Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Přírodovědci analyzovali exempláře sršní z Francie, Španělska a Velké Británie a podívali se jim do vnitřností. Našli v nich stopy stovek druhů hmyzu. Nejčastěji se jednalo o včely, vosy, mouchy, ale také brouky, můry a pavouky. Podle vědců je velmi špatnou zprávou, že tím vůbec nejčastěji konzumovaným druhem byla včela medonosná, tedy ekonomicky významný hmyz, který opyluje většinu zemědělských plodin v Evropě.

Právě včely se objevily ve všech larvách sršní a ve všech zkoumaných hnízdech.

Evropa proti sršním

Sršeň asijská se nyní vyskytuje ve velké části západní Evropy. Státy se pokoušejí jejich hnízda ničit, protože se obávají dopadů na ekosystémy. Dobře se ví, že včely jsou jejich oblíbenou kořistí, ale zatím se nevědělo, jak moc jsou součástí jídelníčku v místech, kam sršně provedly úspěšnou invazi.

Výsledky této studie zdůrazňují, jak moc důležité je udržet invazní druh mimo Evropu a jak moc se vyplatí investice do jeho monitorování.

Autoři studie ale zjistili také to, že sršně se bez včel obejdou. „Jejich jídelníček se v průběhu ročních období a mezi jednotlivými regiony výrazně lišil, což ukazuje, že jsou to velmi flexibilní predátoři,“ konstatovali autoři. „Většina hmyzích populací je v současné době na ústupu v důsledku faktorů, jako je ničení stanovišť a chemické znečištění. Rozšiřující se oblast obývaná asijskými sršni představuje další hrozbu,“ varovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 18 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 19 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 19 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 23 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...