Nad Karibik dorazil obrovský oblak prachu ze Sahary. Přináší smrt i život

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Prach z africké Sahary při vhodném proudění vzduchu známe nejen u nás ve střední Evropě, ale poměrně častým jevem je nad tropickým Atlantikem. Na počátku stojí zpravidla silné bouřkové systémy nad Afrikou, které občas vytvářejí rozsáhlé prachové bouře. Při nich se do atmosféry dostává obrovské množství prachu, které je pak při vhodném proudění unášeno daleko na západ, nad Atlantský oceán. Obvykle pak hovoříme o tzv. saharské vrstvě vzduchu, kterou tvoří velmi suchý a na prach bohatý vzduch.

Vytváří se nejčastěji od konce jara do začátku podzimu. V takzvaných vlnách ve východním proudění pak postupuje nad západ s periodou tří až pěti dnů. A v některých případech je koncentrace prachu opravdu vysoká.

Prach se podařilo nafotit i z vesmíru, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice:

Vliv této vrstvy teplého, suchého a stabilního vzduchu na počasí v tropickém Atlantiku je poměrně zásadní. Vzhledem k asi poloviční vlhkosti ve srovnání s typickou tropickou vzduchovou hmotou potlačuje vznik a vývoj tropických bouřkových mraků, včetně tropických bouří a cyklon (v této části světa označovaných jako hurikány), což znamená ve finále méně srážek.

Částečky obsažené uvnitř těchto prachových oblaků odrážejí sluneční záření, čímž ochlazují atmosféru a snižují množství energie dopadající na oceán, respektive zemský povrch. Současně tyto prachové částice díky rozptylu světla přinášejí nádherně zbarvené východy a západy slunce. Konečně, pozitivním efektem je i přirozená fertilizace půdy v oblastech, kde prach dopadne na zem.

Hrozba nad Karibikem

Na druhou stranu situace přináší i svá negativa – jemné částečky prachu výrazně zhoršují kvalitu vzduchu, vedou k podráždění očí a u citlivějších osob můžou způsobit respirační problémy (v současné době k tomu přistupuje nepříznivé spojení s epidemií koronaviru). Současně omezují dohlednost.

V těchto dnech máme možnost sledovat neobvykle rozsáhlý oblak prachu, který v polovině června vznikl nad Afrikou a postupoval k západu. Nyní už dorazil do Karibiku, kam přinesl mimořádné zhoršení dohlednosti až pod jeden kilometr, na Trinidadu dokonce na 700 metrů.

Tamní meteorologické úřady hovoří o bezprecedentních koncentracích prachu za několik dekád, někde i od začátku pozorování. Tyto vysoké koncentrace prachu představují nebezpečí jak pro obyvatele (na některých ostrovech byl vyhlášen nejhorší stupeň znečištění ovzduší s doporučením omezit pobyt venku), tak i pro leteckou dopravu a rovněž pro námořní lodě bez GPS navigací.


Postup prachu je možné velice dobře sledovat prostřednictvím meteorologických družic. Z nich je patrné, že oblak prachu se nyní přesouvá přes centrální Karibik na západ. Podle předpovědi zasáhne v nejbližších dnech i pevninskou Střední Ameriku, hlavně poloostrov Yucatán, poté se stočí na sever nad jižní části Spojených států amerických.

V té době by už ale koncentrace prachu měla být přece jen nižší než začátkem týdne, a tedy i potenciální dopady na obyvatele by neměly být tak závažné jako na Malých Antilách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 4 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 45 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 58 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...