Stabilizace Libye je nyní důležitější než kdy dříve, shodli se v souvislosti s diskusí o migraci prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na svém neformálním summitu na Maltě. Evropský blok přispěje k tomu, aby severoafrická země mohla chránit své hranice. Prioritou tak bude například širší podpora, výcvik a dodávky vybavení libyjské pobřežní stráži. Německá kancléřka Angela Merkelová také řekla, že Unie musí uzavřít s Libyí podobnou dohodu o navracení uprchlíků, jakou loni uzavřela s Tureckem. Francouzský prezident Francois Hollande k tomu uvedl, že EU musí podpořit politická jednání v Libyi.
Cesta k řešení uprchlické krize vede přes stabilizaci Libye, věří špičky zemí EU
Události: Summit EU na Maltě (zdroj: ČT24)
Na základě dohody mezi EU a Ankarou z loňského března je možné vracet do Turecka migranty, kteří se přeplavili na řecké ostrovy. Unie výměnou za to přijímá uprchlíky, jež si sama vybere, a finančně podporuje uprchlické tábory v Turecku.
Neformální summit EU na Maltě
Po uzavření dohody se počet migrantů plavících se na člunech do Řecka výrazně snížil a nejdůležitější migrační trasou se opět stalo centrální Středomoří. Loni se touto cestou, především z Libye do Itálie, dostalo do Evropy přes 181 tisíc lidí, tisíce na moři zemřely.
Unie chce zlepšit situaci v libyjských centrech pro uprchlíky
Unie slíbila, že ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí odpovídající přijímací zařízení a podmínky pro migranty přímo v Libyi.
Média koncem ledna citovala z německé diplomatické korespondence, podle níž jsou podmínky v libyjských uprchlických táborech srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory. Uprchlíci, kteří nemají peníze, jsou podle těchto informací stříleni, aby uvolnili místo jiným, kteří jsou ochotni zaplatit převaděčům.
- Na podporu urgentních potřeb souvisejících s projekty v Libyi se Evropská komise rozhodla pro letošní rok v první fázi vyčlenit 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč).
Hollande: EU musí podpořit politické usmíření v Libyi
Unijní představitelé v minulých týdnech a dnech před summitem o plánu jednali především s šéfem mezinárodně uznané vlády v Tripolisu Fáizem Sarrádžem. Části pobřeží v okolí Benghází však ovládají jednotky Libyjské národní armády generála Chalífy Haftara, který Sarrádžův kabinet neuznává.
Francois Hollande
Unijní diplomaté přitom v minulých připomínali možné sbližování Haftara s Ruskem a komplikované situace, kdy by Moskva mohla získat vliv na podobu migrace z Afriky do jižních zemí unie. „Politický proces je absolutně potřebný k obnově autority libyjského státu, který bude zvládat ochranu vlastních hranic a účinně humanitárně zasahovat,“ upozornil francouzský prezident Hollande.
V Libyi se z evropských zemí velmi silně angažuje Itálie, kam míří devadesát procent migrantů příchozích v centrálním Středomoří. Loni tuto cestu překonalo přes 181 tisíc lidí, tisíce našly v moři smrt. Diplomaté nyní smysl unijního plánu shrnují slovy o snaze postavit ekonomickým migrantů ze subsaharské Afriky do cesty účinné překážky ještě dříve než příchozí dosáhnout libyjského pobřeží a nalodí se na cestu do Itálie.
Kern: Evropa musí sama rozhodnout, koho na své území pustí
Unie má zájem na spolupráci s libyjskými orgány tak, aby země dokázala účinně chránit svou jižní hranici, přes kterou se do ní z dalších afrických zemí dostávají ekonomičtí migranti mířící do Evropy.
„Potřebujeme pravidla pro kontrolu migrace. Je nemyslitelné nechat na převaděčích, aby rozhodovali, kdo přijede do Evropy a kdo ne,“ řekl rakouský kancléř Christian Kern. „Nesázíme na úplné uzavření, ale musíme migraci regulovat. Víme, že jsme se s integrací uprchlíků v zemích jako Německo, Rakousko, Švédsko nebo Dánsko dostali na hranici možného,“ dodal.
Sobotka: Podporujeme myšlenku na vznik dohody s Libyí (zdroj: ČT24)
„Už se můžeme začít opírat o spolupráci se stávající libyjskou vládou. Sice ta její pozice není bůhvíjaká, ale přece jenom už je to nějaký partner, se kterým konečně můžeme začít jako Evropská unie komunikovat,“ řekl před summitem český premiér Bohuslav Sobotka.
„Zatím přispíváme v desítkách tisících euro na posílení libyjské pobřežní stráže. Náš příspěvek už byl poskytnut a já předpokládám, že bychom mohli pomáhat i v budoucnosti. Je to dobrá šance, jak zastavit nelegální migraci do Evropy,“ dodal.
Tusk: Ochrana vztahů EU a USA je pro nás dál politickou prioritou
Šéfové států a vlád Evropské unie dávali podle maltského premiéra Josepha Muscata najevo i znepokojení z některých kroků a postojů nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Předseda unijních summitů Donald Tusk nicméně nemá pochyby o tom, že pro premiéry a prezidenty osmadvacítky je ochrana dobrých vztahů Evropy a USA před jejich nepřáteli i nadále nejvyšší politickou prioritou.
Donald Tusk
„Nebyl to pocit antiamerikanismu. Cítíme, že se musíme ve vztahu se Spojenými státy angažovat stejně jako dříve. Musíme ale také ukázat, že nezůstaneme potichu, půjde-li o naše principy,“ poznamenal Muscat, premiér nynější předsednické země Unie. EU bude podle něj jednoznačná a hlasitá ve chvíli, kdy budou její principy pošlapávány.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové, která s Trumpem hovořila telefonicky, panuje mezi unijními lídry shoda na potřebě udržení dobrých vztahů se Spojenými státy všude, kde to bude možné.
Nerozumím rozpakům z Trumpa v Evropě (…) Evropa si má uvědomit, že nese odpovědnost sama za sebe a nemá pořád spoléhat na strýčka Sama za Atlantikem.
Šéf Evropské rady Tusk podotkl, že přes rozdílné temperamenty a přístupy mají podle jeho názoru evropští lídři jeden společný zájem - chránit evropskou důstojnost. „Myslím, že pokud jde o to základní, mám plnou podporu ohledně toho, jaké jsou skutečné evropské výzvy,“ poznamenal někdejší polský premiér.
Sobotka: EU musí usilovat o bezpečnost a sblížení životní úrovně
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky může Evropská unie od Trumpovy administrativy očekávat, že po ní bude chtít, aby dávala víc peněz na společnou obranu. Spojené státy také nebudou uzavírat mnohostranné obchodní dohody, ale budou dávat přednost smlouvám s jednotlivými státy, řekl Sobotka.
GALERIE
summit malta
Změna americké politiky v obchodní oblasti, například ukončení Transpacifického partnerství (TPP), zase podle Sobotky otvírá pro EU nové příležitosti. „Evropa může hledat možnosti bližších obchodních vztahů s některými terirotii, kde Spojené státy, ať už trvale, nebo dočasně, na svoji obchodní přítomnost rezignují,“ řekl. Za příklad takového postupu označil nynější jednání mezi EU a Japonskem.
Česko podle Sobotky chce, aby se Evropská unie v budoucnu zaměřila na zajištění bezpečnosti svých občanů. Měla by také usilovat o sbližování životní úrovně v členských zemích. Naopak podle něj nesmí vznikat nové bariéry na vnitřním trhu Unie.
Řešila se i budoucnost EU
Předseda summitu Donald Tusk na Twitteru napsal, že lídři zemí EU začali diskusi o budoucnosti Evropy. „Vývoj na mezinárodní scéně nám připomíná, jak významná a silná EU je,“ podotkl na internetu.
Poté, co se všech 28 šéfů států a vlád nejprve věnovalo migraci a vztahům s USA, řešili v podvečer už bez britské kolegyně Theresy Mayové, jak bude Unie pokračovat, až Britové v roce 2019 z bloku odejdou. Podle unijních představitelů měla začít diskuse o přípravě dokumentu, označovaného už nyní jako Římská deklarace, který by měl dát jasně najevo, že evropský projekt má smysl a budoucnost.
Hotov má tento text být do 25. března, kdy se špičky unijních zemí sjedou do do italského hlavního města. Připomenou si tam šedesáté výročí podpisu Římských smluv, základního stavebního kamenu evropské integrace. Podle diplomatických zdrojů ČTK na Maltě státníci partnerům nabídli každý své představy, co by měla deklarace obsahovat. „Zatím v zásadě neuchopitelné,“ poznamenal o stavu jednání dobře informovaný diplomat.