Peruánské pralesy ukrývají jeden z nejbohatších fondů přírody, ale i zlata. Drahý kov přitom vítězí čím dál víc a nelegální těžbě bohužel ustupují desítky tisíc hektarů zeleně. Vláda teď proti černým dolům spustila dosud největší operaci.
Zlatá horečka v Peru spaluje čím dál víc lesa, a to už několik dekád. Státu teď došla trpělivost, a největší ilegální oblast těžby má proto zlikvidovat armáda.
Na start razie dohlíží osobně lidé z vlády. „Jde o bezprecedentní situaci s ohledem na opatření proti ilegální těžbě. Nikdy předtím nebyla podobná operace provedena s takovou velikostí, pečlivostí nebo spoluprací,“ tvrdí peruánský ministr obrany Jose Huerta Torres.
Divoké dolování probíhá v oblasti Madre de Dios, která leží u hranic s Brazílií a Bolívií. Jen loni se tam vytěžilo deset tun zlata, což představuje zhruba sedm procent veškeré produkce státu.
Jenže se zásobami zlata mizí i bohatství nad zemí. Od 80. let zmizel prales o rozloze větší než celá Chráněná krajinná oblast Beskydy. „Tady v pampách vidíme, jak je Amazonie odlesňována. Přibývá kriminálních činů, které nelze tolerovat v právním státě, proto tu jako stát jsme,“ říká k tomu peruánský ministr vnitra Carlos Moran.
Rozehnat těžaře se pokusí 1500 vojáků a policistů
Předchozí vlády se zatím pokoušely těžařům bránit marně. O podobných operacích věděli dopředu a před spravedlností stihli prchnout.
Zastavit ilegální těžbu se teď postupně vydává 1500 vojáků a policistů. Jejich úkolem je rozehnat těžaře, vybudovat tři vojenské základny a zalesňovat. Vše pro to, aby se jedno z druhově nejbohatších míst znovu probudilo k životu. „Zůstaneme tam s národní peruánskou policií tak dlouho, jak to bude možné,“ říká ministr obrany Torres.
Kolem černých dolů se množí jedovatá rtuť. Výzkumy ji dokládají v místních řekách, zvířatech i lidech. Kromě ekologických problémů tam ale bují kriminalita, konkrétně prostituce, drogy či zneužívání dětí k práci.
