Z Libye se může stát úrodná půda terorismu, varuje Erdogan. Evropu žádá o podporu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval evropské země, aby podpořily úsilí Ankary v Libyi, a pomohly tak ukončit konflikt v této severoafrické zemi. Uvedl to ve svém komentáři, který zveřejnil server Politico. Turecko podporuje mezinárodně uznávanou libyjskou vládu Faíze Sarrádže a jejím silám tento týden začali asistovat i turečtí vojenští odborníci.

„Navzdory snahám o zprostředkování politického řešení situace toho svět neučinil dost pro podporu těch hráčů v Libyi, kteří jsou nakloněni diplomacii a dialogu,“ napsal Erdogan. Jestliže Evropská unie vládu národní jednoty v Libyi nepodpoří, půjde podle něj „o zradu jejích vlastních základních hodnot, jako jsou demokracie a lidská práva“.

„Ponechat Libyi v rukou válečníka by bylo chybou historických rozměrů,“ dodal turecký prezident s odkazem na polního maršála Chalífu Haftara, který se již od loňska snaží dobýt metropoli Tripolis. Navíc v případě pádu legitimní libyjské vlády může podle Erdogana i Evropa čelit novým problémům a hrozbám.

„Teroristické organizace, jako jsou ISIS a Al-Káida, které utrpěly vojenskou porážku v Sýrii a Iráku, tam najdou úrodnou půdu, aby se mohly opět postavit na nohy,“ dodal turecký prezident. ISIS je zkratkou pro radikály z hnutí Islámský stát. „Jestliže se konflikt dále rozšíří, násilí a nestabilita ještě více podnítí migraci do Evropy,“ doplnil.

Berlínská jednání

Zatímco Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují generála Chalífu Haftara, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA). Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara i Rusko.

Situací v Libyi se má zabývat nedělní mezinárodní konference v Berlíně, které se rovněž zúčastní obě znesvářené strany. Na jednání by měl být Sarrádž, Haftar a zástupci Turecka, Ruska, Egypta a dalších západních i arabských zemí.

Boje v Libyi trvají od roku 2011 a Haftar zahájil postup na Tripolis loni v dubnu. O život od té doby podle OSN přišlo přes 280 civilistů a 2000 účastníků bojů, domovy opustilo 146 000 Libyjců. Od minulé neděle má platit klid zbraní, ale dohoda o trvalém příměří podepsána nebyla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...