Ve středu došlo u města Alta, které leží za polárním kruhem, k sesuvu půdy. Nikdo sice nebyl zraněn, ale několik domů tato katastrofa smetla do moře. Lavina půdy měla šířku asi 700 metrů a mocnost přes 150 metrů. Sesuv trval několik hodin, záchranáři museli pomoci jedné osobě, která v postižené oblasti uvízla.
Příčinou tohoto jevu je takzvaný senzitivní jíl. Jedná se o formu velmi citlivého mořského jílu, který se může nesmírně rychle změnit z pevného na tekutý. Protože jde původně o usazeniny, nachází se nejčastěji u pobřeží, zejména v Kanadě a skandinávských zemích.
Tvoří tam rozsáhlé plochy, které leží i několik set metrů nad hladinou současné hladiny moře – a mnohdy na nich žijí lidé. Problém je, že pevnost této hmoty pomalu klesá. Pokud se zmenší dostatečně, pak se původně pevná hmota může změnit téměř okamžitě na tekutinu, která se pak chová podle zákonů gravitace a stéká do moře.
Ničivý jev
Tento jev už v severských zemích vedl mnohokrát k obrovským katastrofám, které měly nejen značné hmotné následky, ale také připravily o život stovky lidí. Jedním z prvních historických dokladů je zánik norského městečka Sarpsborg, které na začátku 18. století sesuv půdy zcela zničil – většině obyvatel se naštěstí podařilo uniknout.
Nejvíce úmrtí si připsal sesuv jílovité půdy 19. května 1893, který u norského města Verdal zabil 116 lidí a zničil asi 160 zemědělských usedlostí.
