V Česku získalo na oblibě celosvětové hnutí, které se nazývá Suverénními občany. Kořeny má ve Spojených státech, jeho příznivci zpochybňují existenci států a jejich orgánů, které prohlašují za „firmy“. V USA jsou zodpovědni především za útoky na policisty, v Německu se loni skupina vycházející z myšlenek Suverénních občanů pokusila naplánovat státní převrat. V Česku stojí místní odnož hnutí za nedávným vylomením dveří a přetlačováním s policisty u soudu, který rozhodoval v případu bývalé novinářky Jany Peterkové – která se k Suverénním občanům také hlásí. O hnutí Suverénních občanů v Česku a jeho zahraniční inspiraci natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a David Sebíň.
Myšlenka Suverénních občanů se začala šířit ve Spojených státech a na popularitě začala nabírat v době ekonomické krize po roce 2008, další vzedmutí přišlo v období covidových restrikcí. Skupiny, které se k Suverénním občanům hlásí, zpochybňují existenci států, respektive státu, ve kterém žijí, a tím i legitimitu jeho orgánů. Policii nebo soudy prohlašují za „firmu“.
V Česku považuje ministerstvo vnitra za nejvýraznější skupinu, která se k Suverénním občanům hlásí, hnutí nazvané Společenství legitimních věřitelů České republiky. Ti tvrdí, že dál existuje Československo, že jsou jeho občany a že Česko neexistuje. „Hlavní myšlenkou je, že pokud Česká republika neexistuje, tak oni nemusí dodržovat české zákony. Nemusí uznávat žádné české instituce – to znamená parlament, prezidenta ani soudy nebo státní úřady,“ ozřejmil odborník na radikalizaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal.
Ve světovém kontextu je hnutí Suverénních občanů spojeno s násilnostmi. Podle odbornice na extremismus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petry Mlejnkové především útočí jejich stoupenci na policisty. Příkladem může být například střelba v Arkansasu v roce 2010, kdy útočník hlásící se k Suverénním občanům zabil dva policisty a dalšího poranil, nebo podobný útok v Louisianě z roku 2016, kdy zahynuli čtyři policisté.
„Policista je vnímán jako někdo, kdo jenom hraje roli v korporaci, ve fiktivním státě, ale nemá podle nich skutečnou autoritu,“ popsala Mlejnková.
Tento směr údajné suverenity sílí i v Německu. Tamní policie zatkla koncem loňského roku skupinu lidí, kteří plánovali státní převrat. V Česku zašli Suverénní občané nejdál zatím v budově pražského městského soudu, který rozhodoval v případu Jany Peterkové – která se k hnutí také hlásí a na chodbě před soudní síní prohlašovala, že je „občan České a Slovenské Federativní Republiky“ a že „tento soud neproběhl“. Její stoupenci se v době, kdy soud rozhodoval, pokusili vniknout do soudní síně, vylomili její dveře, přetlačovali se s policisty a vulgárně na ně pokřikovali.
Ministerstvo vnitra ve své analýze, která se zabývala hnutím Suverénních občanů, varovalo, že „ačkoliv mohou některé z příslušných konspirací vzbuzovat dojem neškodných nesmyslů, ideologie zahraničních Suverénních občanů pramení z antisemitských, rasistických a radikálně protistátních konspiračních teorií a hrála roli v řadě závažných zločinů“.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůraznil, že jejich stoupencům nemůže nikdo bránit, aby říkali, že nejsou občany České republiky. „Za to je nikdo v České republice, v demokratické zemi, postihovat nemůže. Ale pokud budou vtrhávat do soudních síní, tak to už je podle českých zákonů postižitelné jednání,“ řekl.
Aleš Michal se navíc domnívá, že to nemusí skončit u strkanice a nadávek v soudní budově, kde kromě vulgarit zněly také výhrůžky jako „budete viset“. „U verbální radikalizace je vždy potřeba počítat s tím, že cesta k té skutečné už není příliš dlouhá,“ uvedl.
