Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.
Neandertálci lovili obří jeskynní lvy, zřejmě se i zdobili jejich kůžemi
Vědci analyzovali stopy řezných a bodných ran na ostatcích dvou euroasijských lvů jeskynních, které byly objeveny v dnešním Německu. Stáří jednoho ze souboru kostí, téměř nedotčené kostry nalezené nedaleko Siegsdorfu na úpatí Bavorských Alp v roce 1985, je odhadované na 48 tisíc let. Druhý vzorek, který zahrnuje dvě prstní kosti a jednu kůstku zasazenou v kožešině, archeologové objevili v roce 2019 hluboko v jeskyni Einhornhöhle v Dolním Sasku; pochází z doby před přibližně 190 tisíci lety. Obě zvířata žila v době, kdy Evropu obývali pouze neandertálci – homo sapiens kontinent osídlil teprve před zhruba 42 tisíci lety.
„Nálezy ze Siegsdorfu jsou nejstarším konkrétním důkazem, že lidé lovili impozantního lva, lovce na samém vrcholu potravního řetězce zvířecí říše,“ uvedl Gabriele Russo z univerzity v Tübingenu a vedoucí autor článku. „Tento objev mění naše chápání, co se týče schopností jiných lidských druhů, a zpochybňuje zažité představy o neandertálcích,“ doplnil odborník.
Chytří, zruční, vymřelí
Ještě v 90. letech se vědci domnívali, že neandertálci byli hloupí mrchožrouti, příliš neschopní na to, aby lovili. S novými poznatky se ale nyní předpokládá, že tito naši pradávní předci byli mnohem důmyslnější, měli vyvinutý jazyk a vzhledem k rituálnímu pohřbívání byli také do určité míry spirituální. Vyráběli si vlastní nástroje pomocí zahřívané březové kůry, lovili bizony, divoký skot a pořádali výpravy na hibernující jeskynní medvědy.
Až dosud ale žádná studie neprokázala, že by neandertálci úmyslně lovili velké šelmy, natož jeskynní lvy. Tito vrcholoví predátoři, až o dvacet procent větší než dnešní lvi, žili v hojném počtu v letech 370 tisíc až 10 tisíc před naším letopočtem v severní Evropě, Asii a na Aljašce.
„Máme důkazy, že lidé lovili již mnoho set tisíc let předtím, ale lovit nebezpečná zvířata je úplně jiná disciplína,“ uvedla archeoložka z univerzity v anglickém Readingu Annemieke Milksová. Hlavním důkazem je analýza lva, který byl zabit kopím.
Analýza jeskynního lva uloveného neandertálskou zbraní
Neandertálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících z oblasti jižně od Sahary se podle dřívějších studií předpokládá, že podíl neandertálské DNA je nulový.