Ptákem roku se stala hrdlička divoká. Už u nás moc necukruje, miliony se jich uloví

Tradiční symbol lásky a víry, hrdlička divoká, dostala od českých ornitologů titul Pták roku 2019. Chtějí upozornit veřejnost na fakt, že v přírodě ubývá prostor, kde by mohli tito pestří tažní holoubci žít. Hlavním viníkem je intenzivní hospodaření. Loni byl Ptákem roku sýček obecný.

Hrdliček divokých žije v Česku podle odhadu ornitologů asi 40 až 80 tisíc párů. Na rozdíl od hrdličky zahradní, kterou lze v zimě často vidět na krmítkách, tráví jejich divocí příbuzní zimu na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se potom vrací obvykle až v dubnu. Poslechněte si hlas hrdličky divoké:

„Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek,“ uvedla Gabriela Dobruská, která má v České společnosti ornitologické (ČSO) na starost osvětu a vzdělávání.

Známější hrdlička zahradní je méně vybarvená než hrdlička divoká
Zdroj: Andreas Trepte/Wikimedia Commons

Polovina hrdliček je pryč

Plachost není jediným důvodem, proč je hrdličku divokou stále obtížnější spatřit. V porovnání s výsledky sčítání ze začátku 80. let minulého století ubyla z české krajiny více než polovina hrdliček. „Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Hrdlička divoká potřebuje ke svému životu pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V oblasti s velkými lány bez luk, remízků a keřů nemá příležitost hnízdit. „Navíc kvůli používání herbicidů nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen,“ upozorňuje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník. Pro přežití hrdličky je podle něj zásadní také zásoba vody. Ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Ornitologové proto vyzývají veřejnost k podpisu petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov. Přestože je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie je možné ji lovit legálně. „Odhady hovoří o počtu milion a půl až dva miliony dvě stě tisíc ulovených jedinců ročně,“ uvedl Vermouzek. Dodal, že díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba ho snížit mnohem víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 10 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 12 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...