Sonda Curiosity se vydala na velkou letní výpravu. Cílem jsou stopy života na Marsu

Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.

Cílem sondy je Mount Sharp neboli Aeolis Mons – 5500 metrů vysoká hora ležící uvnitř impaktního kráteru Gale. Je tvořená vrstvami usazenin, které se zde v průběhu času nashromáždily. Každá z těchto vrstev vypráví příběh Marsu v nějakém jeho geologickém období a ukazuje, jak se Rudá planeta měnila v průběhu milionů let.

Curiosity studiem vrstev může rekonstruovat proměnu Marsu: kdysi býval mnohem podobnější Zemi, míval hustější atmosféru i jezera, ale postupem let se měnil na zmrzlou poušť, jakou je nyní.

Kráter Gale na Marsu
Zdroj: NASA

Příští zastávkou Curiosity je část hory, kde se vyskytují sírany. Tyto sloučeniny (na Zemi například sádra nebo síran hořečnatý známý také jako hořká sůl) vznikají často v místech, kde se odpařuje voda; mohou se tak stát pro vědce vodítkem, jak se na Marsu během miliard let měnilo klima.

Koronavirus komplikuje i cestu robota po Marsu

Než se ale vozítko do této oblasti dostane, leží před ním dlouhá cesta. Těch 1,6 kilometrů mu bude trvat podle plánovačů trasy několik měsíců – mělo by tam dojet někdy na začátku letošního podzimu. Situaci navíc stále komplikuje koronavirová pandemie: experti zodpovědní za vytyčení trasy musí pracovat z domova, do centrály NASA v jižní Kalifornii stále ještě nesmí.

Počítá se i s tím, že se cesta může ještě více prodloužit – například pokud Curiosity narazí na něco zajímavého, s čím nepočítala, zastaví se a bude fenomén detailně studovat. Maximální rychlost vozítka záleží na terénu – pohybuje se mezi 25–100 metry za hodinu, ale NASA raději postupuje vpřed mnohem pomaleji.

Část cesty pojede Curiosity na autopilota – vozítko je schopné autonomní navigace, díky níž může samo vyhledávat tu nejbezpečnější trasu a vyhýbat se terénním nerovnostem. Po tomto řešení se sahá, pokud nemají navigátoři sondy dostatek informací o cestě. Umělou inteligenci, kterou k autonomnímu pohybu Curiosity využívá, může pomoci vylepšit každý s přístupem k internetu: ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 6 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...