Sonda Curiosity se vydala na velkou letní výpravu. Cílem jsou stopy života na Marsu

Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.

Cílem sondy je Mount Sharp neboli Aeolis Mons – 5500 metrů vysoká hora ležící uvnitř impaktního kráteru Gale. Je tvořená vrstvami usazenin, které se zde v průběhu času nashromáždily. Každá z těchto vrstev vypráví příběh Marsu v nějakém jeho geologickém období a ukazuje, jak se Rudá planeta měnila v průběhu milionů let.

Curiosity studiem vrstev může rekonstruovat proměnu Marsu: kdysi býval mnohem podobnější Zemi, míval hustější atmosféru i jezera, ale postupem let se měnil na zmrzlou poušť, jakou je nyní.

Kráter Gale na Marsu
Zdroj: NASA

Příští zastávkou Curiosity je část hory, kde se vyskytují sírany. Tyto sloučeniny (na Zemi například sádra nebo síran hořečnatý známý také jako hořká sůl) vznikají často v místech, kde se odpařuje voda; mohou se tak stát pro vědce vodítkem, jak se na Marsu během miliard let měnilo klima.

Koronavirus komplikuje i cestu robota po Marsu

Než se ale vozítko do této oblasti dostane, leží před ním dlouhá cesta. Těch 1,6 kilometrů mu bude trvat podle plánovačů trasy několik měsíců – mělo by tam dojet někdy na začátku letošního podzimu. Situaci navíc stále komplikuje koronavirová pandemie: experti zodpovědní za vytyčení trasy musí pracovat z domova, do centrály NASA v jižní Kalifornii stále ještě nesmí.

Počítá se i s tím, že se cesta může ještě více prodloužit – například pokud Curiosity narazí na něco zajímavého, s čím nepočítala, zastaví se a bude fenomén detailně studovat. Maximální rychlost vozítka záleží na terénu – pohybuje se mezi 25–100 metry za hodinu, ale NASA raději postupuje vpřed mnohem pomaleji.

Část cesty pojede Curiosity na autopilota – vozítko je schopné autonomní navigace, díky níž může samo vyhledávat tu nejbezpečnější trasu a vyhýbat se terénním nerovnostem. Po tomto řešení se sahá, pokud nemají navigátoři sondy dostatek informací o cestě. Umělou inteligenci, kterou k autonomnímu pohybu Curiosity využívá, může pomoci vylepšit každý s přístupem k internetu: ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 17 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...