd.

Hrozba pro české ryby i hospodáře

„Ryba známá svou žravostí a schopností rychlé reprodukce ohrožuje původní rybí druhy a způsobuje hospodářské ztráty v produkčních rybničních chovech. Vzhledem ke svým špičatým ostnům v prsních a hřbetní ploutvi, které dokáže vzpřímit a zafixovat a které mají navíc malou jedovou žlázu, nemá sumeček černý mnoho přirozených nepřátel. Z těchto důvodů dokáže ve vhodných podmínkách rychle vyprodukovat extrémně početné populace,“ líčí přírodovědci výhody, jimiž predátor disponuje.

Zatím největším problémem se stal na Vysočině. „V oblasti, jako jsou rybníky v okolí Telče, způsobuje sumeček černý výrazné hospodářské škody, přičemž odhady ztrát dosahují více než dvacet tisíc korun na hektar. V případě rybářských revírů se dokáže namnožit takovým způsobem, že daný revír přestane mít význam,“ popisuje vedoucí vědecký pracovník Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).

„Jen pro představu, za čtyři dny se z rekreačního rybníku o rozloze 0,7 hektaru (jedno fotbalové hřiště) odlovilo 750 kilogramů sumečka, odpovídajících přibližně biomase jedna tuna na hektar. To je často víc než biomasa kaprů v chovných rybnících,“ doplňuje vědec.

Věda hledá řešení

Vědci z Akademie věd od roku 2018 sledují populaci sumečka černého v odstavených ramenech Labe. Spolupráce s místními rybářskými organizacemi a dalšími institucemi přinesla cenné poznatky o metodách regulace.

Pilotní studie z loňského roku, na které se podíleli i studenti z MENDELU, prokázala efektivitu různých odlovných technik, například odlov pod výpustí při výlovech do speciální sítě, do vrší, odlov plůdku do vrhací sítě či upraveným podběrákem. Nejúčinnější metodou se podle nich zatím jeví odlov do vrší, jímž odborní pracovníci vylovili z pěti rybníků v okolí Telče 2,2 tuny dospělých sumečků černých, což odpovídá 57 tisícům kusů.

„Před pěti lety jsme znali jenom dvě místa výskytu sumečka černého. Dnes máme zmapovány lokality jeho výskytu v Mělníku, Telči, Kroměříži, Prostějově a Pasohlávkách a v důkladném monitoringu stále pokračujeme. Rekreační rybáři, ale i ‚nerybáři‘ by se měli řídit platnou legislativou a v žádném případě by neměli sumečky ani jiné invazní druhy ryb vypouštět a rozšiřovat do dalších vod,“ upozorňuje Pavel Jurajda.

Aby byla regulace sumečka černého úspěšná, vyžaduje větší čas a úsilí. Proto odborníci v redukci už známých populací tohoto invazního druhu pokračují. Současně monitorují další oblasti, aby včas zjistili případný výskyt nových jedinců. Problém je podle nich také v tom, že sumečka černého si veřejnost může splést s podobným sumečkem americkým.

„Naším cílem je pokračovat v redukci populací, zejména v oblastech s jejich vysokou hustotou, a zmírnit riziko neuváženého vypouštění tohoto druhu do přírody. Ve spolupráci s městem Telč, místními rybářskými podniky, Krajským úřadem Kraje Vysočina a Moravským rybářským svazem plánujeme regionální projekt zaměřený na pokračování regulace sumečka černého, abychom ochránili biodiverzitu našich vod,“ dodává Jurajda. „Pokud ve svém revíru objevíte sumečka černého, neváhejte nás o tom informovat,“ obrací se na veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled