Bez plynu by Česko vydrželo tři měsíce, vláda hledá alternativy

Nahrávám video

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Bez ruského plynu by Česko bez omezování spotřeby vydrželo zhruba tři měsíce. Už teď je totiž v podzemních zásobnících uložena víc než miliarda metrů krychlových plynu. To je dost na to, aby se pokryla průměrná spotřeba v květnu, červnu a částečně i červenci. V létě je ale zapotřebí plynu obvykle málo.

Domácnosti by pak vydržely ještě déle. Na topení a vaření by současná zásoba vydržela až do začátku další topné sezóny a to zhruba do listopadu. Spotřebu by už ale musel omezit průmysl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úplně zastavit dodávky plynu jen do několika evropských států ale prakticky nejde. V leckterých plynovodech může totiž plyn proudit oběma směry, tedy i ze západu na východ. Toho využívá i Polsko, kam teď směřuje plyn z Německa. 

Předseda vlády nemá žádné signály, že by plyn přestal proudit do Česka. „Kdyby Rusko zastavilo dodávky plynu do České republiky, tady jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení,“ uvedl.

Zavření kohoutků by výrazně poškodilo i Rusko, které nemá kapacity ani infrastrukturu, aby všechen plyn dodávaný do Evropy prodalo jinam. Mohlo by v důsledku znamenat i zastavení těžby s tvrdým dopadem na ruský plynárenský průmysl i státní finance. 

Jurečka: Plyn můžeme brát od severských států

Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích řekl, že vláda nepředpokládá, že by v tento okamžik v České republice mohlo nastat to, co nastalo v Polsku nebo Bulharsku. „Polská i bulharská vláda byly v situaci, kdy v letošním roce počítaly s tím, že jim skončí smlouvy na ruský plyn. A polská vláda už nepočítala s tím, že by tento kontrakt prodlužovala. Posledních zhruba šest let pracovala intenzivně na tom, aby si Polsko našlo jiné zdroje,“ podotkl ministr práce a sociálních věcí.

„Evropská unie má jeden z mechanismů, který je velmi solidární v tom, že má mezi sebou nastavena pravidla pro sdílení plynu v krizových situacích tak, aby nějaký členský stát nebyl ponechán ve štychu, že by nebyl schopen mít vůbec žádný plyn. A teď je důležité, aby nejen Česko, ale i EU dokázala v příštích dnech, týdnech a měsících udělat maximum pro to, abychom našli nové zdroje dodávek plynu. Ať už od severských států, které avizovaly, že jsou připravené zvýšit těžbu na maximum, aby pomohly zabezpečit státy EU, nebo odjinud ve formě zkapalněného zemního plynu,“ řekl Jurečka.

Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají české energetické firmy v případě potencionálního výpadku plynu připraveno několik úrovní krizových scénářů. „Musím uklidnit všechny, kteří se bojí, že by některé energetické firmy byly zvýhodněny oproti jiným. Regulační systém platí pro všechny zákazníky na území České republiky. Distributor, nikoli obchodník, je ten, který omezuje dodávky. To znamená, že zákazníci v Ostravě budou mít stejné zacházení, jako zákazníci v Praze, to samé zákazníci firmy A a zákazníci firmy B,“ ubezpečuje Pacovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

„To, co se ve středu stalo, je pouze první krok. Rusko bude vydírat Evropskou unii,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodal, že hrozí zastavení dodávek energií i pro Českou republiku.

Proč se vše děje až teď, když ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret o nutných platbách v rublech už počátkem dubna, je podle něj kvůli splatnosti faktur za uskutečněné dodávky plynu. K tomu dochází právě nyní. Ke konci května pak má dojít ke splácení faktur za duben u velkých západních odběratelů.

Nahrávám video

„Zemní plyn je od počátku v očích Putina jeho klíčová zbraň v Evropě,“ řekl Bartuška s dovětkem, že ruský prezident je v šoku, že v Evropě už chybějí politici typu Gerharda Schrödera (po skončení ve funkci německého kancléře vystřídal pozice v ruských firmách Nord Stream 2, Gazprom a Rosněfť). Místo toho je Evropa od zahájení ruské invaze na Ukrajinu „jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku“.

obrázek
Zdroj: ČT24

V tuzemských zásobách je 925 milionů kubíků zemního plynu

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je v tuzemských zásobách přibližně 925 milionů kubíků zemního plynu. Množství podle ministerstva odpovídá loňské spotřebě Česka v květnu a v červnu. 

„Zásobník je součástí plynárenské soustavy, který pracuje periodicky, to znamená během léta se naplňuje, během zimy se čerpá. Nemůžeme mít plné zásobníky, protože jsme z nich čerpali celou zimu,“ vysvětluje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. 

Cena plynu se ve středu v reakci na zastavení dodávek do Polska a Bulharska na chvíli vyšplhala až ke 125 eurům za megawatthodinu. Ta ještě před rokem stála zhruba 18 eur. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Těžba plynu v Česku

Zemní plyn se těží i v Česku, nejvíc na jižní Moravě. Dokáže pokrýt zhruba jen jedno a půl procenta celkové spotřeby. 

Jeden z vrtů se nachází v lese nedaleko Valtic. Moravské naftové doly z něj plyn získávají už sedm let. Toto ložisko je čistě plynové. Celkem jich Moravské naftové doly mají desítky. Řada dalších je ale kombinovaných s ropou.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to oblast, která sahá od hranic s Rakouskou a Slovenskou republikou severovýchodním směrem,“ popisuje ředitelka divize společnosti Moravské naftové doly Jana Hamršmídová. Ve vrtech těží 300 tisíc kubíků každý den. To je množství, které pokryje potřeby zhruba pro 94 tisíc domácností.

„Přírodní podmínky naší republiky jsou prostě omezené. Průzkum a těžba tady taky už probíhají téměř sto let. Takže obrovské množství ropy i plynu už bylo vytěženo,“ říká Hamršmídová.

Geologové se proto snaží hledat nová ložiska. „Stále nacházíme nové zdroje, ale ty zdroje jsou menší, jsou hlubší,“ uzavírá ředitelka divize Moravských naftových dolů s tím, že potrvá měsíc, než se jeden z průzkumných vrtů u Mikulova změní v těžbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 36 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 3 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 20 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled