Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.
Haftar oznámil, že přebírá řízení Libye. Fraška a převrat, reaguje tripoliská vláda
Libye je nestabilní od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kromě dvou konkurenčních vlád – tu na východě v Benghází podporuje Haftar, zatímco druhá sídlí v hlavním městě Tripolisu a má podporu OSN – se o moc přetahuje řada bojůvek, roli hrají také bojovníci napojení na teroristickou organizaci Islámský stát (IS).
Haftara podporují Spojené arabské emiráty, Egypt či Rusko a podle médií i Francie. Vládu národní jednoty v Tripolisu zase podporuje Turecko či Itálie, která se spoluprací s ní snaží také omezit příliv migrantů ze zemí, jako jsou Nigérie, Mali či Súdán, pro něž je Libye hlavní branou do Evropy.
Haftar mluví o „mandátu národa“, neřekl ale, jak ho získal
„Vrchní velení ozbrojených sil přebírá řízení země a ohlašuje ukončení platnosti schirátské dohody,“ uvedl Haftar. „Nehledě na těžké období a břímě odpovědnosti přijímáme vůli národa a delegovaný mandát,“ dodal s tím, že armáda vyplní tužby lidu a zbaví jej strádání.
Maršál neupřesnil, jak „mandát národa“ získal, ani nenaznačil politické důsledky tohoto mandátu, zejména pokud jde o roli parlamentu sídlícího v Benghází na východě země a paralelní vlády, kterou vytvořil tento parlament, zvolený v roce 2014, poznamenala agentura AFP.
Agentura Reuters napsala, že krok zřejmě znamená odsunutí těchto civilních orgánů, které východní Libyi nominálně vládnou, na vedlejší kolej. AFP zase připomněla, že maršál už před třemi lety prohlašoval, že schirátská dohoda, představující podle OSN základ politického řešení situace, „vypršela“.
„Lidé se musí stát pány svého osudu a demokraticky si vybrat budoucnost,“ prohlásil Haftar, kterého jeho odpůrci podezírají se snahy nastolit v zemi vojenskou diktaturu. Parlament sídlící v Benghází se k Haftarově oznámení dosud nevyjádřil.
Tripolis mluví o frašce a převratu
Sarrádžův tripoliský kabinet Haftarův krok označil za frašku a převrat, krok jej nicméně nepřekvapil, píše agentura DPA.
Poradce tripoliské vlády Mohammed Alí Abdalláh usoudil, že Haftar „zase jednou předvedl světu své autoritářské záměry“. „Ani se nesnaží skrývat své pohrdání politickým řešením a demokracií v Libyi. Jeho prohlášení je posledním zoufalým činem poraženého muže,“ prohlásil.
Rusko společně s Tureckem v minulosti několikrát Libyi vyzvalo ke klidu zbraní. „Moskva je i nadále přesvědčena, že řešení lze dosáhnout jenom za pomoci politického a diplomatického porozumění mezi všemi stranami,“ citovala nyní agentura Interfax mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak Haftarovo prohlášení výslovně odmítl. „Neschvalovali jsme nedávné prohlášení premiéra Sarrádže o tom, že s Haftarem nechce jednat. Neschvalujeme ani Haftarovo prohlášení, že hodlá sám rozhodnout, jak by měl žít libyjský národ,“ řekl ruský ministr.
Boje o Tripolis v dubnu zesílily, stovky civilistů zemřely
Boje o hlavní město Libye mezi tamní vládou a Haftarem trvají od loňska. Ačkoli OSN vyzvala k příměří, aby se úřady mohly soustředit na boj proti koronaviru, v polovině dubna boje v Tripolisu zesílily. Při střetech byly zabity a zraněny stovky civilistů.
Haftarovy jednotky z východní Libye vyhnaly od začátku roku 1400 migrantů a uprchlíků, uvedla OSN. Podle organizace v rozporu s mezinárodním právem. Migranty, kteří se skrze Libyi snaží z různých afrických zemí dostat do Evropy, jednotky deportovaly bez nároku na právní pomoc či jiné služby, sdělila OSN.
