Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.

Vrak Titanicu, jenž leží 3800 metrů hluboko v ledových vodách Atlantiku, zmapovali výzkumníci před několika lety pomocí podvodních robotů. Pořídili přes 700 tisíc snímků ze všech úhlů, což umožnilo vytvořit 3D repliku, tedy digitální dvojče plavidla. Jelikož je vrak obrovský a leží v šeru hlubin, jeho průzkum pomocí ponorek až do té doby umožňoval jen vzrušující momentky, napsala BBC a upozornila, že sken skýtá první úplný pohled na Titanic.

„Je to nejzásadnější věc od objevení vraku v roce 1985,“ míní Parks Stephenson, expert na Titanic, jenž digitální dvojče plavidla zkoumal. „Pokaždé, když si myslím, že jsem z toho viděl vše, co jsem potřeboval, spatřím něco nového,“ dodal.

Výzkumníci podle listu The Times analyzovali digitální repliku lodi, aby lépe pochopili, co se osudné noci stalo, a jejich zjištění se v pátek chystá zveřejnit National Geographic v dokumentu nazvaném Titanic: The Digital Resurrection (Titanic: Digitální vzkříšení).

Po letech spoléhání se na zmatené a protichůdné svědecké výpovědi si vědci mohou nasadit brýle pro virtuální realitu, projít se po vraku lodi a dát dohromady obrovské množství důkazů o tom, co se 14. dubna 1912 stalo, podotkl The Times. Obří parník tehdy při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku narazil do ledovce. Nyní leží na dně oceánu rozlomen na příď a záď, vzdálené od sebe zhruba osm set metrů. Kolem je pole trosek.

Práce do poslední vteřiny

Experti studovali například jednu z kotelen Titanicu, která se nachází v zadní části přídě v místech, kde se loď rozlomila na dvě části. Přeživší totiž popisovali, že světla svítila i v době, kdy se už loď nořila do vln. Skeny nasvědčují tomu, že některé kotle byly v té době v provozu a do systému na výrobu elektřiny stále proudila pára, což by byla zásluha strojníků, kteří zůstali a házeli uhlí do kotlů, aby zajistili světla na palubě, píše BBC.

Podle Stephensona všichni při katastrofě zemřeli, ale pomohli zachránit řadu jiných životů. „Zajistili fungující světla a elektřinu až do konce, aby poskytli posádce čas bezpečně spustit záchranné čluny s trochou světla, a nikoliv v absolutní tmě,“ řekl výzkumník stanici. Na palubě Titanicu bylo přes 2200 lidí, o život jich při neštěstí přišlo přes patnáct set.

Nová počítačová simulace také poskytla další pohled na samotné potopení plavidla, které bývalo před svým tragickým koncem označováno za nepotopitelné. Loď byla navržena tak, aby zůstala na hladině, i kdyby voda zaplavila čtyři vodotěsná oddělení.

Simulace naznačuje pouze letmý střet s ledovcem, po kterém zůstaly díry v úzké řadě podél trupu. Ledovec však podle ní poškodil šest oddělení. Poškození na samotném skenu není vidět, protože spodní část přídě je skryta pod sedimentem, podotkla BBC. Výzkumníci podle The Times simulovali střet s ledovcem díky modelu lodi, plánům Titanicu a dostupným informacím o jeho rychlosti.

Skeny Titanicu pořídila během tří týdnů v roce 2022 společnost Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, uvedl na svém webu americký National Geographic. Využila přitom podle něj dvě dálkové ovládané ponorky, které systematicky prozkoumávaly místo, provedly měření a pořídily statisíce snímků ze všech úhlů, z nichž bylo poté možné sestavit 3D model vraku. Jedná se o největší podvodní 3D sken, jaký byl kdy proveden, podotkl magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.