Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Přírodovědci analyzovali exempláře sršní z Francie, Španělska a Velké Británie a podívali se jim do vnitřností. Našli v nich stopy stovek druhů hmyzu. Nejčastěji se jednalo o včely, vosy, mouchy, ale také brouky, můry a pavouky. Podle vědců je velmi špatnou zprávou, že tím vůbec nejčastěji konzumovaným druhem byla včela medonosná, tedy ekonomicky významný hmyz, který opyluje většinu zemědělských plodin v Evropě.

Právě včely se objevily ve všech larvách sršní a ve všech zkoumaných hnízdech.

Evropa proti sršním

Sršeň asijská se nyní vyskytuje ve velké části západní Evropy. Státy se pokoušejí jejich hnízda ničit, protože se obávají dopadů na ekosystémy. Dobře se ví, že včely jsou jejich oblíbenou kořistí, ale zatím se nevědělo, jak moc jsou součástí jídelníčku v místech, kam sršně provedly úspěšnou invazi.

Výsledky této studie zdůrazňují, jak moc důležité je udržet invazní druh mimo Evropu a jak moc se vyplatí investice do jeho monitorování.

Autoři studie ale zjistili také to, že sršně se bez včel obejdou. „Jejich jídelníček se v průběhu ročních období a mezi jednotlivými regiony výrazně lišil, což ukazuje, že jsou to velmi flexibilní predátoři,“ konstatovali autoři. „Většina hmyzích populací je v současné době na ústupu v důsledku faktorů, jako je ničení stanovišť a chemické znečištění. Rozšiřující se oblast obývaná asijskými sršni představuje další hrozbu,“ varovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 3 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.