Sonda Curiosity se vydala na velkou letní výpravu. Cílem jsou stopy života na Marsu

Robotická laboratoř by měla ujet během léta asi 1,6 kilometru – na konci této cesty by se měla dostat k další části pět kilometrů vysoké marsovské hory, kterou zkoumá už od roku 2014. Pátrá tam po podmínkách, které mohly podporovat existenci mikrobiálního života.

Cílem sondy je Mount Sharp neboli Aeolis Mons – 5500 metrů vysoká hora ležící uvnitř impaktního kráteru Gale. Je tvořená vrstvami usazenin, které se zde v průběhu času nashromáždily. Každá z těchto vrstev vypráví příběh Marsu v nějakém jeho geologickém období a ukazuje, jak se Rudá planeta měnila v průběhu milionů let.

Curiosity studiem vrstev může rekonstruovat proměnu Marsu: kdysi býval mnohem podobnější Zemi, míval hustější atmosféru i jezera, ale postupem let se měnil na zmrzlou poušť, jakou je nyní.

Kráter Gale na Marsu
Zdroj: NASA

Příští zastávkou Curiosity je část hory, kde se vyskytují sírany. Tyto sloučeniny (na Zemi například sádra nebo síran hořečnatý známý také jako hořká sůl) vznikají často v místech, kde se odpařuje voda; mohou se tak stát pro vědce vodítkem, jak se na Marsu během miliard let měnilo klima.

Koronavirus komplikuje i cestu robota po Marsu

Než se ale vozítko do této oblasti dostane, leží před ním dlouhá cesta. Těch 1,6 kilometrů mu bude trvat podle plánovačů trasy několik měsíců – mělo by tam dojet někdy na začátku letošního podzimu. Situaci navíc stále komplikuje koronavirová pandemie: experti zodpovědní za vytyčení trasy musí pracovat z domova, do centrály NASA v jižní Kalifornii stále ještě nesmí.

Počítá se i s tím, že se cesta může ještě více prodloužit – například pokud Curiosity narazí na něco zajímavého, s čím nepočítala, zastaví se a bude fenomén detailně studovat. Maximální rychlost vozítka záleží na terénu – pohybuje se mezi 25–100 metry za hodinu, ale NASA raději postupuje vpřed mnohem pomaleji.

Část cesty pojede Curiosity na autopilota – vozítko je schopné autonomní navigace, díky níž může samo vyhledávat tu nejbezpečnější trasu a vyhýbat se terénním nerovnostem. Po tomto řešení se sahá, pokud nemají navigátoři sondy dostatek informací o cestě. Umělou inteligenci, kterou k autonomnímu pohybu Curiosity využívá, může pomoci vylepšit každý s přístupem k internetu: ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 2 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 4 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 6 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.