Nad Karibik dorazil obrovský oblak prachu ze Sahary. Přináší smrt i život

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Prach z africké Sahary při vhodném proudění vzduchu známe nejen u nás ve střední Evropě, ale poměrně častým jevem je nad tropickým Atlantikem. Na počátku stojí zpravidla silné bouřkové systémy nad Afrikou, které občas vytvářejí rozsáhlé prachové bouře. Při nich se do atmosféry dostává obrovské množství prachu, které je pak při vhodném proudění unášeno daleko na západ, nad Atlantský oceán. Obvykle pak hovoříme o tzv. saharské vrstvě vzduchu, kterou tvoří velmi suchý a na prach bohatý vzduch.

Vytváří se nejčastěji od konce jara do začátku podzimu. V takzvaných vlnách ve východním proudění pak postupuje nad západ s periodou tří až pěti dnů. A v některých případech je koncentrace prachu opravdu vysoká.

Prach se podařilo nafotit i z vesmíru, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice:

Vliv této vrstvy teplého, suchého a stabilního vzduchu na počasí v tropickém Atlantiku je poměrně zásadní. Vzhledem k asi poloviční vlhkosti ve srovnání s typickou tropickou vzduchovou hmotou potlačuje vznik a vývoj tropických bouřkových mraků, včetně tropických bouří a cyklon (v této části světa označovaných jako hurikány), což znamená ve finále méně srážek.

Částečky obsažené uvnitř těchto prachových oblaků odrážejí sluneční záření, čímž ochlazují atmosféru a snižují množství energie dopadající na oceán, respektive zemský povrch. Současně tyto prachové částice díky rozptylu světla přinášejí nádherně zbarvené východy a západy slunce. Konečně, pozitivním efektem je i přirozená fertilizace půdy v oblastech, kde prach dopadne na zem.

Hrozba nad Karibikem

Na druhou stranu situace přináší i svá negativa – jemné částečky prachu výrazně zhoršují kvalitu vzduchu, vedou k podráždění očí a u citlivějších osob můžou způsobit respirační problémy (v současné době k tomu přistupuje nepříznivé spojení s epidemií koronaviru). Současně omezují dohlednost.

V těchto dnech máme možnost sledovat neobvykle rozsáhlý oblak prachu, který v polovině června vznikl nad Afrikou a postupoval k západu. Nyní už dorazil do Karibiku, kam přinesl mimořádné zhoršení dohlednosti až pod jeden kilometr, na Trinidadu dokonce na 700 metrů.

Tamní meteorologické úřady hovoří o bezprecedentních koncentracích prachu za několik dekád, někde i od začátku pozorování. Tyto vysoké koncentrace prachu představují nebezpečí jak pro obyvatele (na některých ostrovech byl vyhlášen nejhorší stupeň znečištění ovzduší s doporučením omezit pobyt venku), tak i pro leteckou dopravu a rovněž pro námořní lodě bez GPS navigací.


Postup prachu je možné velice dobře sledovat prostřednictvím meteorologických družic. Z nich je patrné, že oblak prachu se nyní přesouvá přes centrální Karibik na západ. Podle předpovědi zasáhne v nejbližších dnech i pevninskou Střední Ameriku, hlavně poloostrov Yucatán, poté se stočí na sever nad jižní části Spojených států amerických.

V té době by už ale koncentrace prachu měla být přece jen nižší než začátkem týdne, a tedy i potenciální dopady na obyvatele by neměly být tak závažné jako na Malých Antilách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...