Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, v nichž mohl být mikrobiální život.
Tunové vozítko je poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238. Šestikolová sonda za 2,5 miliardy dolarů (asi 60 miliard korun) je vybavena dvěma větrnými senzory.
Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. „Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu,“ uvedl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy.
Curiosity je s délkou 2,7 metru a hmotností 900 kilogramů veliké jako menší osobní automobil. Je v něm zabudováno deset vědeckých přístrojů včetně dvou, které mohou chemicky analyzovat rozdrcenou horninu.
Po sedmi týdnech expedice našlo vozítko na povrchu Marsu oblázky. Vědci je považují za důkaz, že na planetě kdysi mohla být tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života. V té době se pohybovalo v oblasti Glenelg vzdálené jen několik stovek metrů od přistání, protože zpočátku popojíždělo v terénu jen velmi opatrně a pomalu.
Jeho hlavním cílem je prozkoumání Galeova kráteru. V této oblasti zaznamenalo vozítko zvýšené množství metanu. Odborníci vzápětí začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.
V červnu 2018 zase sonda nalezla pradávné stopy po organických látkách a zjistila sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou.
Záhady i tvrdá věda
Jeden z nejnovějších snímků povrchu Marsu, který zachytil rover letos na jaře, odhalil na planetě zvláštní útvar ve skalách. Otvor v kameni připomíná dokonale vytesaný vchod uprostřed marťanské krajiny. Úkaz okamžitě nadchl vesmírné nadšence i sci-fi fanoušky.
Fotografie, kterou zveřenila NASA, odhaluje část geologického útvaru známého jako Green-heugh Pediment. Zachytila jej kamera Mast na palubě Curiosity na začátku května.
Raketa s vozítkem odstartovala z mysu Canaveral 26. listopadu 2011. Odborníci očekávali, že bude fungovat nejméně jeden marťanský rok, což je 687 pozemských dní, tedy necelé dva pozemské roky. V prosinci 2012 byla mise Curiosity na Marsu prodloužena na neurčito. Kromě Curiosity bádají nyní na Marsu i další dvě robotická zařízení NASA – stacionární sonda InSight (od roku 2018) a robotické vozítko Perseverace a malý vrtulník Ingenuity (od roku 2020).
