Mali, Burkina Faso a Niger opouštějí západoafrické společenství. Organizace podle nich selhala v boji proti terorismu

Mali, Burkina Faso a Niger s okamžitou platností odcházejí z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které doposud sdružovalo patnáct zemí. Ve společném prohlášení přečteném v nigerské státní televizi to oznámily vojenské junty vládnoucí v těchto třech západoafrických státech. ECOWAS pozastavilo této trojici členství po vojenských převratech. Vedení organizace uvedlo, že trojice států společenství o vystoupení oficiálně neinformovala.

„Po 49 letech statečné národy Burkina Fasa, Mali a Nigeru s lítostí a velkým zklamáním konstatují, že se organizace vzdálila ideálům svých zakladatelů a duchu panafrikanismu,“ uvedl v prohlášení mluvčí nigerské junty, plukovník Amadou Abdramane. „Organizace selhala zejména v pomoci těmto státům v jejich existenčním boji proti terorismu,“ dodal.

Ve společném prohlášení junt se také uvádí, že vedení tří zemí na sebe bere plnou odpovědnost za rozhodnutí a reaguje na „očekávání, obavy a touhy“ obyvatel, píše agentura AFP.

Organizace v reakci na prohlášení odvysílané státními televizemi v Mali a Nigeru uvedla, že nedostala žádnou „přímou notifikaci“ o odchodu trojice států z organizace. Se zeměmi pracovala na obnově ústavního pořádku. „Burkina Faso, Niger a Mali zůstávají důležitými členy společenství a úřady se zavazují nalézt řešení politické patové situace prostřednictvím rozhovorů,“ uvedla organizace.

Společenství ECOWAS, známé také pod francouzskou zkratkou CEDEAO, bylo založeno v roce 1975 s cílem podpořit hospodářskou, politickou, ale také sociální a kulturní spolupráci v regionu.

ECOWAS členství třem zemím, které nyní oznámily vystoupení, pozastavilo po vojenských převratech. Od převzetí vlády armádami a navzdory sankcím a hrozbě vojenského zásahu však vedoucí představitelé junt nepředložili jasný plán návratu k civilní vládě. Místo toho ve svých vyjádřeních přitvrdili a obvinili ECOWAS z vměšování. Země přerušily vojenskou spolupráci s někdejší koloniální mocností Francií a obrátily se s žádostí o bezpečnostní podporu na Rusko, připomíná agentura Reuters.

Vojenští lídři Mali, Nigeru a Burkina Fasa tvrdí, že před vypsáním voleb chtějí obnovit ve svých zemích pořádek a tvrdě zakročit proti povstalcům napojeným na teroristické skupiny Islámský stát a al-Káida.

Charta ECOWAS ukládá státům při vystoupení o tom informovat písemně s ročním předstihem. Zda tak trojice států učinila, ovšem zatím podle agentury Reuters není jasné. Tyto tři země jsou rovněž členy Západoafrické měnové unie (UEMOA), jež používá západoafrický frank, který je pevně navázán na euro. Měnová unie jim na základě rozhodnutí vedoucích představitelů ECOWAS po převratech v Mali a Nigeru odřízla přístup na regionální finanční trh a do regionální centrální banky. Později přístup Mali obnovila, ale Nigeru zůstal pozastaven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tento úder bezprostředně nekomentovala. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 54 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 11 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 12 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 13 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...