Makakové vidí obličeje i v oblacích a neživých předmětech. Stejně jako lidé

Pareidolie je lidská schopnost vidět obličeje v různých neživých předmětech. Nyní ji vědci objevili také u opic.

Tým amerických biologů odhalil, že makakové rhesus jsou schopní, stejně jako lidé, rozeznat vzory připomínající tváře v neživých předmětech. Popsali experiment, při němž to dokázali v odborném časopise Current Biology.

Lidé mají psychologický mechanismus, jemuž se říká pareidolie. Znamená to, že téměř neustále přisuzují neživým objektům vlastnosti lidí – například vidí lidskou tvář v tvaru mraku, nebo tvář Ježíše Krista v toustu. Člověk je jediný živočišný druh, který je tohoto schopen, respektive zatím to nebylo u žádného zvířete pozorováno. Nutno dodat, že pareidolie se liší od pozorování různých skvrn na živých tvorech, které úmyslně připomínají jiná zvířata – například „hadí oči“ na křídlech některých motýlů nebo na housenkách.

Typický případ pareidolie
Zdroj: Brett Jackson; CC BY-SA 3.0/Wikimedia Commons

Vědci předložili makakům fotografie a sledovali, jak na ně budou reagovat. Právě makaky si vybrali proto, že jde nejen o velmi inteligentní tvory značně podobné člověku, ale také proto, že jsou to zvířata hodně společenská – což je podle starších výzkumů o pareidolii u lidí jedním ze základních předpokladů pro tento fenomén.

Co vidí opice

Tým pracoval s pěti opicemi. Vědci jim ukazovali na obrazovce počítače dvojice obrázků – přitom sledovali, jak dlouho se na ně budou dívat. Z dřívějších experimentů totiž víme, že makakové se, opět stejně jako lidé, dívají déle na tváře než na předměty. Opicím byly předloženy snímky věcí, které již předtím lidé označili za podobné tvářím. Makakové navíc byli vybaveni zařízením, které určilo, kam přesně se jejich oči dívají.

  • Makak rhesus (Macaca mulatta) technicky vzato není opice, byť tak bývá často označován. Je to úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití. Má sedm poddruhů. Žije v Asii od Afghánistánu přes Indii, Barmu, Thajsko až po Vietnam a jižní Čínu. Obývá celou řadu biotopů od tropických pralesů, přes polopouště až bažinaté oblasti, od nížin až po horská pásma do 3000 metrů n. m.

Experiment potvrdil, že opice trávily u fotek „předmětů podobných tvářím“ více času, přičemž delší dobu sledovaly právě takové části fotek, které připomínaly nějakou konkrétní část tváře – například oči nebo ústa. Nečekané bylo, že při pohledu na tyto snímky nad nimi makakové strávili dokonce více času než nad fotkami opravdových makaků. Je možné, ale výzkum to nebyl schopen prokázat, že opice studovaly, zda jde o náhodu nebo se na fotkách opravdu skrývá něco zajímavého.

Vědci se domnívají, že se tato schopnost u makaků rozvinula zejména proto, že rozpoznávání tváře je u tak sociálních tvorů velmi důležité pro přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 1 hhodinou

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 4 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 6 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 6 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 9 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 10 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 11 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36
Načítání...