V Libyi panuje politický chaos i šest let po pádu Kaddáfího režimu. Do čela země by se v blízké budoucnosti mohl postavit generál Chalífa Haftar – schopný vojevůdce, který disponuje nejmocnější vojenskou silou a ovládá východ země. Naděje do něj vkládají hlavně zastánci vlády pevné ruky. Jiní ale varují před vojenskou diktaturou.
Haftar, kterého podporuje sousední Egypt, o moc v zemi soupeří s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem. V zemi rovněž operuje řada dalších uskupení včetně radikální Islámského státu. Zmatek usnadňuje převaděčům vypravovat ze země k italským břehům další a další lodě s migranty.
Haftar přitom neskrývá ambice stát se novým vůdcem Libye. Svou moc upevňuje doma i v zahraničí. Naposledy hledal podporu v Moskvě, kde ruského ministra zahraničí ujišťoval, že výbušnou situaci v zemi bude mít brzy pod kontrolou.
K vítězství by mu pomohly dodávky zbraní, Rusko by za to mohlo získat vojenskou základnu na libyjském pobřeží a strategický přístup ke Středozemnímu moři. „Důležité je, že armáda převzala kontrolu nad vojenskými základnami. A přinejmenším 90 procent území bylo už osvobozeno,“ konstatoval generál.
Haftar bojoval s Kaddáfím, teď poráží radikály
Čtyřiasedmdesátiletý Haftar byl u všech zlomových událostí novodobé Libye – jako mladý kadet stál po boku Kaddáfího, když v roce 1969 svrhnul krále. Po neúspěšné invazi v sousedním Čadu se z nich ale stali nepřátelé a Haftar odešel do amerického exilu.
Když v roce 2011 vypukla revoluce, postavil se do čela povstalců a Kaddáfího režim porazili. Teď vede vítězné tažení proti teroristům Islámského státu – radikály vyhnal z Benghází, získal kontrolu nad ropnými rafineriemi a přístavy, odkud se surovina vyváží.
Haftar a jeho samozvaná armáda bojují také proti islamistickým milicím a vládě v Tripolisu. Když souhlasila, aby italské vojenské lodě připluly k libyjským břehům jako posily proti pašerákům migrantů, nařídil generál svým jednotkám, aby je držely v odstupu.
Premiéra tripoliské vlády Sarrádže s Hafterem nedávno přivedl k jednacímu stolu v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron. Slíbili tehdy, že o budoucnosti Libye rozhodnou prezidentské i parlamentní volby na jaře. Shodli se rovněž na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení.
