Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.

Vrak Titanicu, jenž leží 3800 metrů hluboko v ledových vodách Atlantiku, zmapovali výzkumníci před několika lety pomocí podvodních robotů. Pořídili přes 700 tisíc snímků ze všech úhlů, což umožnilo vytvořit 3D repliku, tedy digitální dvojče plavidla. Jelikož je vrak obrovský a leží v šeru hlubin, jeho průzkum pomocí ponorek až do té doby umožňoval jen vzrušující momentky, napsala BBC a upozornila, že sken skýtá první úplný pohled na Titanic.

„Je to nejzásadnější věc od objevení vraku v roce 1985,“ míní Parks Stephenson, expert na Titanic, jenž digitální dvojče plavidla zkoumal. „Pokaždé, když si myslím, že jsem z toho viděl vše, co jsem potřeboval, spatřím něco nového,“ dodal.

Výzkumníci podle listu The Times analyzovali digitální repliku lodi, aby lépe pochopili, co se osudné noci stalo, a jejich zjištění se v pátek chystá zveřejnit National Geographic v dokumentu nazvaném Titanic: The Digital Resurrection (Titanic: Digitální vzkříšení).

Po letech spoléhání se na zmatené a protichůdné svědecké výpovědi si vědci mohou nasadit brýle pro virtuální realitu, projít se po vraku lodi a dát dohromady obrovské množství důkazů o tom, co se 14. dubna 1912 stalo, podotkl The Times. Obří parník tehdy při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku narazil do ledovce. Nyní leží na dně oceánu rozlomen na příď a záď, vzdálené od sebe zhruba osm set metrů. Kolem je pole trosek.

Práce do poslední vteřiny

Experti studovali například jednu z kotelen Titanicu, která se nachází v zadní části přídě v místech, kde se loď rozlomila na dvě části. Přeživší totiž popisovali, že světla svítila i v době, kdy se už loď nořila do vln. Skeny nasvědčují tomu, že některé kotle byly v té době v provozu a do systému na výrobu elektřiny stále proudila pára, což by byla zásluha strojníků, kteří zůstali a házeli uhlí do kotlů, aby zajistili světla na palubě, píše BBC.

Podle Stephensona všichni při katastrofě zemřeli, ale pomohli zachránit řadu jiných životů. „Zajistili fungující světla a elektřinu až do konce, aby poskytli posádce čas bezpečně spustit záchranné čluny s trochou světla, a nikoliv v absolutní tmě,“ řekl výzkumník stanici. Na palubě Titanicu bylo přes 2200 lidí, o život jich při neštěstí přišlo přes patnáct set.

Nová počítačová simulace také poskytla další pohled na samotné potopení plavidla, které bývalo před svým tragickým koncem označováno za nepotopitelné. Loď byla navržena tak, aby zůstala na hladině, i kdyby voda zaplavila čtyři vodotěsná oddělení.

Simulace naznačuje pouze letmý střet s ledovcem, po kterém zůstaly díry v úzké řadě podél trupu. Ledovec však podle ní poškodil šest oddělení. Poškození na samotném skenu není vidět, protože spodní část přídě je skryta pod sedimentem, podotkla BBC. Výzkumníci podle The Times simulovali střet s ledovcem díky modelu lodi, plánům Titanicu a dostupným informacím o jeho rychlosti.

Skeny Titanicu pořídila během tří týdnů v roce 2022 společnost Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, uvedl na svém webu americký National Geographic. Využila přitom podle něj dvě dálkové ovládané ponorky, které systematicky prozkoumávaly místo, provedly měření a pořídily statisíce snímků ze všech úhlů, z nichž bylo poté možné sestavit 3D model vraku. Jedná se o největší podvodní 3D sken, jaký byl kdy proveden, podotkl magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...