Matka neandertálka, otec denisovan. Vědci našli prvního hybrida dvou vymřelých druhů člověka

Denisované a neandertálci, dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti; z minulosti jsou přitom známé poznatky o křížení zástupců homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci.

Podle odborného časopisu Nature vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 90 000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.

„Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin,“ řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.

Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi, nebo zvířeti. Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřil dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní kosti, či pažní kosti, nebo holeně.

Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.

Jak se potkali rodiče hybridní dívky?

„Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě,“ řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.

„Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky,“ poznamenal Pääbo s humorem. „Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí,“ dodal.

Pestrý původ moderního člověka

Druh homo se před 400 000 až 500 000 lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 000 lety, denisované zhruba před 30 000 lety, v obou případech z dosud ne zcela známých důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.