Největší dravý dinosaurus všech dob byl „říční monstrum“. Paleontologové popsali jeho způsob života

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu; objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:

Už tehdy se objevily ze strany paleontologů námitky, že spinosaurus se ve skutečnosti zřejmě choval jinak, než naznačuje film, ale chyběly k tomu řádné důkazy. Nově je poskytli až vědci, kteří o nich sepsali rozsáhlou studii.

Vyšla v časopise Nature a její informace zveřejnil také web Nationalgeographic.com, který projekt podporoval. Vycházejí ze zatím nejpodrobnějšího zkoumání jediné existující kostry spinosaurusa na světě. Byla objevena na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary. Tato kostra je současně nejúplnějším a nejlépe zachovaným pozůstatkem dinosaura z období křídy z celé Afriky.

Neznámé kosti promluvily

Mezioborový tým vedl paleontolog Nizar Ibrahim. Vědci se vrátili na místo, kde byly v roce 2008 poprvé odkryty části kostry spinosaura. V předchozím výzkumu ho popsali jako dinosaura, který se živil rybami a byl zřejmě dobře přizpůsobený pro obojživelný způsob života. Naznačovaly to relativně krátké zadní končetiny, široká chodidla a také protáhlé čelisti s kuželovitými zuby.

Již tehdy se objevily hypotézy, že by se mohlo jednat o vysloveně vodního tvora, ale chyběly k tomu důkazy –⁠ tak velký tvor by totiž musel mít masivní orgány, jimiž by se pohyboval.

Ibrahimův tým pak v letech 2015–⁠2019 na Sahaře nalezl další části fosilie, a to včetně pozoruhodně dobře zachovalého ocasu. Právě ten sloužil spinosaurovi k pohybu; odpovídají tomu všechny jeho vlastnosti.

Po detailním studiu všech fosilií tým použil fotogrametrii k digitalizaci anatomie ocasu. Vědci z Harvardu pak podle kosterních pozůstatků vyrobili pohyblivý model tohoto ocasu a spojili ho s robotickým systémem, který napodobuje pohyby plavání.

Poté porovnali výkon spinosaurova ocasu s modely pohybu jiných zvířat. například krokodýlů, mloků a také jiných dinosaurů. Ukázalo se, že výsledky přesně odpovídají představě, že spinosaurus byl „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:

„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ řekl Ibrahim. „Tento dinosaurus totiž aktivně pronásledoval kořist ve vodě; nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 7 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 9 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 11 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 11 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.