Desítky let staré fotografie Venuše byly uložené na kompaktních discích (CD). Nebýt toho, že během lockdownů astronom Robert Herrick nemohl z domova, nenašel by čas je prostudovat a detailně porovnat. Našel na nich ale „svatý grál“ – jednoznačné důkazy, že na této planetě i v současné době probíhá sopečná činnost.
Venuše je vulkanicky aktivní. Vědec našel důkazy, když během lockdownů studoval stará CD
Už tak nehostinná Venuše, někdy označovaná jako „zlé planetární dvojče Země“, je ještě o něco pekelnější, než se astronomové domnívali. Mezi obrovským počtem snímků pořízených v 90. letech totiž vědci poprvé na druhé planetě od Slunce nalezli přímý důkaz o sopečné činnosti.
Robert Herrick z univerzity v aljašském městě Fairbanks si důkazů o vulkanismu všiml po více než dvou stovkách hodin, které strávil procházením třicet let starých dat – využil na to čas, který získal v průběhu koronavirových lockdownů.
„Bylo to úžasné. Byl to svatý grál, který dokazuje, že je Venuše vulkanicky aktivní,“ dodal Herrick, který výsledky výzkumu publikoval v odborném časopise Science.
Z ráje se stalo peklo
Průkazné radarové snímky v letech 1990 až 1992 pořídila sonda Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat – kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat.
Herrick se k záznamům dostal o desítky let později, když byly digitalizovány. Zaměřil se při tom na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons.
Srovnání Venuše a Země
Asi po dvou stech hodinách ručního porovnávání snímků uviděl dva záběry stejné oblasti pořízené s odstupem osmi měsíců, které vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí. Jeden z průduchů na Maat Mons se mezi únorem a říjnem 1991 zvětšil, deformoval a zdánlivě až po okraj naplnil lávou.
Herrick se se svými poznatky obrátil na specialistu na radarové snímky z laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA Scotta Hensleyho, který jeho zjištění potvrdil. Expert odhadl, že erupce v 90. letech na Venuši utvořila lávový proud podobný tomu, který vyvrhla sopka Kilauea na Havaji v roce 2018.
Skalnatá Venuše, která je svou velikostí a hustotou podobná Zemi, se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Teplota na povrchu planety dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je devadesátkrát vyšší než na Zemi. Lepší pochopení této změny – a toho, jakou roli v ní hraje sopečná činnost – je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.