Nebýt požárů v Africe, pralesy v Amazonii by tak neprosperovaly, zaskočilo vědce

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Podle nového výzkumu se dostávají částečky fosforu do atmosférických částic, takzvaných aerosolů. Vítr je z Afriky odnáší nad oceán a nakonec přistanou na americkém kontinentu, kde přispívají jak k produktivitě mořského planktonu, tak i k úrodnosti pralesů na souši. A navíc tím pozitivně přispívají k uchovávání atmosférického oxidu uhličitého, který by jinak zhoršoval klimatické změny.

„Už dříve se předpokládalo, že hlavním zdrojem živin v Amazonii i tropické části Atlantického oceánu je prach ze Sahary,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Cassandra Gastonová. „Ale náš výzkum odhalil, že ještě důležitějším zdrojem fosforu jsou emise vzniklé hořením africké biomasy.“

Jak na to přišli?

Výzkumníci pro tuto studii analyzovali vzorky aerosolů, jež se zachytily na filtrech na Francouzské Guyaně, tedy v severní části Amazonie. Pátrali v nich především po koncentracích prachu a fosforu.

V druhé fázi výzkumu s pomocí satelitních dat zkoumali, jak kouř z Afriky putuje přes oceán do Ameriky, a to právě v dobách, kdy byly ve vzorcích odhalené nevyšší koncentrace fosforu. Díky tomu byli schopni odhalit, jaké množství fosforu a kdy se do Ameriky dostává.

Analýza dospěla k tomu, že časté vypalování afrických pralesů odnáší do vzduchu tolik fosforu, že je v současnosti hlavním zdrojem této živiny pro pralesy v Amazonii; dokonce důležitějším než saharský prach.

„K našemu překvapení jsme zjistili, že fosfor spojený s požáry v jižní části Afriky se může dostat až nad Amazonii, a dokonce až do Jižního ledového oceánu. A tam může ovlivňovat produktivitu i zpracování oxidu uhličitého stromy,“ komentovala výsledky práce Anne Barkleyová, její hlavní autorka.

Podle ní budou mít zjištění, která z práce vyplývají, významné dopady na další vývoj planety – s tím, jak se mění klima Země, bude čím dál důležitější znát tyto doposud neznámé procesy a jejich dopad na ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...