Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.
Sonda Curiosity se vydala na velkou letní výpravu. Cílem jsou stopy života na Marsu
Cílem sondy je Mount Sharp neboli Aeolis Mons – 5500 metrů vysoká hora ležící uvnitř impaktního kráteru Gale. Je tvořená vrstvami usazenin, které se zde v průběhu času nashromáždily. Každá z těchto vrstev vypráví příběh Marsu v nějakém jeho geologickém období a ukazuje, jak se Rudá planeta měnila v průběhu milionů let.
Curiosity studiem vrstev může rekonstruovat proměnu Marsu: kdysi býval mnohem podobnější Zemi, míval hustější atmosféru i jezera, ale postupem let se měnil na zmrzlou poušť, jakou je nyní.
Kráter Gale na Marsu
Příští zastávkou Curiosity je část hory, kde se vyskytují sírany. Tyto sloučeniny (na Zemi například sádra nebo síran hořečnatý známý také jako hořká sůl) vznikají často v místech, kde se odpařuje voda; mohou se tak stát pro vědce vodítkem, jak se na Marsu během miliard let měnilo klima.
Koronavirus komplikuje i cestu robota po Marsu
Než se ale vozítko do této oblasti dostane, leží před ním dlouhá cesta. Těch 1,6 kilometrů mu bude trvat podle plánovačů trasy několik měsíců – mělo by tam dojet někdy na začátku letošního podzimu. Situaci navíc stále komplikuje koronavirová pandemie: experti zodpovědní za vytyčení trasy musí pracovat z domova, do centrály NASA v jižní Kalifornii stále ještě nesmí.
Počítá se i s tím, že se cesta může ještě více prodloužit – například pokud Curiosity narazí na něco zajímavého, s čím nepočítala, zastaví se a bude fenomén detailně studovat. Maximální rychlost vozítka záleží na terénu – pohybuje se mezi 25–100 metry za hodinu, ale NASA raději postupuje vpřed mnohem pomaleji.
Část cesty pojede Curiosity na autopilota – vozítko je schopné autonomní navigace, díky níž může samo vyhledávat tu nejbezpečnější trasu a vyhýbat se terénním nerovnostem. Po tomto řešení se sahá, pokud nemají navigátoři sondy dostatek informací o cestě. Umělou inteligenci, kterou k autonomnímu pohybu Curiosity využívá, může pomoci vylepšit každý s přístupem k internetu: ZDE.