Loď Sea-Watch s migranty navzdory zákazu zakotvila na Lampeduse. Kapitánka byla zatčena

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Posádka lodi čekala na moři na povolení vplout do některého z přístavů bez výsledku šestnáct dní, německá kapitánka Carola Racketeová se proto s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat.

Podle mluvčího organizace Sea-Watch Rubena Neugebauera vplula loď do přístavu v sobotu krátce po půlnoci. Na twitterovém účtu se poté objevil krátký videovzkaz kapitánky, která uvedla, že o vplutí do přístavu rozhodla proto, že italské úřady nedokázaly situaci kolem migrantů nijak uspokojivě vyřešit.

„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

Německé kapitánce hrozí několikaleté vězení za pašeráctví

Racketeová ve středu s lodí vplula do italských výsostných vod, ačkoli jí kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Prokuratura její vyšetřování zahájila v pátek.

Posádka lodi Sea-Watch 3, plující pod nizozemskou vlajkou, předem informovala italské úřady, že k přístavu zamíří. Těsně před zakotvením loď krátce blokovalo plavidlo italské finanční stráže, nakonec se však loď s migranty dostala k molu. Na místě již čekala policie, která kapitánku zatkla za odpor, který kladla válečné lodi, za což může být odsouzena podle médií od tří do deseti let ve vězení. Migrantům bylo později povoleno vystoupit z lodě a policejní vozy je odvezly do přijímacího centra na ostrově, uvedla agentura Reuters. Italská pobřežní stráž pak převzala kontrolu nad lodí, vyplula s ní z přístavu a ukotvila ji u pobřeží.

Na palubu lodi ve čtvrtek vstoupila pětice italských levicových poslanců, kteří tam zůstali, dokud se migranti nevylodili.

Italští policisté kolem migrantů, kteří vystoupili z lodě
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů v nouzi. Plavidlo poté odmítlo nabídku bezpečného přístavu od Tripolisu a vydalo se přes Středozemní moře na sever, informovala již dříve agentura ČTK. Organizace vylodění migrantů v Libyi odmítla s tvrzením, že Tripolis není bezpečné místo. Italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini poté postoj Sea-Watch označil za jednání, které se „podobá skutečnému únosu osob z politických důvodů“. 

V těchto dnech pak Salvini několikrát zdůraznil, že bude tlačit na zabavení lodi a zatčení její posádky. Zahraniční nevládní organizace by měla podle něho dostat velkou pokutu a migranti by měli být rozmístěni do jiných evropských zemí. V sobotu také řekl, že Sea-Watch 3, která neobdržela povolení k přistání, poškodila loď patřící italské finanční policii. 

Vstup na pevninu povolila Itálie od června pouze 13 migrantům, zejména dětem, těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy.

Racketeová se snažila o povolení k zakotvení v italském přístavu i u Evropského soudu pro lidská práva, ten ale v úterý odmítl nařídit italským úřadům nechat migranty vylodit. Soud vyzval nicméně italské úřady, aby migrantům poskytly zdravotnickou pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu pak strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí, uvedla agentura ČTK. 

Jeden z migrantů po přistání lodi Sea-Watch
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Některé země jsou připraveny migranty přijmout

Obtížná vyjednávání o dalším osudu migrantů vedla k tomu, že se pět evropských zemí nabídlo, že část zachráněných přijmou.

Šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi v pátek oznámil, že pomoc nabídlo Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled