Největší dravý dinosaurus všech dob byl „říční monstrum“. Paleontologové popsali jeho způsob života

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu; objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:

Už tehdy se objevily ze strany paleontologů námitky, že spinosaurus se ve skutečnosti zřejmě choval jinak, než naznačuje film, ale chyběly k tomu řádné důkazy. Nově je poskytli až vědci, kteří o nich sepsali rozsáhlou studii.

Vyšla v časopise Nature a její informace zveřejnil také web Nationalgeographic.com, který projekt podporoval. Vycházejí ze zatím nejpodrobnějšího zkoumání jediné existující kostry spinosaurusa na světě. Byla objevena na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary. Tato kostra je současně nejúplnějším a nejlépe zachovaným pozůstatkem dinosaura z období křídy z celé Afriky.

Neznámé kosti promluvily

Mezioborový tým vedl paleontolog Nizar Ibrahim. Vědci se vrátili na místo, kde byly v roce 2008 poprvé odkryty části kostry spinosaura. V předchozím výzkumu ho popsali jako dinosaura, který se živil rybami a byl zřejmě dobře přizpůsobený pro obojživelný způsob života. Naznačovaly to relativně krátké zadní končetiny, široká chodidla a také protáhlé čelisti s kuželovitými zuby.

Již tehdy se objevily hypotézy, že by se mohlo jednat o vysloveně vodního tvora, ale chyběly k tomu důkazy –⁠ tak velký tvor by totiž musel mít masivní orgány, jimiž by se pohyboval.

Ibrahimův tým pak v letech 2015–⁠2019 na Sahaře nalezl další části fosilie, a to včetně pozoruhodně dobře zachovalého ocasu. Právě ten sloužil spinosaurovi k pohybu; odpovídají tomu všechny jeho vlastnosti.

Po detailním studiu všech fosilií tým použil fotogrametrii k digitalizaci anatomie ocasu. Vědci z Harvardu pak podle kosterních pozůstatků vyrobili pohyblivý model tohoto ocasu a spojili ho s robotickým systémem, který napodobuje pohyby plavání.

Poté porovnali výkon spinosaurova ocasu s modely pohybu jiných zvířat. například krokodýlů, mloků a také jiných dinosaurů. Ukázalo se, že výsledky přesně odpovídají představě, že spinosaurus byl „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:

„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ řekl Ibrahim. „Tento dinosaurus totiž aktivně pronásledoval kořist ve vodě; nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 33 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 23 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...