Arizonu zasáhl obří haboob

Kombinace několika meteorologických faktorů způsobila v americké Arizoně vznik podmínek vhodných vyvolat haboob, tedy obří stěnu prachové bouře, která zasáhla část tohoto amerického státu.

Stěny písku vysoké stovky metrů řítící se rychlostí až sto kilometrů za hodinu zasáhly 25. srpna americký stát Arizona. Tato masivní písečná bouře způsobila celou řadu problémů. Přes 60 tisíc lidí zůstalo bez proudu, dvě významné dálnice zahalila písečná tma, která na nich zpomalila provoz. Nejhůř postižené bylo město Phoenix.

Přibližně hodinu byl na tamním mezinárodním letišti úplně zastavený provoz, takže letadla nemohla ani odlétat ani přistávat. Přestože se později začala viditelnost ve městě zlepšovat, až do noci získávala letadla zpoždění až půl hodiny kvůli řadě poruch a poškozenému zařízení.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/David Kipp

V Gilbertu v Arizoně, asi třicet kilometrů od Phoenixu, zase došlo k výpadkům semaforů a elektřiny kvůli popadaným stromům. Tamní policie proto vyzvala obyvatele, aby se kvůli nebezpečným podmínkám raději vyhýbali cestování.

Co je haboob

Jako habooby se označují masivní prachové nebo písečné bouře, které jsou způsobené silným větrem. Jsou typické mohutnou prachovou stěnou v čele, přičemž tento zvířený materiál může dosáhnout výšky jeden a půl až tři kilometry.

Termín haboob pochází z arabského slova habb, což znamená vát nebo foukat.

„Haboob je zpravidla spjat s náhlou změnou směru a zesílením rychlosti větru, výrazným poklesem teploty vzduchu a extrémně nízkou dohledností. Často bývá způsoben frontou silné bouře, vyvolán ale může být i jevy, jako je přechod studené fronty nebo vlhkostního rozhraní.

Termín haboob se původně používal pro silnou prachovou nebo písečnou bouři v Súdánu, která zde nastává při vpádu chladného vzduchu na jižním okraji studené fronty ve Středomoří. V okolí Chartúmu se vyskytuje průměrně 24krát za rok, obvykle od května do září. Nejčastěji se vyskytuje v odpoledních nebo večerních hodinách s průměrnou dobou trvání tři hodiny, uvádí český Meteorologický slovník. Nyní se tento termín používá i v dalších suchých oblastech světa, především na Sahaře, na Arabském poloostrově, v Malé Asii, v centrální Austrálii a v suchých částech Severní Ameriky od Sonorské pouště a Arizony až k západním částem Velkých plání.

Apokalyptické jen na pohled

Jev vyvolal velkou odezvu na amerických sociálních sítích, působí totiž velmi hrozivě. Prachové bouře sice nejsou v monzunovém období v Arizoně ničím novým ani výjimečným, tato bouře ale měla mimořádnou sílu.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/Alan Sinclair

Haboob ve Phoenixu přišel po víkendové prachové bouři v Nevadě, která se přehnala přes Burning Man, každoroční umělecké setkání v Black Rock City. Když se účastníci v sobotu začali sjíždět na odlehlé pouštní místo, silné bouřkové větry zvířily oblak prachu, uzavřely přístupové cesty a donutily prodejce spěchat, aby zajistili své stánky.

Nahrávám video
Zdroj: X/City of Phoenix, AZ

Jihozápadní monzunové počasí ještě neskončilo, stejně jako vysoké teploty – oba tyto jevy pomáhají ke vzniku haboobů. Je tedy možné a podle meteorologů pravděpodobné, že se mohou tyto bouře ještě tento týden znovu objevit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 22 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...