Malijský prezident a předseda vlády, které v pondělí zatkla armáda, rezignovali na své funkce. Podle agentury AFP provedla armáda po devíti měsících druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V čele země stojí nyní viceprezident a velitel junty Assimi Goita. Mnoho států a organizací zadržení vrcholných politiků odsoudilo.
Malijský prezident a premiér po zatčení armádou podali demisi
Goitův poradce Baba Cissé oznámil, že prezident Bah Ndaw a předseda přechodné vlády Moctar Ouane složili funkce. „Nyní se vyjednává o jejich propuštění a sestavení nové vlády,“ sdělil Cissé.
Informaci potvrdil člen mezinárodní delegace, která se ráno vydala na vojenskou základnu Kati, kde jsou politici zadrženi.
Junta oba zadržené politiky propustí
Cissé následně uvedl, že premiér i prezident budou po zvážení bezpečnostních rizik postupně propuštěni. K „bezpečnému, okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ politiků předtím vyzvala Rada bezpečnosti OSN. Všech 15 členů Rady ve společném prohlášení malijské obranné a bezpečnostní složky vyzvalo, aby „se bez prodlení vrátily do svých kasáren“.
Goita v úterý zdůvodnil zatčení prezidenta a premiéra tím, že s ním jako viceprezidentem odpovědným za bezpečnost nekonzultovali složení nové vlády. Při personálních změnách v kabinetu přišli o své posty dva armádní činitelé.
Goita stál v čele loňského srpnového puče, při němž armáda svrhla tehdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu. Už dříve uvedl, že se hodlá držet původního plánu a uspořádat příští rok volby, po nichž bude Mali řídit zvolený kabinet. Podle Goitova úterního prohlášení v Mali nadále trvá přechodné období.
Situace v Mali vyvolává znepokojení v mnoha zemích a kritizují ji také četné organizace včetně OSN, Africké unie, Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), Evropské unie a dalších. Mali stejně jako sousední Niger a Burkina Faso čelí deset let útokům islamistických skupin. V regionu kvůli nim zemřely tisíce lidí a statisíce jich přišly o domov.
V zemi od roku 2014 působí rozsáhlá francouzská mise Barkhane, zaměřená na boj s islámskými radikály. V jejím rámci vznikla operace Takuba, jejíž součástí je od letošního roku i jednotka českých speciálních sil. Působit v ní může do šesti desítek českých vojáků. Dalších téměř osm desítek českých vojáků je zapojeno do výcvikové mise Evropské unie EUTM, čtyři čeští důstojníci pak působí v mírové misi OSN (MINUSMA).
