Mali, Burkina Faso a Niger opouštějí západoafrické společenství. Organizace podle nich selhala v boji proti terorismu

Mali, Burkina Faso a Niger s okamžitou platností odcházejí z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které doposud sdružovalo patnáct zemí. Ve společném prohlášení přečteném v nigerské státní televizi to oznámily vojenské junty vládnoucí v těchto třech západoafrických státech. ECOWAS pozastavilo této trojici členství po vojenských převratech. Vedení organizace uvedlo, že trojice států společenství o vystoupení oficiálně neinformovala.

„Po 49 letech statečné národy Burkina Fasa, Mali a Nigeru s lítostí a velkým zklamáním konstatují, že se organizace vzdálila ideálům svých zakladatelů a duchu panafrikanismu,“ uvedl v prohlášení mluvčí nigerské junty, plukovník Amadou Abdramane. „Organizace selhala zejména v pomoci těmto státům v jejich existenčním boji proti terorismu,“ dodal.

Ve společném prohlášení junt se také uvádí, že vedení tří zemí na sebe bere plnou odpovědnost za rozhodnutí a reaguje na „očekávání, obavy a touhy“ obyvatel, píše agentura AFP.

Organizace v reakci na prohlášení odvysílané státními televizemi v Mali a Nigeru uvedla, že nedostala žádnou „přímou notifikaci“ o odchodu trojice států z organizace. Se zeměmi pracovala na obnově ústavního pořádku. „Burkina Faso, Niger a Mali zůstávají důležitými členy společenství a úřady se zavazují nalézt řešení politické patové situace prostřednictvím rozhovorů,“ uvedla organizace.

Společenství ECOWAS, známé také pod francouzskou zkratkou CEDEAO, bylo založeno v roce 1975 s cílem podpořit hospodářskou, politickou, ale také sociální a kulturní spolupráci v regionu.

ECOWAS členství třem zemím, které nyní oznámily vystoupení, pozastavilo po vojenských převratech. Od převzetí vlády armádami a navzdory sankcím a hrozbě vojenského zásahu však vedoucí představitelé junt nepředložili jasný plán návratu k civilní vládě. Místo toho ve svých vyjádřeních přitvrdili a obvinili ECOWAS z vměšování. Země přerušily vojenskou spolupráci s někdejší koloniální mocností Francií a obrátily se s žádostí o bezpečnostní podporu na Rusko, připomíná agentura Reuters.

Vojenští lídři Mali, Nigeru a Burkina Fasa tvrdí, že před vypsáním voleb chtějí obnovit ve svých zemích pořádek a tvrdě zakročit proti povstalcům napojeným na teroristické skupiny Islámský stát a al-Káida.

Charta ECOWAS ukládá státům při vystoupení o tom informovat písemně s ročním předstihem. Zda tak trojice států učinila, ovšem zatím podle agentury Reuters není jasné. Tyto tři země jsou rovněž členy Západoafrické měnové unie (UEMOA), jež používá západoafrický frank, který je pevně navázán na euro. Měnová unie jim na základě rozhodnutí vedoucích představitelů ECOWAS po převratech v Mali a Nigeru odřízla přístup na regionální finanční trh a do regionální centrální banky. Později přístup Mali obnovila, ale Nigeru zůstal pozastaven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...