Benghází

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

Záplavy způsobené přívalovými dešti, které v posledních dnech zasáhly východní Libyi, si jen ve městě Derna vyžádaly možná až dva tisíce lidských životů. V telefonickém rozhovoru to podle agentury AP místní televizi řekl premiér libyjské konkurenční vlády národní stability Usáma Hamád. Voda podle něj v přístavním městě „smetla celé čtvrti“ a tisíce lidí se pohřešují.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Na základě dohody z marockého Schirátu z prosince 2015 působí v zemi mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu. Haftar nyní prohlásil, že tato dohoda přestává platit „jako součást temné minulosti“. Tripoliská vláda označila Haftarův krok za frašku a převrat.

Útok generála Chalífy Haftara proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu zaskočil svět. Libyjský velitel tvrdí, že nastolí pořádek a zbaví Libyi teroristů a korupce. Západ teď řeší dilema. Haftar si v minulých letech poradil s islámskými radikály, na což slyší jak Francie, tak šéf Bílého domu Donald Trump. Obě země blokují deklarace odsuzující ofenzivu, která si podle OSN vyžádala přes tisíc mrtvých. Experti se obávají další zástupné války velmocí v regionu bohatém na ropu. Evropa přitom potřebuje stabilní Libyi ke zvládnutí migrační krize.

Samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara zpomalila tažení na Tripolis. Podle zdroje agentury AP tak činí z obav o životy civilistů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mezitím v pondělí oznámil, že boje v Libyi tento měsíc přinutily asi 32 tisíc lidí opustit své domovy. Při současné ofenzivě, která propukla začátkem dubna, podle nedělní bilance Světové zdravotnické organizace (WHO) přišlo o život více než 250 lidí.

Libyjskou metropolí Tripolisem otřáslo v noci na neděli několik výbuchů. Agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele informovala o náletech na město. Na Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, útočí jednotky generála Chalífy Haftara.