Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.

Vrak Titanicu, jenž leží 3800 metrů hluboko v ledových vodách Atlantiku, zmapovali výzkumníci před několika lety pomocí podvodních robotů. Pořídili přes 700 tisíc snímků ze všech úhlů, což umožnilo vytvořit 3D repliku, tedy digitální dvojče plavidla. Jelikož je vrak obrovský a leží v šeru hlubin, jeho průzkum pomocí ponorek až do té doby umožňoval jen vzrušující momentky, napsala BBC a upozornila, že sken skýtá první úplný pohled na Titanic.

„Je to nejzásadnější věc od objevení vraku v roce 1985,“ míní Parks Stephenson, expert na Titanic, jenž digitální dvojče plavidla zkoumal. „Pokaždé, když si myslím, že jsem z toho viděl vše, co jsem potřeboval, spatřím něco nového,“ dodal.

Výzkumníci podle listu The Times analyzovali digitální repliku lodi, aby lépe pochopili, co se osudné noci stalo, a jejich zjištění se v pátek chystá zveřejnit National Geographic v dokumentu nazvaném Titanic: The Digital Resurrection (Titanic: Digitální vzkříšení).

Po letech spoléhání se na zmatené a protichůdné svědecké výpovědi si vědci mohou nasadit brýle pro virtuální realitu, projít se po vraku lodi a dát dohromady obrovské množství důkazů o tom, co se 14. dubna 1912 stalo, podotkl The Times. Obří parník tehdy při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku narazil do ledovce. Nyní leží na dně oceánu rozlomen na příď a záď, vzdálené od sebe zhruba osm set metrů. Kolem je pole trosek.

Práce do poslední vteřiny

Experti studovali například jednu z kotelen Titanicu, která se nachází v zadní části přídě v místech, kde se loď rozlomila na dvě části. Přeživší totiž popisovali, že světla svítila i v době, kdy se už loď nořila do vln. Skeny nasvědčují tomu, že některé kotle byly v té době v provozu a do systému na výrobu elektřiny stále proudila pára, což by byla zásluha strojníků, kteří zůstali a házeli uhlí do kotlů, aby zajistili světla na palubě, píše BBC.

Podle Stephensona všichni při katastrofě zemřeli, ale pomohli zachránit řadu jiných životů. „Zajistili fungující světla a elektřinu až do konce, aby poskytli posádce čas bezpečně spustit záchranné čluny s trochou světla, a nikoliv v absolutní tmě,“ řekl výzkumník stanici. Na palubě Titanicu bylo přes 2200 lidí, o život jich při neštěstí přišlo přes patnáct set.

Nová počítačová simulace také poskytla další pohled na samotné potopení plavidla, které bývalo před svým tragickým koncem označováno za nepotopitelné. Loď byla navržena tak, aby zůstala na hladině, i kdyby voda zaplavila čtyři vodotěsná oddělení.

Simulace naznačuje pouze letmý střet s ledovcem, po kterém zůstaly díry v úzké řadě podél trupu. Ledovec však podle ní poškodil šest oddělení. Poškození na samotném skenu není vidět, protože spodní část přídě je skryta pod sedimentem, podotkla BBC. Výzkumníci podle The Times simulovali střet s ledovcem díky modelu lodi, plánům Titanicu a dostupným informacím o jeho rychlosti.

Skeny Titanicu pořídila během tří týdnů v roce 2022 společnost Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, uvedl na svém webu americký National Geographic. Využila přitom podle něj dvě dálkové ovládané ponorky, které systematicky prozkoumávaly místo, provedly měření a pořídily statisíce snímků ze všech úhlů, z nichž bylo poté možné sestavit 3D model vraku. Jedná se o největší podvodní 3D sken, jaký byl kdy proveden, podotkl magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 17 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 19 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.