Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.

Vrak Titanicu, jenž leží 3800 metrů hluboko v ledových vodách Atlantiku, zmapovali výzkumníci před několika lety pomocí podvodních robotů. Pořídili přes 700 tisíc snímků ze všech úhlů, což umožnilo vytvořit 3D repliku, tedy digitální dvojče plavidla. Jelikož je vrak obrovský a leží v šeru hlubin, jeho průzkum pomocí ponorek až do té doby umožňoval jen vzrušující momentky, napsala BBC a upozornila, že sken skýtá první úplný pohled na Titanic.

„Je to nejzásadnější věc od objevení vraku v roce 1985,“ míní Parks Stephenson, expert na Titanic, jenž digitální dvojče plavidla zkoumal. „Pokaždé, když si myslím, že jsem z toho viděl vše, co jsem potřeboval, spatřím něco nového,“ dodal.

Výzkumníci podle listu The Times analyzovali digitální repliku lodi, aby lépe pochopili, co se osudné noci stalo, a jejich zjištění se v pátek chystá zveřejnit National Geographic v dokumentu nazvaném Titanic: The Digital Resurrection (Titanic: Digitální vzkříšení).

Po letech spoléhání se na zmatené a protichůdné svědecké výpovědi si vědci mohou nasadit brýle pro virtuální realitu, projít se po vraku lodi a dát dohromady obrovské množství důkazů o tom, co se 14. dubna 1912 stalo, podotkl The Times. Obří parník tehdy při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku narazil do ledovce. Nyní leží na dně oceánu rozlomen na příď a záď, vzdálené od sebe zhruba osm set metrů. Kolem je pole trosek.

Práce do poslední vteřiny

Experti studovali například jednu z kotelen Titanicu, která se nachází v zadní části přídě v místech, kde se loď rozlomila na dvě části. Přeživší totiž popisovali, že světla svítila i v době, kdy se už loď nořila do vln. Skeny nasvědčují tomu, že některé kotle byly v té době v provozu a do systému na výrobu elektřiny stále proudila pára, což by byla zásluha strojníků, kteří zůstali a házeli uhlí do kotlů, aby zajistili světla na palubě, píše BBC.

Podle Stephensona všichni při katastrofě zemřeli, ale pomohli zachránit řadu jiných životů. „Zajistili fungující světla a elektřinu až do konce, aby poskytli posádce čas bezpečně spustit záchranné čluny s trochou světla, a nikoliv v absolutní tmě,“ řekl výzkumník stanici. Na palubě Titanicu bylo přes 2200 lidí, o život jich při neštěstí přišlo přes patnáct set.

Nová počítačová simulace také poskytla další pohled na samotné potopení plavidla, které bývalo před svým tragickým koncem označováno za nepotopitelné. Loď byla navržena tak, aby zůstala na hladině, i kdyby voda zaplavila čtyři vodotěsná oddělení.

Simulace naznačuje pouze letmý střet s ledovcem, po kterém zůstaly díry v úzké řadě podél trupu. Ledovec však podle ní poškodil šest oddělení. Poškození na samotném skenu není vidět, protože spodní část přídě je skryta pod sedimentem, podotkla BBC. Výzkumníci podle The Times simulovali střet s ledovcem díky modelu lodi, plánům Titanicu a dostupným informacím o jeho rychlosti.

Skeny Titanicu pořídila během tří týdnů v roce 2022 společnost Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, uvedl na svém webu americký National Geographic. Využila přitom podle něj dvě dálkové ovládané ponorky, které systematicky prozkoumávaly místo, provedly měření a pořídily statisíce snímků ze všech úhlů, z nichž bylo poté možné sestavit 3D model vraku. Jedná se o největší podvodní 3D sken, jaký byl kdy proveden, podotkl magazín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 12 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánovčera v 15:49

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...