Od začátku roku připlulo do Evropy ze severní Afriky na dvacet tisíc migrantů, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce. Převaděči využívají chaosu v Libyi. Nová vláda národní jednoty sice nemá pod kontrolou celou zemi, snaží se však trasy nelegálních migrantů přerušit.
Migrace si cestu najde: Proud z Afriky sílí, nová libyjská vláda se snaží zakročit
Trasa přes Středozemní moře do Itálie je stále vytíženější. Pašeráci využívají zmatku v Libyi, kde proti sobě bojují nejrůznější milice už od pádu Kaddáfího režimu v roce 2011. Část země ovládají islamisté, donedávna navíc v Libyi úřadovaly hned dvě vlády – až před pár dny se ujal několika ministerstev kabinet národní jednoty.
Všechny nelegální migranty nekompromisně vrací zpět. „Chystáme deportace 204 migrantů z různých afrických zemí včetně Mali, Nigeru, Gambie nebo Eritreje,“ podotkl mluvčí operace proti nelegální migraci Hosni Jumaa Ayyad.
Nigerijci tvrdí, že prchají před Boko Haram
Asi 18 procent běženců tvoří Nigerijci. V jejich vlasti roste populace nejrychleji v celé Africe, ale chybí tam školy, nemocnice i bydlení. „Máme tady ohromné množství mladých lidí, kteří nemají pravděpodobně žádné vzdělání. A ti, kteří vzdělání mají, nemají práci,“ prohlásil zástupce Populačního fondu OSN Osaretin Adonri.
Tisíce lidí proto ze země odchází. Řada z nich tvrdí, že utíká před radikály z Boko Haram, Evropa je ale většinou považuje za ekonomické migranty. Někteří se na starý kontinent ani nedostanou – jen minulý týden se ve Středozemním moři utopilo na 500 lidí. Přes dvě tisícovky dalších zachránila pobřežní stráž.
Horizont: Uprchlický proud z Afriky sílí (zdroj: ČT24)
Dohoda s Turky běžence odradila, počty ale opět rostou
Po uzavření takzvané balkánské trasy uvízlo přes 50 tisíc běženců v Řecku. V uprchlických táborech i mimo ně čekají, co bude dál. „Lidé neznají svou budoucnost. Nevědí, jestli jednoho dne budou moci požádat o azyl. A pokud ano, jak to bude probíhat,“ prohlásil Emanuel Massart z organizace Lékaři bez hranic.
Na základě turecko-unijní dohody by mělo být vráceno celkem 72 tisíc nelegálních migrantů z Řecka do Turecka. Unijní státy si za to rozeberou stejný počet uprchlíků s právem na azyl přímo z Turecka.
V posledních dnech však počet lidí připlouvajících na řecké ostrovy opět roste. Za uplynulých 24 hodin takto do Řecka dorazilo 214 uprchlíků, uvedl ve čtvrtek řecký krizový štáb. Ve středu statistika hovořila o 176 lidech, v úterý o 150, v pondělí o 66 a v neděli napočítali úředníci dokonce jen 30 běženců, kteří se přes moře dostali na řecké území.
Deportace migrantů z Lesbu
Počty připlouvajících migrantů stále výrazně nižší než před 20. březnem, kdy dohoda začala platit. V březnu k řeckým ostrovům mířilo v průměru 870 lidí denně a v únoru dokonce téměř dva tisíce, vyplývá z údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek vyzval k intenzivnímu boji s pašeráky, kteří se dál snaží dostat uprchlíky do Řecka na přeplněných člunech. Řešením migrační krize je podle něj hlavně uklidnění situace v Sýrii.