Sahara strana 2 z 2

Mor se podle dosavadního historického poznání zastavil na Sahaře. Jenže nové náznaky z více oborů ukazují, že to nemusí být pravda.

Vločky, které se snášejí z nebe, kdysi připomínaly lidem andělské peří. Dnes se ví, že jsou to zmrzlé krystalky vody. A ty jsou nesmírně zajímavé.

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Vědci z Mendelovy univerzity testují speciální bakterie z africké pouště, které dokážou produkovat velké množství antibiotik. Ta by mohla účinkovat proti onemocněním révy vinné, jako je například Petriho choroba nebo takzvaná ESCA. Jejich následky stojí vinohradníky ročně 150 milionů korun. To ještě umocňují období sucha.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Vědci díky umělé inteligenci zjistili, že i na poměrně nehostinných místech na Zemi se daří stromům.  Konkrétně se věnovali Sahaře a Sahelu, kde nalezli větší množství zeleně, než předpokládali. Jenže stromy rostou tak řídce, že netvoří souvislejší porosty – a tak dlouho unikaly pozornosti vědců.

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí  polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Tradiční symbol lásky a víry, hrdlička divoká, dostala od českých ornitologů titul Pták roku 2019. Chtějí upozornit veřejnost na fakt, že v přírodě ubývá prostor, kde by mohli tito pestří tažní holoubci žít. Hlavním viníkem je intenzivní hospodaření. Loni byl Ptákem roku sýček obecný.

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.

Vědci díky výzkumu mořského dna popsali zatím neznámý klimatický mechanismus, který řídí změna Sahary. Ta se vždy po dvaceti tisících letech změní z pouště na travnatou – a pak zase na poušť.