Loď Sea-Watch s migranty navzdory zákazu zakotvila na Lampeduse. Kapitánka byla zatčena

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Posádka lodi čekala na moři na povolení vplout do některého z přístavů bez výsledku šestnáct dní, německá kapitánka Carola Racketeová se proto s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat.

Podle mluvčího organizace Sea-Watch Rubena Neugebauera vplula loď do přístavu v sobotu krátce po půlnoci. Na twitterovém účtu se poté objevil krátký videovzkaz kapitánky, která uvedla, že o vplutí do přístavu rozhodla proto, že italské úřady nedokázaly situaci kolem migrantů nijak uspokojivě vyřešit.

„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

Německé kapitánce hrozí několikaleté vězení za pašeráctví

Racketeová ve středu s lodí vplula do italských výsostných vod, ačkoli jí kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Prokuratura její vyšetřování zahájila v pátek.

Posádka lodi Sea-Watch 3, plující pod nizozemskou vlajkou, předem informovala italské úřady, že k přístavu zamíří. Těsně před zakotvením loď krátce blokovalo plavidlo italské finanční stráže, nakonec se však loď s migranty dostala k molu. Na místě již čekala policie, která kapitánku zatkla za odpor, který kladla válečné lodi, za což může být odsouzena podle médií od tří do deseti let ve vězení. Migrantům bylo později povoleno vystoupit z lodě a policejní vozy je odvezly do přijímacího centra na ostrově, uvedla agentura Reuters. Italská pobřežní stráž pak převzala kontrolu nad lodí, vyplula s ní z přístavu a ukotvila ji u pobřeží.

Na palubu lodi ve čtvrtek vstoupila pětice italských levicových poslanců, kteří tam zůstali, dokud se migranti nevylodili.

Italští policisté kolem migrantů, kteří vystoupili z lodě
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů v nouzi. Plavidlo poté odmítlo nabídku bezpečného přístavu od Tripolisu a vydalo se přes Středozemní moře na sever, informovala již dříve agentura ČTK. Organizace vylodění migrantů v Libyi odmítla s tvrzením, že Tripolis není bezpečné místo. Italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini poté postoj Sea-Watch označil za jednání, které se „podobá skutečnému únosu osob z politických důvodů“. 

V těchto dnech pak Salvini několikrát zdůraznil, že bude tlačit na zabavení lodi a zatčení její posádky. Zahraniční nevládní organizace by měla podle něho dostat velkou pokutu a migranti by měli být rozmístěni do jiných evropských zemí. V sobotu také řekl, že Sea-Watch 3, která neobdržela povolení k přistání, poškodila loď patřící italské finanční policii. 

Vstup na pevninu povolila Itálie od června pouze 13 migrantům, zejména dětem, těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy.

Racketeová se snažila o povolení k zakotvení v italském přístavu i u Evropského soudu pro lidská práva, ten ale v úterý odmítl nařídit italským úřadům nechat migranty vylodit. Soud vyzval nicméně italské úřady, aby migrantům poskytly zdravotnickou pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu pak strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí, uvedla agentura ČTK. 

Jeden z migrantů po přistání lodi Sea-Watch
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Některé země jsou připraveny migranty přijmout

Obtížná vyjednávání o dalším osudu migrantů vedla k tomu, že se pět evropských zemí nabídlo, že část zachráněných přijmou.

Šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi v pátek oznámil, že pomoc nabídlo Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 29 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 49 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 4 hhodinami
Načítání...