Denisované a neandertálci, dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti; z minulosti jsou přitom známé poznatky o křížení zástupců homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci.
Matka neandertálka, otec denisovan. Vědci našli prvního hybrida dvou vymřelých druhů člověka
Podle odborného časopisu Nature vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 90 000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.
„Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin,“ řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.
Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi, nebo zvířeti. Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřil dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní kosti, či pažní kosti, nebo holeně.
Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.
Jak se potkali rodiče hybridní dívky?
„Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě,“ řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.
„Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky,“ poznamenal Pääbo s humorem. „Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí,“ dodal.
Pestrý původ moderního člověka
Druh homo se před 400 000 až 500 000 lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 000 lety, denisované zhruba před 30 000 lety, v obou případech z dosud ne zcela známých důvodů.
Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.
