Loď Sea-Watch s migranty navzdory zákazu zakotvila na Lampeduse. Kapitánka byla zatčena

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Posádka lodi čekala na moři na povolení vplout do některého z přístavů bez výsledku šestnáct dní, německá kapitánka Carola Racketeová se proto s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat.

Podle mluvčího organizace Sea-Watch Rubena Neugebauera vplula loď do přístavu v sobotu krátce po půlnoci. Na twitterovém účtu se poté objevil krátký videovzkaz kapitánky, která uvedla, že o vplutí do přístavu rozhodla proto, že italské úřady nedokázaly situaci kolem migrantů nijak uspokojivě vyřešit.

„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

Německé kapitánce hrozí několikaleté vězení za pašeráctví

Racketeová ve středu s lodí vplula do italských výsostných vod, ačkoli jí kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Prokuratura její vyšetřování zahájila v pátek.

Posádka lodi Sea-Watch 3, plující pod nizozemskou vlajkou, předem informovala italské úřady, že k přístavu zamíří. Těsně před zakotvením loď krátce blokovalo plavidlo italské finanční stráže, nakonec se však loď s migranty dostala k molu. Na místě již čekala policie, která kapitánku zatkla za odpor, který kladla válečné lodi, za což může být odsouzena podle médií od tří do deseti let ve vězení. Migrantům bylo později povoleno vystoupit z lodě a policejní vozy je odvezly do přijímacího centra na ostrově, uvedla agentura Reuters. Italská pobřežní stráž pak převzala kontrolu nad lodí, vyplula s ní z přístavu a ukotvila ji u pobřeží.

Na palubu lodi ve čtvrtek vstoupila pětice italských levicových poslanců, kteří tam zůstali, dokud se migranti nevylodili.

Italští policisté kolem migrantů, kteří vystoupili z lodě
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů v nouzi. Plavidlo poté odmítlo nabídku bezpečného přístavu od Tripolisu a vydalo se přes Středozemní moře na sever, informovala již dříve agentura ČTK. Organizace vylodění migrantů v Libyi odmítla s tvrzením, že Tripolis není bezpečné místo. Italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini poté postoj Sea-Watch označil za jednání, které se „podobá skutečnému únosu osob z politických důvodů“. 

V těchto dnech pak Salvini několikrát zdůraznil, že bude tlačit na zabavení lodi a zatčení její posádky. Zahraniční nevládní organizace by měla podle něho dostat velkou pokutu a migranti by měli být rozmístěni do jiných evropských zemí. V sobotu také řekl, že Sea-Watch 3, která neobdržela povolení k přistání, poškodila loď patřící italské finanční policii. 

Vstup na pevninu povolila Itálie od června pouze 13 migrantům, zejména dětem, těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy.

Racketeová se snažila o povolení k zakotvení v italském přístavu i u Evropského soudu pro lidská práva, ten ale v úterý odmítl nařídit italským úřadům nechat migranty vylodit. Soud vyzval nicméně italské úřady, aby migrantům poskytly zdravotnickou pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu pak strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí, uvedla agentura ČTK. 

Jeden z migrantů po přistání lodi Sea-Watch
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Některé země jsou připraveny migranty přijmout

Obtížná vyjednávání o dalším osudu migrantů vedla k tomu, že se pět evropských zemí nabídlo, že část zachráněných přijmou.

Šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi v pátek oznámil, že pomoc nabídlo Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...