Loni riskovalo nebezpečnou cestu z Libye do Itálie přes 26 tisíc dětí, které byly většinou bez doprovodu. V nové zprávě o tom píše Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Řada dětí čelí sexuálnímu zneužívání a násilí ze strany pašeráků lidí, což ale nenahlásí kvůli obavám ze zatčení a deportace, upozorňuje UNICEF. V libyjských detenčních centrech navíc chybí jídlo, voda i lékařská péče.
Hlad a sexuální zneužívání. Dětští afričtí uprchlíci čelí nástrahám nejen na moři
UNICEF upozornil na další stíny migrační krize (zdroj: ČT24)
Součástí uprchlické vlny jsou v posledních dvou letech i děti. A zatímco o osudech dospělých běženců se veřejnost dozvídá často, o strádání dětí – zejména v Libyi – se dosud mnoho nenapsalo.
Tématu se věnuje ve své nové zprávě s názvem Smrtící cesta dětí fond UNICEF, který popisuje hrůzné detaily týkající se otroctví, sexuálního zneužívání a dalšího násilí páchaného na dětských migrantech. „Opravdu nás šokovalo, co se dětem cestujícím po této trase stává. Mnohé z nich byly brutálně znásilněny, zabity,“ podotkl náměstek výkonného ředitele organizace Justin Forsyth.
Většinově italská cesta slouží ekonomické migraci, kdežto přes Balkán chodí lidé ze zemí, kde se bojuje, kde jsou diktátoři – typu Afghánistán, Sýrie, Irák. V Itálii bylo v lednu už 462 dětí, většinou končí v hotspotech, kde by měly být chráněny, ale v podstatě je to vězení.
Třeba devítiletá Kamis s matkou opustila svůj domov v Nigérii. Při cestě přes poušť zemřel muž, který s nimi cestoval. Dcera s matkou poté přišly do detenčního zařízení v Libyi, kde se ocitly v příšerných podmínkách. „Bili nás denně,“ řekla Kamis pracovníkům UNICEF. „Nebyla tam ani voda, to místo bylo opravdu smutné. Nebylo tam nic,“ dodala.
UNICEF uvádí, že sexuální násilí na hranicích a kontrolních přechodech není neobvyklé. Mnoho násilníků nosí uniformy, což podle Dětského fondu zčásti vysvětluje, proč násilí oběti úřadům nehlásí. „Téměř polovina žen a dětí, s kterými jsme dělali rozhovory, se v průběhu migrace stala obětí sexuálního zneužívání… Mnohdy několikrát a na několika místech,“ stojí ve zprávě.
Libye, přes kterou cestuje většina migrantů, si vysloužila pověst epicentra násilí. Přibližně třetina osob, s nimiž UNICEF dělal rozhovory, uvedla, že byla zneužita právě v této severoafrické zemi. Většina z nich ale neprozradila, kdo je zneužil.
Nebezpečná centra pod správou libyjských milic
Zpráva UNICEF se soustřeďuje na 34 libyjských detenčních zařízení, z nichž tři se nacházejí hluboko v poušti. Většinu z nich provozuje vláda, v jiných případech migranty drží v neoficiálních zařízeních milice. Tato centra považují pracovníci UNICEF za nejvíce znepokojivé. „Většina násilí se děje tam, k těmto místům je ale velmi těžký přístup,“ řekl Forsyth.
Loni se přeplavilo z Libye do Itálie více než 180 tisíc migrantů. Asi 26 tisíc z nich byly děti bez doprovodu, jejichž počet podle OSN stále narůstá. „Je to kombinace více faktorů,“ podotkl Forsyth. „Situace v místech, jako je Eritrea a severní Nigérie, je velmi špatná. Také v Gambii v poslední době.“
Chudoba a příslib lepšího života zůstávají pro Afričany klíčovou hnací silou. „Chtěl jsem se dostat přes moře. Najít si práci, tvrdě pracovat, vydělat trochu peněz a pomoci pěti bratrům doma,“ řekl 14letý Issaa. Dva a půl roku poté, co opustil domov v Nigeru, ho ale našli osamoceného v jednom libyjském detenčním zařízení.
Opustil jsem Nigérii, protože moje rodina trpí. Potřebuji se dostat do Libye kvůli práci, abych vydělal peníze a přežili jsme. Boko Haram v Nigérii vraždí. Bál jsem se, proto jsem odešel. Nechci umřít.
Pašování lidí je výnosný byznys. „Libye je významným tranzitním centrem, pokud jde o ženy, s nimiž se obchoduje kvůli sexu v Evropě,“ uvádí se ve zprávě. Pokračující politický chaos v zemi situaci zhoršuje. V zemi jsou oblasti ovládané radikály a stále tu fungují dvě vlády - jen jednu uznává mezinárodní společenství.
UNICEF nabádá Libyi, okolní země a regionální organizace, aby se snažily děti víc chránit – registrovat je od narození, zamezit, aby se z nich stalo zboží, a zajistit jim bezpečnou a legální cestu.