Tripolis strana 2 z 3

V občanské válce v Libyi je čím dál více cítit ruský vliv. Moskva podporuje generála Chalífu Haftara, jehož síly bojují proti vládě v Tripolisu. Podle Spojených států mu Rusko pomáhá vojensky i finančně. Maltské úřady zadržely libyjské bankovky v hodnotě šestadvaceti miliard korun, které pro Haftara vyrobila ruská tiskárna cenin. Moskva se dožaduje jejich vydání.

Rusko rozmístilo v Libyi stíhačky na podporu maršála Chalífy Haftara, který ovládá východ této severoafrické země. V úterý to oznámilo velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM), které sídlí v německém Stuttgartu. Haftar soupeří o moc s vládou premiéra Fáize Sarrádže, která se nachází v Tripolisu a kterou uznává OSN.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Na přístav v libyjském Tripolisu v týdnu zaútočily jednotky polního maršála Chalífy Haftara, jenž ovládá východ země a s tripoliským kabinetem soupeří o moc. Úřady kvůli tomu evakuovaly všechny lodě včetně tankerů, ale také na tři tisíce velbloudů z Austrálie. Ti museli absolvovat zhruba 45 kilometrů dlouhou cestu k novému majiteli do města Závíja.

Před deseti lety začala v Libyi revoluce, která svrhla vládu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího. Libyjci doufali, že přijde nová naděje, místo toho mají zemi rozvrácenou válkou a chaosem. Libye je rozdělená mezi dvě znesvářené vlády podporované ze zahraničí. Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová natáčely pro pořad Reporéři ČT přímo v obleženém Tripolisu, o který obě strany svádějí těžké boje.

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia. Právě tu původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho Di Maia by měla operace mít námořní, vzdušnou i pozemní část.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval evropské země, aby podpořily úsilí Ankary v Libyi, a pomohly tak ukončit konflikt v této severoafrické zemi. Uvedl to ve svém komentáři, který zveřejnil server Politico. Turecko podporuje mezinárodně uznávanou libyjskou vládu Faíze Sarrádže a jejím silám tento týden začali asistovat i turečtí vojenští odborníci.

Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara, jež ovládá východ země a válčí s vládou v Tripolisu, vyhlásila od půlnoci příměří. Mezinárodně uznávaný kabinet premiéra Faíze Sarrádže s klidem zbraní souhlasil. Haftarovy síly ale varovaly, že tvrdě udeří, pokud druhá strana příměří poruší.

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

Turecký parlament na mimořádném zasedání schválil vyslání vojáků do Libye. Mají tam podpořit mezinárodně uznávanou Vládu národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže v boji proti Libyjské národní armádě (LNA) generála Chalífy Haftara, která od května postupuje v ofenzivě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Útok generála Chalífy Haftara proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu zaskočil svět. Libyjský velitel tvrdí, že nastolí pořádek a zbaví Libyi teroristů a korupce. Západ teď řeší dilema. Haftar si v minulých letech poradil s islámskými radikály, na což slyší jak Francie, tak šéf Bílého domu Donald Trump. Obě země blokují deklarace odsuzující ofenzivu, která si podle OSN vyžádala přes tisíc mrtvých. Experti se obávají další zástupné války velmocí v regionu bohatém na ropu. Evropa přitom potřebuje stabilní Libyi ke zvládnutí migrační krize.

Tažení jednotek generála Chalífy Haftara na Tripolis si během tří měsíců vyžádalo přes tisíc mrtvých. Je mezi nimi i 53 migrantů, kteří tento týden zemřeli při náletu na detenční středisko. S odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o tom informovala agentura AFP.

Organizace spojených národů (OSN) ve čtvrtek uvedla, že libyjští dozorci stříleli po migrantech, kteří se snažili zachránit při úterním náletu na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole Tripolis. Podle organizace se prozatímní počet obětí zvýšil ze 44 na 53, včetně šesti dětí. Informovala o tom agentura Reuters. Útok na středečním mimořádném zasedání nedokázala jednomyslně odsoudit Rada bezpečnosti OSN, společné prohlášení zablokovaly USA.

Desítky obětí si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a 130 raněných. V centru byli především Afričané. Podle mezinárodně uznávané vlády podnikly síly libyjského polního maršála Chalífy Haftara útok úmyslně. Představitel Haftarovy armády to odmítá a viní naopak milice blízké Tripolisu. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Velvyslanec OSN v Libyi považuje nálet za válečný zločin. Sejde se kvůli němu Rada bezpečnosti.

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Česká republika chce z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřít svůj zastupitelský úřad v Libyi. Ministerstvo zahraničí připravuje na vládu materiál, který uzavření velvyslanectví v Tripolisu navrhuje. Veškeré diplomatické vztahy se mají řešit prostřednictvím zastoupení Česka v Tunisu.

Samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara zpomalila tažení na Tripolis. Podle zdroje agentury AP tak činí z obav o životy civilistů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mezitím v pondělí oznámil, že boje v Libyi tento měsíc přinutily asi 32 tisíc lidí opustit své domovy. Při současné ofenzivě, která propukla začátkem dubna, podle nedělní bilance Světové zdravotnické organizace (WHO) přišlo o život více než 250 lidí.

Libyjskou metropolí Tripolisem otřáslo v noci na neděli několik výbuchů. Agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele informovala o náletech na město. Na Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, útočí jednotky generála Chalífy Haftara.

Síly věrné libyjské vládě v Tripolisu, kterou podporuje OSN, zahájily na jihu libyjské metropole protiútok proti jednotkám Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara. Intenzivní ostřelování je slyšet až z centra města, uvedla agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele.

Mezinárodně uznávaná libyjská vláda ve čtvrtek vypověděla bezpečnostní dohody s Francií. Libyjské ministerstvo vnitra Francii obvinilo z podpory polního maršála Chalífy Haftara, který se svou armádou bojuje od začátku dubna o Tripolis. Vojenský generální prokurátor na něj ve čtvrtek vydal zatykač. Kromě Haftara se zatykač týká ještě dalších šesti důstojníků z Haftarových jednotek. Jsou viněni z náletů na civilní objekty.

Nejméně 121 obětí na životech si vyžádaly boje, které 4. dubna propukly v Libyi. Dalších 561 lidí bylo zraněno. Oznámila to podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejnovější vlnu násilí v zemi rozpoutal polní maršál Chalífa Haftar, když dal minulý týden své samozvané Libyjské národní armádě příkaz pochodovat na hlavní město Tripolis.