Desítky obětí si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a 130 raněných. V centru byli především Afričané. Podle mezinárodně uznávané vlády podnikly síly libyjského polního maršála Chalífy Haftara útok úmyslně. Představitel Haftarovy armády to odmítá a viní naopak milice blízké Tripolisu. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Velvyslanec OSN v Libyi považuje nálet za válečný zločin. Sejde se kvůli němu Rada bezpečnosti.
Při náletu na centrum pro migranty v Libyi zemřely desítky lidí. Válečný zločin, reaguje OSN
Jde o nejvyšší počet obětí od začátku ofenzivy Haftarových sil proti hlavnímu městu, ovládanému mezinárodně uznávanou vládou. Nálet zasáhl budovu se zbraněmi a vozidly a přilehlý hangár, ve kterém milice drží 120 převážně súdánských a marockých migrantů. Celkem bylo ve středisku šest set lidí.
Centrum zničené při náletu
Mezinárodně uznávaná vláda odsoudila „odporný zločin“, který připsala „válečnému zločinci Haftarovi“.
Ministr vnitra uvedl, že za útokem stojí cizí země, které pomáhají maršálovi. Podle agentury AP pro své tvrzení ale nepředložil žádný důkaz. Haftar v minulosti získal pomoc od Egypta, Spojených arabských emirátů a Ruska. Ministr také odmítl, že by se v detenčním středisku uchovávaly zbraně.
Představitel Haftarovy armády vinu popřel. Podle něj místo vybombardovaly milice blízké vládě v Tripolisu. Jeden z Haftarových generálů ale agentuře AP sdělil, že Haftarova samozvaná Libyjská národní armáda v blízkosti střediska prováděla nálety na tábor znepřátelených milicí.
„Krajní znepokojení“ kvůli náletu na středisko a kvůli smrti uprchlíků a migrantů vyjádřil úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Na místě je záchranný tým a je možné, že se s postupující záchrannou operací počet obětí zvýší, řekl mluvčí úřadu Charlie Yaxley. Podle Yaxleyho není jasné, kdo za náletem stojí, proto je potřeba zahájit vyšetřování. UNHCR Evropskou unii žádá, aby okamžitě ukončila vracení migrantů.
Tři klíčová sdělení po leteckých útocích, při kterých zemřelo mnoho migrantů a uprchlíků v libyjském detenčním středisku: nesmí být zadržováni, civilisté nesmí být terčem a Libye není bezpečným místem k návratu. A vlivné státy musí samozřejmě spolupracovat na ukončení konfliktu, ne ho pohánět.
12 minut
Zpravodaj ČT Borek: V Libyi zuří opotřebovací válka, větší část země kontroluje Haftar
Velvyslanec OSN v Libyi uvedl, že nálet se dá považovat za válečný zločin. Útok odsoudil také italský ministr zahraničí Enzo Moavero. Ministr země, která měla Libyi pod koloniální správou, zdůraznil nutnost ochrany civilistů. Africká unie (AU) nálet označila za „příšerný zločin“, jehož viníci musejí být postaveni před spravedlnost. AU také vyzvala k okamžitému příměří v okolí Tripolisu.
Dvě vlády, dva parlamenty
Agentury OSN a humanitární organizace opakovaně kritizují vracení migrantů ze Středozemí do Libye. Země se zmítá v chaosu od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí.
O vládu v severoafrické zemi nyní usilují dva kabinety. Ten na východě podporovaný Haftarem neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Vlády mají i vlastní parlamenty. Vzájemně se obviňují z najímání zahraničních žoldnéřů a z využívání letecké podpory od cizích mocností.
Haftar zahájil 4. dubna ofenzivu na hlavní město Tripolis, minulou středu ale utrpěl bolestivou porážku, když ztratil kontrolu nad strategicky významným městem Gharján asi sto kilometrů na jihozápad od metropole. Na neúspěch odpověděly Haftarovy síly intenzivnějším bombardováním pozic svého protivníka.
Situace je natolik napjatá, že Česko nedávno kvůli bezpečnosti oznámilo dočasné uzavření zastupitelského úřadu v Libyi.
AP: V detenčních centrech zůstává přes šest tisíc lidí
Haftarova ofenziva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí.
Přes přetrvávající nestabilitu zůstává Libye důležitou tranzitní zemí pro běžence, prchající před konflikty v Africe a na Středním východu. V libyjských detenčních centrech milice drží podle agentury AP přes šest tisíc migrantů.
Podle Reuters hrozí, že mocenské vakuum vyplní radikální islamisté, kteří přeruší dodávky ropy, zvětší migraci přes Středozemní moře do Evropy a zhatí plány OSN na uspořádání voleb.
