Arizonu zasáhl obří haboob

Kombinace několika meteorologických faktorů způsobila v americké Arizoně vznik podmínek vhodných vyvolat haboob, tedy obří stěnu prachové bouře, která zasáhla část tohoto amerického státu.

Stěny písku vysoké stovky metrů řítící se rychlostí až sto kilometrů za hodinu zasáhly 25. srpna americký stát Arizona. Tato masivní písečná bouře způsobila celou řadu problémů. Přes 60 tisíc lidí zůstalo bez proudu, dvě významné dálnice zahalila písečná tma, která na nich zpomalila provoz. Nejhůř postižené bylo město Phoenix.

Přibližně hodinu byl na tamním mezinárodním letišti úplně zastavený provoz, takže letadla nemohla ani odlétat ani přistávat. Přestože se později začala viditelnost ve městě zlepšovat, až do noci získávala letadla zpoždění až půl hodiny kvůli řadě poruch a poškozenému zařízení.

Nahrávám video
Bouře v Arizoně
Zdroj: EBU/David Kipp

V Gilbertu v Arizoně, asi třicet kilometrů od Phoenixu, zase došlo k výpadkům semaforů a elektřiny kvůli popadaným stromům. Tamní policie proto vyzvala obyvatele, aby se kvůli nebezpečným podmínkám raději vyhýbali cestování.

Co je haboob

Jako habooby se označují masivní prachové nebo písečné bouře, které jsou způsobené silným větrem. Jsou typické mohutnou prachovou stěnou v čele, přičemž tento zvířený materiál může dosáhnout výšky jeden a půl až tři kilometry.

Termín haboob pochází z arabského slova habb, což znamená vát nebo foukat.

„Haboob je zpravidla spjat s náhlou změnou směru a zesílením rychlosti větru, výrazným poklesem teploty vzduchu a extrémně nízkou dohledností. Často bývá způsoben frontou silné bouře, vyvolán ale může být i jevy, jako je přechod studené fronty nebo vlhkostního rozhraní.

Termín haboob se původně používal pro silnou prachovou nebo písečnou bouři v Súdánu, která zde nastává při vpádu chladného vzduchu na jižním okraji studené fronty ve Středomoří. V okolí Chartúmu se vyskytuje průměrně 24krát za rok, obvykle od května do září. Nejčastěji se vyskytuje v odpoledních nebo večerních hodinách s průměrnou dobou trvání tři hodiny, uvádí český Meteorologický slovník. Nyní se tento termín používá i v dalších suchých oblastech světa, především na Sahaře, na Arabském poloostrově, v Malé Asii, v centrální Austrálii a v suchých částech Severní Ameriky od Sonorské pouště a Arizony až k západním částem Velkých plání.

Apokalyptické jen na pohled

Jev vyvolal velkou odezvu na amerických sociálních sítích, působí totiž velmi hrozivě. Prachové bouře sice nejsou v monzunovém období v Arizoně ničím novým ani výjimečným, tato bouře ale měla mimořádnou sílu.

Nahrávám video
Bouře v Arizoně
Zdroj: EBU/Alan Sinclair

Haboob ve Phoenixu přišel po víkendové prachové bouři v Nevadě, která se přehnala přes Burning Man, každoroční umělecké setkání v Black Rock City. Když se účastníci v sobotu začali sjíždět na odlehlé pouštní místo, silné bouřkové větry zvířily oblak prachu, uzavřely přístupové cesty a donutily prodejce spěchat, aby zajistili své stánky.

Nahrávám video
Písečná bouře ve městě Phoenix
Zdroj: X/City of Phoenix, AZ

Jihozápadní monzunové počasí ještě neskončilo, stejně jako vysoké teploty – oba tyto jevy pomáhají ke vzniku haboobů. Je tedy možné a podle meteorologů pravděpodobné, že se mohou tyto bouře ještě tento týden znovu objevit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...