Vzbouřenci v Guineji se zřejmě pokusili o převrat, unesli prezidenta

V Guineji se zřejmě odehrál další převrat. Vzbouřenci z řad speciálních jednotek této západoafrické země tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit.

Z okolí prezidentského paláce se od časného rána ozývala silná palba, napsala agentura AP s odvoláním na očité svědky. Za vzpourou je podle zdrojů agentury Reuters elitní jednotka, které velí bývalý příslušník francouzské Cizinecké legie Mamady Doumbouya. 

Plukovník Doumbouya a jeho muži podle agentur převzali kontrolu nad státní televizí a přerušili obvyklý program. „Je povinností vojáka zachránit zemi,“ uvedli v prohlášení. „Personalizace politického života skončila. Politiku napříště už nesvěříme jednomu muži, svěříme ji lidu,“ slíbil Doumbouya.

Pučisté rozšířili záběry ukazující, že zadrželi prezidenta Condého. Condé na videu odmítá odpovědět na otázku, zda s ním špatně zacházejí.

Guinejské ministerstvo obrany ještě před vystoupením pučistů v televizi vydalo prohlášení, v němž tvrdilo, že prezidentská garda a další bezpečnostní složky „hrozbu zvládly a odrazily skupinu útočníků“. Pokračují podle něj „rozsáhlé bezpečnostní operace k obnovení pořádku a míru“. Prohlášení ministerstva obrany nicméně nebylo možné nezávisle ověřit.

Státní televize vysílá hudbu a další program, ale o střelbě v hlavním městě Konakry celé dopoledne mlčela, poznamenala AP.

Condé znamenal naději, ale vyvolal kritiku

Guinea má dlouhou historii vojenských převratů a pokusů o ně. Třiaosmdesátiletý prezident Condé se k moci dostal v roce 2010 na základě prvních demokratických voleb od dosažení nezávislosti na Francii v roce 1958. Mnozí viděli v jeho zvolení prezidentem nový start země po desetiletích zkorumpovaných autoritářských vlád.

Rostoucí kritice čelí od doby, kdy se loni rozhodl pro třetí volební období v nejvyšším úřadu s odůvodněním, že se na něj nevztahuje ústavní omezení ohledně nejvýše dvou mandátů, a to kvůli ústavnímu referendu, které loni na jaře uspořádal. Nakonec byl zvolen, ale tento krok vyvolal násilné pouliční demonstrace, při nichž režim podle opozice zabil desítky lidí.

Musíme se probudit, hlásí pučisté

V roce 2011 Condé přežil pokus o atentát. Ozbrojenci v noci obklíčili jeho dům a zasáhli raketami jeho ložnici. Střely zabily jednoho z prezidentových osobních strážců.

Prezidentovi odpůrci si myslí, že hlavě státu se nepodařilo zlepšit životy obyvatel země, z nichž většina žije v chudobě, navzdory nerostnému bohatství země. „Když se podíváte na stav našich cest, na stav našich nemocnic, uvědomíte si, že po 62 letech nastal čas se probudit. Musíme se probudit,“ prohlásil plukovník Doumbouya.

Pokud by Condé vyhrál i volby v roce 2025, mohl by u moci zůstat dalších pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 6 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 12 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 12 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...