Na nedávném snímku pořízeném vozítkem Perseverance je vidět skupina kamenů roztroušených po písečné krajině Marsu, mezi nimi i podivně vypadající skála, která připomíná obličej ležící na boku.
Vozítko NASA vyfotilo na Marsu další „tvář“
25. července 1976 vznikl snímek F035A72, který téměř okamžitě obletěl svět. Objevila se na něm totiž „tajemná tvář na Marsu“. Kamera A přístroje VIS (Visual Imaging Subsystem) na sondě Viking 1 pořídila snímek ze vzdálenosti 1 873 kilometrů. Hra světla a stínu, nedokonalost snímací techniky a vady v původním snímku z oblasti planety zvané Cydonia živily mnoho let konspirační teorie o inteligentním životě na Marsu. Pozdější kvalitnější snímky ale jasně odhalily, že tato „tvář“ je jen obyčejným kopcem, který nijak neopracovala mimozemská ani pozemská ruka.
Podobný objekt připomínající lidskou tvář teď objevilo robotické vozítko Perseverance, které už tři a půl roku zkoumá povrch Rudé planety. Pomocí kamery Mastcam-Z vyfotilo 27. září 2024 skálu připomínající tvář ležící na boku – s jasně rozeznatelnýma očima, ústy, nosem i nosními dírkami. Nachází se mezi skupinami dalších kamenů na načervenalém marsovském písku.
Útvarů, které „něco připomínají“, stroj našel za dobu svého pobytu na Rudé planetě už více.
Podle NASA jsou ale jejich tvary zcela přirozené – a interpretace jejich podoby probíhá čistě v lidském mozku.
Mozek miluje vzory
Věda má pro toto hledání známých objektů v náhodných tvarech výraz pareidolie. Jedná se o psychologický jev, při kterém dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie. Typickým příkladem je rozeznávání tváří, zvířat a jiných objektů při pozorování mraků.
Kromě těchto vizuálních pareidolií existují také pareidolie akustické, kdy je zvukovému podnětu (od zvířat či předmětů) přisouzeno specifické citoslovce nebo konkrétní význam. Před několika lety odhalil výzkum biologů, že pareidolie jsou schopní také někteří primáti, například makakové.