Nad Karibik dorazil obrovský oblak prachu ze Sahary. Přináší smrt i život

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Prach z africké Sahary při vhodném proudění vzduchu známe nejen u nás ve střední Evropě, ale poměrně častým jevem je nad tropickým Atlantikem. Na počátku stojí zpravidla silné bouřkové systémy nad Afrikou, které občas vytvářejí rozsáhlé prachové bouře. Při nich se do atmosféry dostává obrovské množství prachu, které je pak při vhodném proudění unášeno daleko na západ, nad Atlantský oceán. Obvykle pak hovoříme o tzv. saharské vrstvě vzduchu, kterou tvoří velmi suchý a na prach bohatý vzduch.

Vytváří se nejčastěji od konce jara do začátku podzimu. V takzvaných vlnách ve východním proudění pak postupuje nad západ s periodou tří až pěti dnů. A v některých případech je koncentrace prachu opravdu vysoká.

Prach se podařilo nafotit i z vesmíru, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice:

Vliv této vrstvy teplého, suchého a stabilního vzduchu na počasí v tropickém Atlantiku je poměrně zásadní. Vzhledem k asi poloviční vlhkosti ve srovnání s typickou tropickou vzduchovou hmotou potlačuje vznik a vývoj tropických bouřkových mraků, včetně tropických bouří a cyklon (v této části světa označovaných jako hurikány), což znamená ve finále méně srážek.

Částečky obsažené uvnitř těchto prachových oblaků odrážejí sluneční záření, čímž ochlazují atmosféru a snižují množství energie dopadající na oceán, respektive zemský povrch. Současně tyto prachové částice díky rozptylu světla přinášejí nádherně zbarvené východy a západy slunce. Konečně, pozitivním efektem je i přirozená fertilizace půdy v oblastech, kde prach dopadne na zem.

Hrozba nad Karibikem

Na druhou stranu situace přináší i svá negativa – jemné částečky prachu výrazně zhoršují kvalitu vzduchu, vedou k podráždění očí a u citlivějších osob můžou způsobit respirační problémy (v současné době k tomu přistupuje nepříznivé spojení s epidemií koronaviru). Současně omezují dohlednost.

V těchto dnech máme možnost sledovat neobvykle rozsáhlý oblak prachu, který v polovině června vznikl nad Afrikou a postupoval k západu. Nyní už dorazil do Karibiku, kam přinesl mimořádné zhoršení dohlednosti až pod jeden kilometr, na Trinidadu dokonce na 700 metrů.

Tamní meteorologické úřady hovoří o bezprecedentních koncentracích prachu za několik dekád, někde i od začátku pozorování. Tyto vysoké koncentrace prachu představují nebezpečí jak pro obyvatele (na některých ostrovech byl vyhlášen nejhorší stupeň znečištění ovzduší s doporučením omezit pobyt venku), tak i pro leteckou dopravu a rovněž pro námořní lodě bez GPS navigací.


Postup prachu je možné velice dobře sledovat prostřednictvím meteorologických družic. Z nich je patrné, že oblak prachu se nyní přesouvá přes centrální Karibik na západ. Podle předpovědi zasáhne v nejbližších dnech i pevninskou Střední Ameriku, hlavně poloostrov Yucatán, poté se stočí na sever nad jižní části Spojených států amerických.

V té době by už ale koncentrace prachu měla být přece jen nižší než začátkem týdne, a tedy i potenciální dopady na obyvatele by neměly být tak závažné jako na Malých Antilách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...