Americké vozítko Curiosity hledá život na Marsu už deset let. Zatím marně

Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, v nichž mohl být mikrobiální život.

Tunové vozítko je poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238. Šestikolová sonda za 2,5 miliardy dolarů (asi 60 miliard korun) je vybavena dvěma větrnými senzory.

Rozhovor: Deset let sondy Curiosity na Marsu (zdroj: ČT24)

Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. „Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu,“ uvedl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy.

Curiosity je s délkou 2,7 metru a hmotností 900 kilogramů veliké jako menší osobní automobil. Je v něm zabudováno deset vědeckých přístrojů včetně dvou, které mohou chemicky analyzovat rozdrcenou horninu.

První jízda Curiosity tématem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)

Po sedmi týdnech expedice našlo vozítko na povrchu Marsu oblázky. Vědci je považují za důkaz, že na planetě kdysi mohla být tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života. V té době se pohybovalo v oblasti Glenelg vzdálené jen několik stovek metrů od přistání, protože zpočátku popojíždělo v terénu jen velmi opatrně a pomalu.

Jeho hlavním cílem je prozkoumání Galeova kráteru. V této oblasti zaznamenalo vozítko zvýšené množství metanu. Odborníci vzápětí začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.

V červnu 2018 zase sonda nalezla pradávné stopy po organických látkách a zjistila sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou.

Záhady i tvrdá věda

Jeden z nejnovějších snímků povrchu Marsu, který zachytil rover letos na jaře, odhalil na planetě zvláštní útvar ve skalách. Otvor v kameni připomíná dokonale vytesaný vchod uprostřed marťanské krajiny. Úkaz okamžitě nadchl vesmírné nadšence i sci-fi fanoušky.

Fotografie, kterou zveřenila NASA, odhaluje část geologického útvaru známého jako Green-heugh Pediment. Zachytila jej kamera Mast na palubě Curiosity na začátku května.

Raketa s vozítkem odstartovala z mysu Canaveral 26. listopadu 2011. Odborníci očekávali, že bude fungovat nejméně jeden marťanský rok, což je 687 pozemských dní, tedy necelé dva pozemské roky. V prosinci 2012 byla mise Curiosity na Marsu prodloužena na neurčito. Kromě Curiosity bádají nyní na Marsu i další dvě robotická zařízení NASA –⁠ stacionární sonda InSight (od roku 2018) a robotické vozítko Perseverace a malý vrtulník Ingenuity (od roku 2020).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mravenci si vedou knihy zášti psané feromony

Mravenci nejsou žádní bezduší roboti, jak by se někdy mohlo zdát, tvrdí němečtí vědci. Jejich experiment ukázal, že tento hmyz má chemickou paměť, která se projevuje podobně jako lidská zášť.
před 4 hhodinami

Česká studie odhalila reakce buněk slinivky na změny hladiny cukru v krvi

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.
před 7 hhodinami

Barevné kvádry, starověké nápisy i dětská rakev. V Luxoru ukázali nové objevy

V egyptském Luxoru archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi artefakty jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty a hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022.
před 9 hhodinami

Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.
před 11 hhodinami

Vědci mohou díky sbírce pokračovat ve vývoji léku na Angelmanův syndrom

Děti s Angelmanovým syndromem mají nyní naději. Čeští vědci můžou díky veřejné sbírce pokračovat ve vývoji léku na toto vzácné genetické onemocnění, které způsobuje vážnou mentální retardaci. Lidé už přispěli přes dvacet milionů korun.
před 12 hhodinami

V jedné předaleké galaxii našel Webbův dalekohled čtyřicet nových hvězd

Až donedávna se zdálo, že se ve vzdálených galaxiích nedají rozeznat jednotlivé hvězdy. Splývají totiž ve světlo celých galaxií. Jenže nové technologické vylepšení to teď umožnilo a vědci díky němu odhalili rovnou čtyři desítky konkrétních hvězd.
před 23 hhodinami

První pozorování námluv žraloků obrovských ukázalo kousání i pronásledování

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.
včera v 13:51

Rostlinné mléko může zvýšit riziko deprese, naznačila studie

Konzumace rostlinného mléka zvyšuje riziko vzniku deprese, uvádí studie, o které informoval server britského deníku The Times. U lidí, kteří pijí polotučné kravské mléko, je pravděpodobnost výskytu depresí a úzkostí podle vědců nižší. Autoři zároveň varují, že výsledky výzkumu je potřeba prověřit.
včera v 10:58
Načítání...