Nad Karibik dorazil obrovský oblak prachu ze Sahary. Přináší smrt i život

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Prach z africké Sahary při vhodném proudění vzduchu známe nejen u nás ve střední Evropě, ale poměrně častým jevem je nad tropickým Atlantikem. Na počátku stojí zpravidla silné bouřkové systémy nad Afrikou, které občas vytvářejí rozsáhlé prachové bouře. Při nich se do atmosféry dostává obrovské množství prachu, které je pak při vhodném proudění unášeno daleko na západ, nad Atlantský oceán. Obvykle pak hovoříme o tzv. saharské vrstvě vzduchu, kterou tvoří velmi suchý a na prach bohatý vzduch.

Vytváří se nejčastěji od konce jara do začátku podzimu. V takzvaných vlnách ve východním proudění pak postupuje nad západ s periodou tří až pěti dnů. A v některých případech je koncentrace prachu opravdu vysoká.

Prach se podařilo nafotit i z vesmíru, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice:

Vliv této vrstvy teplého, suchého a stabilního vzduchu na počasí v tropickém Atlantiku je poměrně zásadní. Vzhledem k asi poloviční vlhkosti ve srovnání s typickou tropickou vzduchovou hmotou potlačuje vznik a vývoj tropických bouřkových mraků, včetně tropických bouří a cyklon (v této části světa označovaných jako hurikány), což znamená ve finále méně srážek.

Částečky obsažené uvnitř těchto prachových oblaků odrážejí sluneční záření, čímž ochlazují atmosféru a snižují množství energie dopadající na oceán, respektive zemský povrch. Současně tyto prachové částice díky rozptylu světla přinášejí nádherně zbarvené východy a západy slunce. Konečně, pozitivním efektem je i přirozená fertilizace půdy v oblastech, kde prach dopadne na zem.

Hrozba nad Karibikem

Na druhou stranu situace přináší i svá negativa – jemné částečky prachu výrazně zhoršují kvalitu vzduchu, vedou k podráždění očí a u citlivějších osob můžou způsobit respirační problémy (v současné době k tomu přistupuje nepříznivé spojení s epidemií koronaviru). Současně omezují dohlednost.

V těchto dnech máme možnost sledovat neobvykle rozsáhlý oblak prachu, který v polovině června vznikl nad Afrikou a postupoval k západu. Nyní už dorazil do Karibiku, kam přinesl mimořádné zhoršení dohlednosti až pod jeden kilometr, na Trinidadu dokonce na 700 metrů.

Tamní meteorologické úřady hovoří o bezprecedentních koncentracích prachu za několik dekád, někde i od začátku pozorování. Tyto vysoké koncentrace prachu představují nebezpečí jak pro obyvatele (na některých ostrovech byl vyhlášen nejhorší stupeň znečištění ovzduší s doporučením omezit pobyt venku), tak i pro leteckou dopravu a rovněž pro námořní lodě bez GPS navigací.


Postup prachu je možné velice dobře sledovat prostřednictvím meteorologických družic. Z nich je patrné, že oblak prachu se nyní přesouvá přes centrální Karibik na západ. Podle předpovědi zasáhne v nejbližších dnech i pevninskou Střední Ameriku, hlavně poloostrov Yucatán, poté se stočí na sever nad jižní části Spojených států amerických.

V té době by už ale koncentrace prachu měla být přece jen nižší než začátkem týdne, a tedy i potenciální dopady na obyvatele by neměly být tak závažné jako na Malých Antilách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...