Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia. Právě tu původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho Di Maia by měla operace mít námořní, vzdušnou i pozemní část.
Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye se před měsícem v Berlíně shodli politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či samotné EU.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy nevyloučil, že by EU mohla vyslat do země vojáky. Podmínil to však dodržováním příměří, které je stále porušováno.
„Evropská unie bude blokovat dovoz zbraní do Libye pomocí námořní a vzdušné operace využitelné i na zemi,“ řekl po jednání Di Maio, podle něhož dodržování embarga umožní stabilizaci situace v zemi.
Podobně se vyjádřil i jeho německý kolega Heiko Mass. O podrobnostech plánu či konkrétním zapojení jednotlivých zemí ministři nemluvili.
Sarrádž proti Haftarovi
V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nyní proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož mezinárodně uznaná vláda má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar. Jeho jednotky ovládají většinu země.
Pro Evropu je konflikt citlivý, protože kvůli jím způsobenému chaosu a bezpečnostnímu vakuu využívají pašeráci lidí libyjské přístavy k vysílání lodí s migranty do Evropy. Itálie je jejich nejbližším cílem, a mimo jiné proto má na řešení krize nejintenzivnější zájem. Dalším motivem jsou zakázky italské firmy Eni při těžbě libyjské ropy.
Ministři odmítli v lednu zvažovanou možnost, že by kontrolu embarga mohla EU provádět obnovením operace Sophia původně určené na záchranu migrantů z moře. Ta de facto neprobíhá od loňska poté, co do ní členské země přestaly poskytovat svá plavidla.
