Sonda Curiosity se vydala na velkou letní výpravu. Cílem jsou stopy života na Marsu

Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.

Cílem sondy je Mount Sharp neboli Aeolis Mons – 5500 metrů vysoká hora ležící uvnitř impaktního kráteru Gale. Je tvořená vrstvami usazenin, které se zde v průběhu času nashromáždily. Každá z těchto vrstev vypráví příběh Marsu v nějakém jeho geologickém období a ukazuje, jak se Rudá planeta měnila v průběhu milionů let.

Curiosity studiem vrstev může rekonstruovat proměnu Marsu: kdysi býval mnohem podobnější Zemi, míval hustější atmosféru i jezera, ale postupem let se měnil na zmrzlou poušť, jakou je nyní.

Kráter Gale na Marsu
Zdroj: NASA

Příští zastávkou Curiosity je část hory, kde se vyskytují sírany. Tyto sloučeniny (na Zemi například sádra nebo síran hořečnatý známý také jako hořká sůl) vznikají často v místech, kde se odpařuje voda; mohou se tak stát pro vědce vodítkem, jak se na Marsu během miliard let měnilo klima.

Koronavirus komplikuje i cestu robota po Marsu

Než se ale vozítko do této oblasti dostane, leží před ním dlouhá cesta. Těch 1,6 kilometrů mu bude trvat podle plánovačů trasy několik měsíců – mělo by tam dojet někdy na začátku letošního podzimu. Situaci navíc stále komplikuje koronavirová pandemie: experti zodpovědní za vytyčení trasy musí pracovat z domova, do centrály NASA v jižní Kalifornii stále ještě nesmí.

Počítá se i s tím, že se cesta může ještě více prodloužit – například pokud Curiosity narazí na něco zajímavého, s čím nepočítala, zastaví se a bude fenomén detailně studovat. Maximální rychlost vozítka záleží na terénu – pohybuje se mezi 25–100 metry za hodinu, ale NASA raději postupuje vpřed mnohem pomaleji.

Část cesty pojede Curiosity na autopilota – vozítko je schopné autonomní navigace, díky níž může samo vyhledávat tu nejbezpečnější trasu a vyhýbat se terénním nerovnostem. Po tomto řešení se sahá, pokud nemají navigátoři sondy dostatek informací o cestě. Umělou inteligenci, kterou k autonomnímu pohybu Curiosity využívá, může pomoci vylepšit každý s přístupem k internetu: ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...