Tažení jednotek generála Chalífy Haftara na Tripolis si během tří měsíců vyžádalo přes tisíc mrtvých. Je mezi nimi i 53 migrantů, kteří tento týden zemřeli při náletu na detenční středisko. S odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o tom informovala agentura AFP.
Haftarovo tažení na Tripolis si vyžádalo přes tisíc mrtvých, oznámila WHO
Jednotky generála Haftara, který má pod kontrolou většinu Libye, zahájily ofenzivu 4. dubna. Chtějí se zmocnit Tripolisu, kde sídlí vláda premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Libye se zmítá v chaosu od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.
Kvůli pozemním bojům a náletům na předměstích Tripolisu opustilo své domovy přes sto tisíc lidí, uvádí WHO. V bojích dosud zemřelo přes tisíc lidí a více než pět tisíc dalších bylo zraněno. Organizace neupřesnila, kolik z obětí byli civilisté.
Pozornost médií tento týden připoutal nálet na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole, při němž zemřelo 53 lidí, včetně šesti dětí. Odpovědnost za útok odmítají oba kabinety, které v Libyi usilují o moc. Oblast má pod kontrolou Sarrádžova vláda, která odpovědnost za útok připsala silám bojujícím za Haftara.
Další zástupná válka?
Podle některých analytiků vzniká v Libyi další zástupná válka, ve které se regionální a světoví hráči snaží ovlivnit výsledek vnitřního konfliktu ve snaze posílit tam svůj vliv.
Vládu Faíze Sarrádže podporují mimo jiné Itálie, která je bývalým koloniálním vládcem Libye, a Turecko. Jsou to zároveň jedny z mála zemí, které v Tripolisu nezavřely svá zastoupení. Za Haftarem stojí Spojené arabské emiráty, Egypt či Rusko. Podle agentury AFP ho podporují i Spojené státy.
