Nebýt požárů v Africe, pralesy v Amazonii by tak neprosperovaly, zaskočilo vědce

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Podle nového výzkumu se dostávají částečky fosforu do atmosférických částic, takzvaných aerosolů. Vítr je z Afriky odnáší nad oceán a nakonec přistanou na americkém kontinentu, kde přispívají jak k produktivitě mořského planktonu, tak i k úrodnosti pralesů na souši. A navíc tím pozitivně přispívají k uchovávání atmosférického oxidu uhličitého, který by jinak zhoršoval klimatické změny.

„Už dříve se předpokládalo, že hlavním zdrojem živin v Amazonii i tropické části Atlantického oceánu je prach ze Sahary,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Cassandra Gastonová. „Ale náš výzkum odhalil, že ještě důležitějším zdrojem fosforu jsou emise vzniklé hořením africké biomasy.“

Jak na to přišli?

Výzkumníci pro tuto studii analyzovali vzorky aerosolů, jež se zachytily na filtrech na Francouzské Guyaně, tedy v severní části Amazonie. Pátrali v nich především po koncentracích prachu a fosforu.

V druhé fázi výzkumu s pomocí satelitních dat zkoumali, jak kouř z Afriky putuje přes oceán do Ameriky, a to právě v dobách, kdy byly ve vzorcích odhalené nevyšší koncentrace fosforu. Díky tomu byli schopni odhalit, jaké množství fosforu a kdy se do Ameriky dostává.

Analýza dospěla k tomu, že časté vypalování afrických pralesů odnáší do vzduchu tolik fosforu, že je v současnosti hlavním zdrojem této živiny pro pralesy v Amazonii; dokonce důležitějším než saharský prach.

„K našemu překvapení jsme zjistili, že fosfor spojený s požáry v jižní části Afriky se může dostat až nad Amazonii, a dokonce až do Jižního ledového oceánu. A tam může ovlivňovat produktivitu i zpracování oxidu uhličitého stromy,“ komentovala výsledky práce Anne Barkleyová, její hlavní autorka.

Podle ní budou mít zjištění, která z práce vyplývají, významné dopady na další vývoj planety – s tím, jak se mění klima Země, bude čím dál důležitější znát tyto doposud neznámé procesy a jejich dopad na ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...