Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v sedmdesátých letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.
Sonda Kosmos byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté a agresivní atmosféry Venuše. Proto je podle expertů možné, že sonda – anebo přinejmenším její části – přežije i návrat do zemské atmosféry a dopadne tak na povrch Země, píše NASA na svém webu.
Podle odborníků, kteří se věnují sledování vesmírného odpadu, je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné říct, kam přesně tento půltunový objekt dopadne, nebo co z něj přežije průlet atmosférou, píše The Guardian.
„I když to není bez rizika, neměli bychom se příliš obávat,“ sdělil deníku nizozemský vědec Marco Langbroek z technické univerzity v nizozemském Delftu. Objekt je podle něj relativně malý, a i kdyby se při průletu atmosférou nerozpadnul, „hrozí podobné riziko jako u náhodného pádu meteoritu, kterých se odehraje ročně několik“.
Příběh ztracené sondy
Sovětský svaz vyslal tuto sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše). Jeho cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Jenže mise nevyšla podle plánů, Kosmos se nedostal dál než na oběžnou dráhu Země. Sonda se totiž už na orbitě podle NASA rozdělila na čtyři části a podle Guardianu její přistávací modul – kulovitý objekt o průměru asi jednoho metru – od té doby už 53 let krouží po oběžné dráze Země. A působením gravitace postupně pomalu klesá.
Název Kosmos od šedesátých let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze Země, podotýká NASA. Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých destinací, pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě. A dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
