Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.
Bez plynu by Česko vydrželo tři měsíce, vláda hledá alternativy
Události: Dodávky plynu do Česka (zdroj: ČT24)
Bez ruského plynu by Česko bez omezování spotřeby vydrželo zhruba tři měsíce. Už teď je totiž v podzemních zásobnících uložena víc než miliarda metrů krychlových plynu. To je dost na to, aby se pokryla průměrná spotřeba v květnu, červnu a částečně i červenci. V létě je ale zapotřebí plynu obvykle málo.
Domácnosti by pak vydržely ještě déle. Na topení a vaření by současná zásoba vydržela až do začátku další topné sezóny a to zhruba do listopadu. Spotřebu by už ale musel omezit průmysl.
obrázek
Úplně zastavit dodávky plynu jen do několika evropských států ale prakticky nejde. V leckterých plynovodech může totiž plyn proudit oběma směry, tedy i ze západu na východ. Toho využívá i Polsko, kam teď směřuje plyn z Německa.
Předseda vlády nemá žádné signály, že by plyn přestal proudit do Česka. „Kdyby Rusko zastavilo dodávky plynu do České republiky, tady jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení,“ uvedl.
Zavření kohoutků by výrazně poškodilo i Rusko, které nemá kapacity ani infrastrukturu, aby všechen plyn dodávaný do Evropy prodalo jinam. Mohlo by v důsledku znamenat i zastavení těžby s tvrdým dopadem na ruský plynárenský průmysl i státní finance.
Jurečka: Plyn můžeme brát od severských států
Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích řekl, že vláda nepředpokládá, že by v tento okamžik v České republice mohlo nastat to, co nastalo v Polsku nebo Bulharsku. „Polská i bulharská vláda byly v situaci, kdy v letošním roce počítaly s tím, že jim skončí smlouvy na ruský plyn. A polská vláda už nepočítala s tím, že by tento kontrakt prodlužovala. Posledních zhruba šest let pracovala intenzivně na tom, aby si Polsko našlo jiné zdroje,“ podotkl ministr práce a sociálních věcí.
„Evropská unie má jeden z mechanismů, který je velmi solidární v tom, že má mezi sebou nastavena pravidla pro sdílení plynu v krizových situacích tak, aby nějaký členský stát nebyl ponechán ve štychu, že by nebyl schopen mít vůbec žádný plyn. A teď je důležité, aby nejen Česko, ale i EU dokázala v příštích dnech, týdnech a měsících udělat maximum pro to, abychom našli nové zdroje dodávek plynu. Ať už od severských států, které avizovaly, že jsou připravené zvýšit těžbu na maximum, aby pomohly zabezpečit státy EU, nebo odjinud ve formě zkapalněného zemního plynu,“ řekl Jurečka.
Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají české energetické firmy v případě potencionálního výpadku plynu připraveno několik úrovní krizových scénářů. „Musím uklidnit všechny, kteří se bojí, že by některé energetické firmy byly zvýhodněny oproti jiným. Regulační systém platí pro všechny zákazníky na území České republiky. Distributor, nikoli obchodník, je ten, který omezuje dodávky. To znamená, že zákazníci v Ostravě budou mít stejné zacházení, jako zákazníci v Praze, to samé zákazníci firmy A a zákazníci firmy B,“ ubezpečuje Pacovský.
obrázek
„To, co se ve středu stalo, je pouze první krok. Rusko bude vydírat Evropskou unii,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodal, že hrozí zastavení dodávek energií i pro Českou republiku.
Proč se vše děje až teď, když ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret o nutných platbách v rublech už počátkem dubna, je podle něj kvůli splatnosti faktur za uskutečněné dodávky plynu. K tomu dochází právě nyní. Ke konci května pak má dojít ke splácení faktur za duben u velkých západních odběratelů.
Zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR Václav Bartuška o alternativních zdrojích plynu pro Evropu (zdroj: ČT24)
„Zemní plyn je od počátku v očích Putina jeho klíčová zbraň v Evropě,“ řekl Bartuška s dovětkem, že ruský prezident je v šoku, že v Evropě už chybějí politici typu Gerharda Schrödera (po skončení ve funkci německého kancléře vystřídal pozice v ruských firmách Nord Stream 2, Gazprom a Rosněfť). Místo toho je Evropa od zahájení ruské invaze na Ukrajinu „jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku“.
obrázek
V tuzemských zásobách je 925 milionů kubíků zemního plynu
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je v tuzemských zásobách přibližně 925 milionů kubíků zemního plynu. Množství podle ministerstva odpovídá loňské spotřebě Česka v květnu a v červnu.
„Zásobník je součástí plynárenské soustavy, který pracuje periodicky, to znamená během léta se naplňuje, během zimy se čerpá. Nemůžeme mít plné zásobníky, protože jsme z nich čerpali celou zimu,“ vysvětluje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.
Cena plynu se ve středu v reakci na zastavení dodávek do Polska a Bulharska na chvíli vyšplhala až ke 125 eurům za megawatthodinu. Ta ještě před rokem stála zhruba 18 eur.
obrázek
Těžba plynu v Česku
Zemní plyn se těží i v Česku, nejvíc na jižní Moravě. Dokáže pokrýt zhruba jen jedno a půl procenta celkové spotřeby.
Jeden z vrtů se nachází v lese nedaleko Valtic. Moravské naftové doly z něj plyn získávají už sedm let. Toto ložisko je čistě plynové. Celkem jich Moravské naftové doly mají desítky. Řada dalších je ale kombinovaných s ropou.
obrázek
„Je to oblast, která sahá od hranic s Rakouskou a Slovenskou republikou severovýchodním směrem,“ popisuje ředitelka divize společnosti Moravské naftové doly Jana Hamršmídová. Ve vrtech těží 300 tisíc kubíků každý den. To je množství, které pokryje potřeby zhruba pro 94 tisíc domácností.
„Přírodní podmínky naší republiky jsou prostě omezené. Průzkum a těžba tady taky už probíhají téměř sto let. Takže obrovské množství ropy i plynu už bylo vytěženo,“ říká Hamršmídová.
Geologové se proto snaží hledat nová ložiska. „Stále nacházíme nové zdroje, ale ty zdroje jsou menší, jsou hlubší,“ uzavírá ředitelka divize Moravských naftových dolů s tím, že potrvá měsíc, než se jeden z průzkumných vrtů u Mikulova změní v těžbu.