Libyi zbavíme teroristů a převezmeme nad ní kontrolu, řekl Rusku libyjský generál

Vůdce Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar v Moskvě ujistil ruské vedení, že jeho bojovníci převezmou kontrolu nad celou Libyí a zbaví zemi teroristů. Haftar podle agentury TASS v rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem potvrdil zájem na spolupráci s Ruskem. Jednalo se podle něj i o dodávce zbraní.

Haftar Lavrovovi řekl, že jeho LNA bude pokračovat v boji proti teroristům, dokud nepřevezme kontrolu nad celou Libyí. „Už nejméně 90 procent území bylo osvobozeno. Budeme dál pokračovat v boji, dokud LNA nepřevezme kontrolu nad celou Libyí, aby v zemi zajistila stabilitu a bezpečnost,“ citovala libyjského generála ruská agentura.

Jednalo se i o dodávce zbraní Ruskem

Haftar po jednání s Lavrovem oznámil, že předmětem jejich rozhovorů byla i dodávka zbraní. „Budeme rádi, když nám Rusko něčím pomůže. O konkrétní roli Ruska jsme nemluvili, ale přivítáme jakoukoli pomoc,“ konstatoval Haftar. Později připustil, že o dodávce zbraní s Lavrovem jednali. „Rusko je náš blízký přítel, jsem přesvědčen, že nás neodmítne,“ řekl libyjský generál.

Lavrov se o dodávkách zbraní nezmínil. Při schůzce s Haftarem prohlásil, že veškerá zprostředkovatelská úsilí zaměřená na situaci v Libyi musejí probíhat pod záštitou OSN. „Nyní je třeba veškeré zprostředkovatelské úsilí soustředit kolem OSN. Cílem nemůže být vytváření receptů, ale maximálně příznivých podmínek pro dialog klíčových sil v Libyi,“ zdůraznil ruský ministr. Ujistil přitom Haftara, že Rusko vítá jeho kroky namířené na dohodu s premiérem.

Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války a svržení diktátora Muammara Kaddáfího. Generál Haftar, kterého podporuje sousední Egypt, o moc v zemi soupeří s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem.

V zemi operuje i řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát. Zmatek usnadňuje převaděčům vypravovat ze země k italským břehům další a další lodě s migranty.

Haftar se se Sarrádžem setkal koncem července v Paříži. Dohodli se tam, že parlamentní volby by se v Libyi mohly konat příští rok na jaře. Shodli se také na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...