Parlamentní i prezidentské volby by se v Libyi mohly konat na jaře 2018. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se na tom v Paříži dohodli dva hlavní aktéři libyjské krize, generál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar a premiér tripoliské vlády podporované OSN Faíz Sarrádž. Právě Macron jejich schůzku zaštítil.
Macron: V Libyi budou na jaře volby. Shodli se na tom hlavní aktéři krize
„Extrémně důležité je to, že obě strany uzavřely dohodu ohledně voleb příští rok na jaře,“ řekl na tiskové konferenci Macron. Sarrádž a Haftar se podle agentury AFP shodli na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení.
Haftar, který Sarrádžův kabinet uznat odmítá a který má podporu Egypta a Spojených arabských emirátů, se již v květnu se Sarrádžem dohodl na spolupráci s cílem vyvést zemi z krize. Vzájemné rozpory se jim ale dosud překonat nepodařilo.
Podle nedávného prohlášení Macronovy administrativy je cílem jednání vznik státu, který zajistí Libyjcům základní potřeby a bude mít jednotnou armádu podléhající civilnímu dohledu. To by mělo pomoci v boji proti teroristickým skupinám a pašování zbraní i migrantů.
Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války a právě to usnadňuje převaděčům vypravovat ze země především k italským břehům další a další lodě s migranty. EU se stejně jako Italové a Francouzi snaží situaci řešit. Partnerem v tom má být právě Sarrádžova vláda, která ale nyní nekontroluje ani celé libyjské pobřeží.
„Je to klíčový proces pro celou Evropu, protože pokud v něm neuspějeme, vzniklá rizika terorismu a migrace by měla přímý dopad na naši zemi,“ řekl Macron.
O moc v zemi se přetahuje řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních států, včetně Francie.