Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.
„Počet pohřešovaných je v tisících a očekává se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc,“ řekl ministr zdravotnictví východolibyjské vlády Usmán Abdal Džalíl televizní stanici Al Masar.
Mluvčí libyjského ministerstva vnitra mezitím agentuře DPA řekl, že počet obětí dosáhl již 5200. Agentura nicméně upozornila, že tato čísla není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Například ve městě Derna na východě země bylo nalazeno více než tisíc těl, oznámil už dříve ministr civilního letectví východolibyjské vlády. Nad městem se protrhly dvě přehradní hráze a proud strhl čtyři mosty.
„Vrátil jsem se z Derny. Je to obrovské neštěstí. Všude leží těla – v moři, v údolí i pod budovami,“ řekl agentuře Reuters. „Počet těl nalezených v Derně přesahuje tisícovku. Očekáváme, že konečná bilance bude opravdu vysoká. Nepřeháním, když řeknu, že 25 procent města je pryč. Spousta domů spadla.“
Zkáza v Derně
Při snaze o záchranu lidí přišli o život dva pracovníci Červeného kříže. „V Derně jsou stále tisícovky pohřešovaných obyvatel, jde o pět až šest tisíc lidí a toto číslo by mohlo ještě výrazně vzrůst,“ obává se mluvčí libyjské národní armády Ahmed Mismari. Podle Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce se pohřešuje deset tisíc lidí.
Ve městě Derna nefunguje elektřina ani mobilní signál. Podle svědků tam voda na některých místech dosahuje do výšky až tří metrů.
Novinář agentury Reuters cestou do města, které mělo před katastrofou kolem devadesáti tisíc obyvatel, viděl na kraji silnice převrácená auta, zporážené stromy a opuštěné zatopené domy. Na videonahrávkách zveřejněných na internetu bylo vidět široký proud vody protékající městem.
Řada zemí nabídla humanitární pomoc
Premiér libyjské vlády národní jednoty působící na západě země Abdal Hamíd Dbaíbá na síti X (dříve Twitteru) napsal, že do postižené oblasti bylo vysláno letadlo se čtrnácti tunami pomoci. Letoun mířící do Benghází má na palubě mimo jiné léky a zdravotnické vybavení a cestuje jím i 87 zdravotníků.
Vyslání humanitární pomoci a pátracích týmů nabídla řada zemí, včetně Egypta, Tuniska, Alžírska, Spojených států, Itálie, Francie či Turecka, které vyslalo do zasažených oblastí tři letadla s humanitárním materiálem.
Středomořská bouře Daniel se nejdřív minulý týden přehnala přes Řecko, na libyjské pevnině udeřila v neděli. Úřady na východě země vyhlásily stav mimořádné nouze, nechaly uzavřít školy a obchody a vyhlásily zákaz nočního vycházení. Přírodní živel zasáhl i druhé největší libyjské město Benghází, kde stále probíhají záchranné a pátrací akce.
Rozpolcená země
Libye se potýká se špatně fungující infrastrukturou. Vláda šestimilionové země je aktuálně rozdělená na konkurenční celky na východě a západě. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty sídlící v Tripolisu nemá východní oblasti země pod kontrolou.
Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí zásahu NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.
V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.
