Brazilská policie zatýkala kvůli údajnému pokusu o převrat

Brazilská policie zasahovala po celé zemi v souvislosti s vyšetřováním údajného pokusu o převrat během nepokojů vyvolaných stoupenci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten na konci října ve druhém kole voleb prohrál s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a v úřadu na konci roku skončí. S tím se řada jeho stoupenců nechce smířit.

Policejní zásah přišel jen krátce před Lulovou nedělní přísahou. Minulý týden navíc policie v hlavním městě Brasília oznámila, že překazila bombový útok, za nímž údajně stáli Bolsonarovi příznivci. Tento sedmašedesátiletý politik dodnes odmítá uznat porážku ve volbách a nepodloženě tvrdí, že brazilský volební systém není důvěryhodný. Část z jeho příznivců tomu věří a volá po vojenském převratu.

Situace připomíná období po prezidentských volbách ve Spojených státech v roce 2020, kdy část příznivců Donalda Trumpa odmítla uznat jeho porážku a 6. ledna 2021, tedy v den, kdy zákonodárci potvrzovali vítězství Joea Bidena, vtrhla do amerického Kongresu.

V Brazílii se volební výsledky certifikovaly 12. prosince a Bolsonarovi příznivci v ten den napadli velitelství federální policie v hlavním městě a zapalovali vozidla a autobusy.

Státní převrat, odstranění právního státu

Ve čtvrtek brazilská policie prohledala řadu nemovitostí v osmi státech této federace, zatkla čtyři podezřelé; po dalších jednadvaceti pátrá. Mezi zločiny, jichž se razie týká, patří státní převrat, násilné odstranění právního státu, zločinné spolčení nebo žhářství. Celkem za ně hrozí až 34 let odnětí svobody.

„Politické důvody neospravedlňují žhářství, útok na sídlo federální policie, rabování, bomby. Svoboda projevu se nevztahuje na terorismus,“ napsal na Twitteru příští ministr spravedlnosti Flavio Dino.

Lula odhalil složení své vlády

Lula ve čtvrtek představil konečnou sestavu svého kabinetu, který bude mít 37 členů. Končící vláda má 23 členů. V kabinetu zasedne jedenáct žen, což je více než v předchozích vládách, uvedla agentura AP.

Klíčový post ministryně životního prostředí dostane ekoložka a dlouholetá bojovnice za ochranu amazonského pralesa Marina Silvaová, která na postu působila během prvních dvou prezidentských mandátů Luly. Tempo mýcení pralesa se za vlády prezidenta Bolsonara prudce zvýšilo, a to především ze strany zemědělců a podniků. Lula už slíbil, že do roku 2030 v pralese zajistí „nulové odlesňování“.

V nové vládě poprvé vznikne ministerstvo pro domorodé národy, což Lula sliboval během předvolební kampaně. Vést ho bude bývalá aktivistka Sônia Guajajaraová. Další vlivnou ženou ve vládě bude středopravicová prezidentská kandidátka Simone Tebetová, která před druhým kolem podpořila Lulu. Stane se ministryní plánování. Klíčové vládní posty Lula hodlá obsadit politiky, kteří mají zkušenost z předchozích levicových kabinetů. Ministrem financí se tak stane Fernando Haddad a šéfem diplomacie Mauro Vieira.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 31 mminutami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 9 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...