Vědci díky umělé inteligenci zjistili, že i na poměrně nehostinných místech na Zemi se daří stromům. Konkrétně se věnovali Sahaře a Sahelu, kde nalezli větší množství zeleně, než předpokládali. Jenže stromy rostou tak řídce, že netvoří souvislejší porosty – a tak dlouho unikaly pozornosti vědců.
S výsledky přišla mezinárodní vědecká studie, na níž se podílel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a kterou publikoval časopis Nature. Vědci vytvořili program, jenž je schopný s pomocí umělé inteligence detektovat ze satelitních záběrů vegetaci o ploše aspoň tří metrů čtverečních. Touto metodou analyzovali přes 11 tisíc satelitních snímků s vysokým rozlišením.
Na Sahaře a v Sahelu rozkládajícím se na jejím jižním okraji a také na místech na přechodu k vlhkým oblastem v západní Africe napočítali 1,8 miliardy stromů. Jde o území o rozloze 1,3 milionu kilometrů čtverečních, což znamená, že na jeden hektar připadá něco přes 13 stromů a že vegetace tvořená stromy na takové ploše pokrývá 12 metrů čtverečních.
Klíčová, ale skrytá vegetace
„Tato vegetace, i když řídká, je klíčová pro zajištění biodiverzity a pro ekosystém jako úložiště oxidu uhličitého, zdroj potravy a přístřeší pro lidi i zvířata. I když je rostlinstva málo, existence poměrně mnoha izolovaných stromů zpochybňuje názor, podle nějž se suché oblasti postupně mění v poušť. Dokonce i na poušti se překvapivě vyskytují stromy v určité hustotě,“ uvádí studie. Tato hustota stromového porostu se zvyšuje postupně směrem k vlhčím oblastem – zatímco na velmi suchých místech připadá na hektar 0,7 stromu, v polosuchých je to už 30 stromů a na přechodu mezi suchými a vlhkými oblastmi 47 stromů.
Použitá metoda umožňuje také rozlišit mezi porostem jednotlivých stromů a lesem a při porovnání se situací za deset let ukáže účinnost snah o obnovu vegetace na konkrétních místech, uvedli autoři studie.
