Boje mezi armádními frakcemi v libyjském hlavním městě Tripolisu si vyžádaly 55 mrtvých a 146 zraněných, uvedly místní zdravotnické úřady. Zatím není jasné, zda bilance zahrnuje také civilisty. Nejprudší střety v libyjské metropoli za letošní rok vypukly v pondělí večer. Vyvolalo je zatčení velitele jedné z milicí. Po jeho propuštění o den později se situace zklidnila, informovala agentura Reuters.
Boje mezi armádními frakcemi v Tripolisu si vyžádaly 55 mrtvých
Členové speciálních jednotek údajně v pondělí na letišti Mitiga zadrželi velitele brigády 444 Mahmúda Hamzu, jeho útvar ovládá velkou část Tripolisu. Následně vypukly boje, nad částmi libyjského hlavního města stoupal tmavý dým a v ulicích se ozývala střelba z těžkých zbraní. Boje byly hlášeny z několika městských čtvrtí, zejména pak na jihu města. Speciální jednotky v úterý oznámily dohodu o Hamzově propuštění.
Ministerstvo zdravotnictví v době střetů naléhalo na bojující strany, aby umožnily sanitkám a záchranným týmům vstup do boji zasažených oblastí. Požádalo také lidi o darování krve v okolních nemocnicích.
Turecké ministerstvo obrany, které podle diplomatů udržuje vojenskou přítomnost na letišti Mitiga, následně v úterý odpoledne uvedlo, že „situace v Tripolisu se uklidnila“. Boje se odehrávaly také v okolí letiště, které muselo odklonit lety do nedaleké Misuráty.
Současné střety mezi brigádou 444 a speciálními jednotkami, které obě během sporadických bojů v loňském roce podporovaly dočasnou libyjskou vládu národní jednoty, ukončily měsíce relativního klidu v hlavním městě. V minulých týdnech docházelo k občasným násilnostem mezi ozbrojenými frakcemi i v některých jiných částech severozápadní Libye.
Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí vojenské intervence NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.
V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.
