V západní Africe může být do konce století nesnesitelné horko, varuje klimatický model

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Model se týká budoucího vývoje v části Senegalu, Mauritánie, Mali, Nigeru a Čadu a dopady  by podle jeho autorů měly zásadní vliv na zdraví a život tamních obyvatel.

V Nigeru a centrálních oblastech Mali nyní v květnu panují minimální teploty 19 stupňů, za 80 let by to mohlo být 30 stupňů. V Burkina Fasu, Togu, Ghaně, Sieře Leone a Libérii, kde je už nyní v květnu minimálně 25 stupňů, by to později mohlo být 31 stupňů.

„Znamená to, že existuje jenom velmi málo smysluplných adaptačních mechanismů. Pokud tomu chcete zabránit, musíte do klimatické změny zasáhnout, ne se jí chtít přizpůsobit,“ řekl hlavní autor studie Rory Fitzpatrick.

Ohrožení chudí

V západní Africe žije 360 milionů lidí, tedy asi pět procent světové populace, připomíná agentura Reuters. Spadají do ní jedny z nejchudších zemí světa.

Fitzpatrickův tým k simulaci budoucí situace použil počítačový program vyvinutý britskou meteorologickou službou.

Jedna z oblastí, kterou zasahují klimatické změny zásadním způsobem, je západoafrický Sahel, tedy polosuchá oblast na jižním okraji Sahary, kde je hlavním zdrojem obživy pěstování plodin a chov dobytka.

Za 80 let by tam teploty mohly odpovídat těm, které panují nyní na poušti a v nichž současně pěstované plodiny nepřežijí, z dobytku pak jen část.

Model vychází ze situace, v níž se lidé budou chovat jako dosud a nepokusí se klimatickým změnám zabránit. Fitzpatrick řekl, že se připravuje jiná studie, která započítá do předpokládaných změn nejrůznější změny lidské činnosti. Další práce se pak mají věnovat vlivu extrémně vysokých teplot na tělesné a duševní zdraví lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...